Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1835/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Duška, zastoupeného Mgr. Kateřinou Turnhöfer, advokátkou se sídlem Evropská 2758/11, Praha 6, proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 28. 4. 2022 č. j. -49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), ústavní stížnost. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného výroku rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle d (dále jen "").

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatel se žalobou domáhal vydání strojů zn. Hurco VMX 24 H-H20161 2006/10/26, Brusky 2Ud 750 Tos Hostivař, v. č. 296130 a SV18RA Tos Trenčín, které prodal na základě kupní smlouvy žalovanému, neboť žalovaný kupní cenu ve výši 950 000 Kč neuhradil. Okresní soud ve Svitavách žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení. Při výpočtu nákladů řízení stanovil hodnotu sporu dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), když vyložil, že nelze objektivně zjistit hodnotu předmětného stroje v současné době. Stěžovateli přiznal celkové náklady řízení ve výši 7 626,50 Kč. Stěžovatel výrok o náhradě nákladů řízení napadl odvoláním s tím, že dle jeho názoru je hodnota sporu ve výši kupní ceny stroje, tj. 950 000 Kč, a požadoval úhradu nákladů ve výši 54 696 Kč.

3. Odvolací soud nákladový výrok nalézacího soudu změnil tak, že stěžovateli přiznal další úkon právní služby spočívající v účasti advokátky na jednání, přičemž přiznal celkové náklady řízení ve výši 9 804,50 Kč. Stanovení přesné hodnoty stroje by dle odvolacího soudu předpokládalo jeho ohledání odborníkem, což je pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neúčelné a také zřejmě nerealizovatelné (s ohledem na celkovou pasivitu žalovaného v řízení, kdy stroj má být dle tvrzení stěžovatele v držení žalovaného). Proto hodnotu sporu zjišťoval dotazem na výrobce výše identifikované brusky, který její hodnotu odhadl na výkupní cenu šrotu vzhledem ke stáří (vyrobena v 70. letech) a předpokladu její nefunkčnosti. Rozdíl v nákladech přiznaných odvolacím soudem a požadovanými stěžovatelem je ve výši 44 891,50 Kč.

4. Stěžovatel namítá, že soudy při přiznání náhrady nákladů úspěšnému stěžovateli aplikovaly § 9 odst. 1 namísto § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Dále brojí proti postupu odvolacího soudu, který dotazem zjišťoval cenu obvyklou pouze jednoho ze tří strojů a z této ceny (odpovídající hodnotě dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu) vycházel při stanovení náhrady nákladů.

5. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

6. V nyní projednávané věci byl veden spor o částku ve výši cca 45 000 Kč, tedy o bagatelní částku, u níž zákonodárce neumožňuje podat ani dovolání. S ohledem na výši žalované částky a okolnosti případu je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, která zpravidla pro nikoliv zcela zásadní faktické (kvantitativní) dopady na osobu stěžovatele, resp. na jeho majetkové poměry, ústavněprávní roviny nedosahuje (usnesení ze dne 13. 8. 2013

sp. zn.

). Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud mimo jiné konstantně přihlíží k tomu, jak intenzivně jejich eventuální pochybení zasahují do sféry stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní. Je totiž veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Ústavní soud tím zároveň zajišťuje, že se bude moci plně soustředit na plnění své úlohy v rámci ústavního pořádku. Řízení o ústavní stížnosti v případech, kdy se jedná o bagatelní částky, by totiž bezúčelně, v rozporu s principem minimalizace zásahů, vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod.

7. Stěžovatel namítá porušení procesního základního práva podle y. Toto právo však není právem samoúčelným, jeho uplatňování je vždy vázáno na základní právo hmotné (v daném případě právo majetkové podle y), přičemž zásah do tohoto hmotného základního práva je intenzity tak nízké, že mu nelze poskytnout ústavněprávní ochranu a stěžovatel jeho porušení ani nenamítá.

8. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu