Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2815/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti FINER s. r. o., sídlem Díly 561, Chropyně, zastoupené Mgr. Miroslavem Michajlovičem, advokátem, sídlem Masarykovo náměstí 128/3, Kroměříž, proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 1. července 2022 č. j. -90, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, jako účastníka řízení, a Jaromíra Paterny a Evy Paternové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v d (dále jen " "), jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži (dále jen "okresní soud") ze dne 2. 8. 2021 č. j. -66 byla vedlejším účastníkům jako žalovaným uložena povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatit stěžovatelce jako žalobkyni částku 30 000 Kč (výrok I.) a náklady řízení ve výši 14 500 Kč (výrok II.). Okresní soud dovodil, že nárok stěžovatelky na zaplacení smluvní pokuty se opírá o a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s čl. II. odst. 2.3. Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy, a proto byli vedlejší účastníci v souladu s výše uvedeným ustanovením předmětné smlouvy povinni uhradit stěžovatelce smluvní pokutu do 10 pracovních dnů od písemného uplatnění nároku, tj. nejpozději do 23. 10. 2020, což se nestalo.

3. Proti rozsudku okresního soudu podali vedlejší účastníci odvolání. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně (dále jen "krajský soud") byl výše uvedený rozsudek okresního soudu změněn tak, že žaloba, kterou se stěžovatelka domáhala po vedlejších účastnících povinných společně a nerozdílně zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá (výrok I.). Stěžovatelce byla dále uložena povinnost nahradit každému z vedlejších účastníků náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 17 840 Kč (výrok II.). Krajský soud dovodil, že stěžovatelka neprokázala, že by se vedlejší účastníci zavázali zaplatit jí smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč, jejíhož zaplacení se domáhá v tomto řízení, a proto její žaloba není důvodná.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení ze dne 3. 12. 2003

sp. zn.

, ze dne 21. 12. 2010

sp. zn.

, ze dne 13. 7. 2011

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), konstatoval, že ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). Jinými slovy, musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv či svobod jiným zákonným způsobem.

8. V předmětné věci napadený rozsudek krajského soudu obsahuje poučení, že proti tomuto rozhodnutí je, za splnění podmínek uvedených v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přípustné dovolání. Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na to, že v souladu s , je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen Nejvyšší soud (srov. např. usnesení ze dne 18. 11. 2020

sp. zn.

).

9. V ústavní stížnosti stěžovatelka neuvádí, zda dovolání proti rozsudku krajského soudu podala, natožpak, že by o něm bylo již rozhodnuto, naopak v ústavní stížnosti výslovně uvedla, že proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný. Dotazem u okresního soudu Ústavní soud zjistil, že v předmětné věci žádný z účastníků řízení dovolání proti napadenému rozsudku krajského soudu nepodal. Z uvedeného je tak zřejmé, že stěžovatelka doposud nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva a ústavní stížnost je proto za dané procesní situace nepřípustná.

10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2022

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj