Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1308/2024

-53

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně CASPER CONSULTING a.s., se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3, Bubeneč, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti žalované A. H., o nařízení exekuce, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. -61, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, č. j. -19, takto:I. Dovolací řízení se zastavuje.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání a též další žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti.

3. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „“.

4. Podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti ( věta první zákona o soudních poplatcích).

5. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).

6. Jelikož při podání dovolání nebyl žalovanou zaplacen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích) vyzval Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 7. 2024, č. j. -43 (doručeným žalované dne 13. 8. 2024) žalovanou podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil ji o následcích včasného nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná ve stanovené lhůtě (ani doposud) soudní poplatek za dovolání neuhradila, nýbrž toliko reagovala podáním ze dne 28. 8. 2024, v němž požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce s odkazem na svůj zdravotní stav, a vznesla námitku podjatosti vůči shora uvedenému předsedovi senátu. Kromě toho v podání ze dne 30. 5. 2024 vznesla žalovaná námitku podjatosti vůči všem shora uvedeným členům senátu soudního oddělení 23 Cdo odůvodněnou tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podávám objektivně důvodný podnět.“

7. Dovolací soud k žádostem žalované o osvobození od soudních poplatků (resp. též o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení) nepřihlížel, neboť má za nepochybné, že záměrem jejího počínání při podání těchto žádostí je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup žalované ve shodě s a 6 nemůže požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ; rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti dostupná na https://nalus.usoud.cz, rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na https://www.nsoud.cz). K zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ]. O obdobných opakovaných žádostech žalované již bylo rozhodováno, přičemž je zjevné, že v případě žaloby pro zmatečnost podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. -61, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (jde o žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí v řízení o žalobě na obnovu řízení směřované proti rozhodnutí, jímž nebylo rozhodnuto o věci samé – srov. ) a že s takovými žádostmi nemůže být v tomto řízení žalovaná úspěšná (srov. ). O zřejmě bezúspěšné uplatnění práva se přitom jedná zpravidla, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).

8. Stejně tak Nejvyšší soud nepřihlížel k vzneseným námitkám podjatosti vůči členům senátu Nejvyššího soudu. Žalovanou takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 23 Cdo Nejvyššího soudu, tj. konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, nikoliv pouze zcela vágní formulace o „vědomém páchání a krytí velmi závažných zločinů“. Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná ve věci reaguje obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí soudů všech stupňů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany [srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. ]. Uvedené platí i s přihlédnutím k a ke způsobu, jakým žalovaná přistupuje k využití svých procesních práv, jak je zjevné z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu (zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním velkého množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tak dán není.

9. Podáním dovolání vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalovaná nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána Nejvyšším soudem. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2024

JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.

předseda senátu