Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2727/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Viktora Audrlického, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, sídlem Komenského 241/35, Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022 č. j. -150, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, sídlem Collinova 481, Hradec Králové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. 10. 2022, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených v a 3 a d (dále jen " "), jakož i porušení y (dále jen " ").

II.

Shrnutí řízení před obecnými soudy

2. Stěžovatel se žalobou domáhal, aby soud uložil Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové (dále jen "katastrální úřad"), povinnost opětovně jej zapsat "v části A, listu vlastnictví č. 7224 pro k. ú. Nový Hradec Králové, prokazující stav v rozsahu evidovaném ke dni 12. 7. 2018, jako vlastníka podílu 1/8 z celku na straně jedné a současně odstranit na témže listu vlastnické zápisy změn provedených po 13. 7. 2018 na straně druhé". Tvrdil, že katastrální úřad vymazal z katastru nemovitostí právo stěžovatele jako spoluvlastníka uvedených nemovitostí a zapsal spoluvlastnická práva podle rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") ze dne 28. 8. 2012 č. j. -607, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 18. 9. 2013 č. j. -698. Stěžovatel ovšem nebyl účastníkem řízení, které předcházelo těmto rozhodnutím, a proto jej tato rozhodnutí nezavazují. Neměl ani možnost vyjádřit se k věci ve vkladovém řízení vedeném katastrálním úřadem. Dále stěžovatel uvedl, že se stal spoluvlastníkem nemovitostí ke dni 22. 10. 2013. Jeho právo, aniž by zaniklo, bylo vymazáno dne 13. 7. 2018. Proto požadoval zjednání nápravy postupem podle , . Toto ustanovení vyložil tak, že mu umožňuje žalovat přímo katastrální úřad na provedení opravy zápisu v katastru nemovitostí.

3. Žaloba stěžovatele byla podána u krajského soudu. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 11. 2020 č. j. -24 rozhodl o věcné příslušnosti okresních soudů a postoupil věc okresnímu soudu.

4. Okresní soud rozsudkem ze dne 28. 4. 2021 č. j. -92 žalobu zamítl. Uvedl, že k žalobě podle je aktivně legitimována osoba, která byla provedeným zápisem dotčena na svém právu, a že žaloba musí směřovat vůči všem osobám, jejichž právo bylo zapsáno či vymazáno žalobou popíraným zápisem, jakož i proti všem třetím osobám, které odvozeně od tohoto zápisu dosáhly dalších zápisů před podáním žádosti o zápis poznámky spornosti. Protože stěžovatel svou žalobu směřoval vůči katastrálnímu úřadu namísto proti osobám zapsaným v katastru nemovitostí, není jí možné vyhovět.

5. Krajský soud toto rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 10. 8. 2021 č. j. -124. K námitce týkající se věcné příslušnosti soudu uvedl, že stěžovatel byl podle svých tvrzení dotčen ve svém vlastnickém právu zápisem, který provedl katastrální úřad ve veřejném seznamu ve prospěch třetí osoby, a po soudu požaduje fakticky určení, že je dáno jeho vlastnické právo. Výslovně se přitom dovolává . I z odůvodnění žaloby je zřejmé, že stěžovatel uplatňuje svůj nárok postupem podle části třetí , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejde tedy o žalobu proti rozhodnutí vedlejší účastnice coby správního orgánu podle části páté . Nakonec i sám stěžovatel po celou dobu řízení svá tvrzení formuluje nikoli jako nesouhlas s konkrétním chybným rozhodnutím, jehož změny se domáhá, ale jako žalobu, kterou požaduje určit své vlastnické právo. Krajský soud se ztotožnil s právním názorem okresního soudu, že katastrální úřad není v řízení pasivně legitimován, a že žaloba, o které se zmiňuje , musí směřovat vůči všem, jejichž vlastnické právo bylo na úkor žalobce předmětným zápisem vloženo do katastru nemovitostí.

6. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. 6. 2022 č. j. -150 shledal dovolání přípustným, neboť rozsudek krajského soudu je založen na řešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, a to na výkladu z hlediska pasivní věcné legitimace, tedy určení osoby, proti které má být žaloba v tomto ustanovení předpokládaná podána. Dovolání ovšem zamítl. Podle Nejvyššího soudu vzhledem k působení principu materiální publicity, tedy ochrany dobré víry v údaje katastru nemovitostí, mohou mít údaje katastru bezprostřední vliv na právní postavení osob v něm evidovaných jako subjekty práv a povinností, a tyto subjekty musí mít možnost soudní řízení o tomto právu ovlivňovat jako jeho účastníci. Není proto možné, aby vklady práva do veřejného seznamu byly prováděny na základě rozhodnutí vydaných v řízení, v nichž nebyli účastníky ti, kteří jsou evidováni v katastru nemovitostí jako subjekty práv a povinností, jež by mohly být vkladem dotčeny. Již proto nelze dosáhnout změny zápisu práva v katastru nemovitostí na základě žaloby podané proti katastrálnímu úřadu. Uvedené ustanovení je třeba vykládat tak, že kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může žádat, aby byla ve veřejném seznamu poznamenána poznámka spornosti. Tato poznámka, vylučující dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný ve veřejném seznamu, však bude vymazána, jestliže žadatel do dvou měsíců od doručení žádosti o její provedení orgánu, který veřejný seznam vede, nedoloží, že své tvrzené právo uplatnil u soudu, a to proti osobám, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

III.

Argumentace stěžovatele

7. Stěžovatel tvrdí, že katastrální úřad pravděpodobně z důvodu nepozornosti jeho pracovníků v rozporu s , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vymazal jeho jméno jako spoluvlastníka nemovitostí označených v žalobě. Katastrální úřad své pochybení následně uznal, omluvil se za něj a doporučil stěžovateli podat žalobu proti jeho nezákonnému postupu. Obecné soudy ale této žalobě nevyhověly. Stěžovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že z y se jednoznačně podává, že státní moc lze vykonávat pouze v mezích a způsoby, které stanoví zákon, což u jeho žaloby znamená, že mu díky vůli zákonodárce dává možnost volit způsob nápravy, tedy druh žaloby, který mu umožní docílit výmazu protiprávního zápisu v katastru nemovitostí. Nejvyšší soud se ovšem neřídil tímto zákonným ustanovením, nýbrž svou předchozí judikaturou. Jím provedený výklad uvedeného ustanovení tak stěžovatele nutí v rozporu s a 3 y činit to, co mu zákon neukládá. Uvedená pochybení měla mít za následek i porušení jeho vlastnického práva zaručeného v y.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

8. Ústavní soud je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost byla podána oprávněným navrhovatelem, je přípustná [stěžovatel vyčerpal zákonné procesní prostředky k ochraně práva ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], byla podána včas a splňuje i další zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až 31 ).

V.

Vlastní posouzení

9. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatele a napadeným rozsudkem, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

10. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d) y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod.

11. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s právním názorem Nejvyššího soudu, podle něhož má být žaloba ve smyslu podána proti osobám, v jejichž prospěch je právo v katastru zapsáno, a nikoli proti katastrálnímu úřadu. Tento právní názor je v napadeném rozsudku nicméně podrobně a přesvědčivě odůvodněn, zatímco stěžovatel pouze poukazuje na jiný jím upřednostňovaný výklad uvedeného ustanovení, u něhož již Nejvyšší soud vysvětlil, z jakého důvodu jej nemůže použít. Ústavní soud za této situace neshledal žádné pochybení Nejvyššího soudu, s nímž by bylo možné spojovat závěr o porušení základního práva stěžovatele na soudní ochranu zaručeného v y nebo jím uváděného vlastnického práva zaručeného v y. V podrobnostech postačí odkázat na relevantní části odůvodnění napadeného rozsudku.

12. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2022

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu