Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2323/22

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci ústavní stížnosti stěžovatelky KOMPO ZLÍN s.r.o., se sídlem Hlavničkovo nábřeží 5655, Zlín, zastoupené JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem Rašínova 68/3, Zlín, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. -448, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2019, č. j. -374, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2016, č. j. -142, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, a Mgr. Miroslava Sládka, správce konkursní podstaty úpadce Svit a.s. Zlín, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Dne 22. 8. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky. Dne 14. 9. 2022 právní zástupce stěžovatelky namítl ve smyslu , o Ústavním soudu podjatost soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy s tím, že se již v minulosti podílel na rozhodování o jiné ústavní stížnosti stejné stěžovatelky, jehož výsledkem bylo vydání usnesení, kterým byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. Stěžovatelka je přesvědčena, že tímto rozhodnutím již Jaromír Jirsa projevil svůj názor a nelze proto očekávat, že by jej nyní, při novém rozhodování, změnil. Stěžovatelka proto navrhuje, aby byl Jaromír Jirsa pro jeho poměr k věci z projednávání a rozhodování této ústavní stížnosti vyloučen.

2. Soudce Jaromír Jirsa ve vyjádření k této námitce podjatosti ze dne 5. 10. 2022 uvedl, že se podjatým být necítí, neboť nemá žádný vztah k účastníkům, k vedlejším účastníkům, k právnímu zástupci stěžovatelky a ani k věci samé. S odkazem na připomenul, že okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v rozhodování v jiných věcech nemohou být důvodem pro jeho vyloučení.

3. Ústavní soud předně konstatuje, že námitka podjatosti byla uplatněna nejen vůči soudci Jaromíru Jirsovi, který je zastupujícím členem II. senátu, nýbrž také proti soudcům Pavlu Šámalovi a Vladimíru Sládečkovi, kteří jako členové I. senátu rovněž rozhodovali o ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

a právě (a pouze) v této okolnosti spatřuje stěžovatelka jejich "poměr k věci", zakládající jejich údajnou podjatost. Za této situace ovšem není třeba rozhodovat o námitce podjatosti uplatněné vůči soudcům, kteří se na rozhodování o předmětné ústavní stížnosti nebudou podílet (proto také ostatně stěžovatelka tuto námitku formulovala alternativně, tzn. pro případ, že by byl soudce Jaromír Jirsa vyloučen a na jeho místo by v souladu s rozvrhem práce nastoupil některý z těchto soudců). Na straně druhé je však zjevné, že o námitce podjatosti uplatněné proti soudci Jaromíru Jirsovi nemohli rozhodovat tito dva jmenovaní soudci a v souladu s § 10 odst. 1 Rozvrhu práce na období od 1. ledna 2022 (Org. 01/22) o ní proto rozhodoval III. senát Ústavního soudu.

4. Podle , o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d - dále jen "Listina").

5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

6. Ústavní soud proto shledal, že stěžovatelkou uplatněná námitka podjatosti není důvodná. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je totiž nutné jednak vycházet z předpokladu, že podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, že je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům, jednak je nutno zkoumat intenzitu možného vztahu soudce k projednávané věci. Takový poměr k věci však nevyplynul ani z vyjádření Jaromíra Jirsy, který podle vlastního vnitřního přesvědčení žádný osobní vztah k věci ani k účastníkům řízení nemá (k významu subjektivního přesvědčení viz bod 6 usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 6. 2016 in fine; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), přičemž osobní vztah soudce nelze i s ohledem na výše citovaný a na konstantní judikaturu zdejšího soudu vyvodit ani z jeho předchozí rozhodovací činnosti.

7. Jelikož Ústavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány předpoklady podle , rozhodl o nevyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2022

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu