Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2430/2023

-107

USNESENÍ

ČSOB Pojišťovny, a.s. člena holdingu ČSOB

1) M. K.

, a

2) IMOBILEIN AG, s.r.o.

, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 392/9 a 393/11, identifikační číslo 25438557, obou zastoupených Mgr. Davidem Satke, advokátem se sídlem v Praze 2, Myslíkova 284/32, o 821.754 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. -64, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 14.423,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Libora Němce, Ph.D., advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 9. 2022, č. j. -39, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 821.754 Kč s příslušným úrokem z prodlení, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalovaný 1) dne 10. 10. 2018 řídil vozidlo ve vlastnictví společnosti ČSOB Leasing, které bylo dle , zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) u žalobkyně, pojištěným je žalovaná 2). Dne 10. 10. 2018 se stala dopravní nehoda, při níž vozidlo narazilo do trafostanice a způsobilo škodu ve výši 821.754 Kč. Žalovanému 1) byla bezprostředně po nehodě provedena kontrola na přítomnost alkoholu, s kladným výsledkem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že je dán regresívní nárok ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyně, jakožto pojistitele vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda na majetku poškozené, a to z důvodu, že žalovaný 1) byl v době způsobení dopravní nehody pod vlivem alkoholu, tak jak to předpokládá zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a s odkazem na pojistnou smlouvu a smlouvu o úvěru i vůči žalované 2) jako provozovateli vozidla.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 3. 2023, č. j. -64, ve znění jeho opravného usnesení ze dne 13. 4. 2023, č. j. -71, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud po doplnění dokazování uzavřel, že žalovaný 1) v okamžiku nehody způsobené vozidlem dne 10. 10. 2018 řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, způsobil dopravní nehodu v rozsahu blíže specifikovaném, kdy žalobkyně jako pojišťovna z titulu pojištění odpovědnosti žalované 2) jako provozovatele vozidla uhradila poškozenému žalovanou částku, když výše regresu pojišťovny nebyla žádným z účastníků sporována a byla poškozenému vyplacena v žalované výši. Z doplněného dokazování je dle odvolacího soudu zřejmé, že jak při dopravní nehodě, tak i při odběru krevního vzorku byl dech žalovaného 1) cítit alkoholem, v době nehody žalovaný 1) řídil bezprostředně po požití směsi džusu a alkoholu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní (dále jen „dovolatelé“) dovolání, které považují za přípustné podle , (dále opět jen „“), neboť podle jejich přesvědčení rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a závisí na vyřešení otázky, zda skutková zjištění odvolacího soudu nejsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, při jejíž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a dále rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, dle dovolatelů v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešených, a to:

a) zda lze uplatnit regres podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „“) bez splnění podmínek pro výplatu pojistného plnění podle zákona;b) zda podmínky pro regres podle zákona jsou samostatně stojící nebo jsou navázány na , o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „“);c) zda hodnota alkoholu v krvi řidiče motorového vozidla ve výši 0,19 g/kg, a tedy nižší než hodnota 0,2 g/kg alkoholu v krvi, která je určena jako hranice průkaznosti ovlivnění alkoholem, znamená řízení pod vlivem alkoholu a splnění podmínky pro uplatnění regresu dle zákona.

S tímto odůvodněním dovolatelé navrhují, aby dovolací soud napadený rozsudek soudu stejně jako rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla dovolání odmítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „“ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolání není přípustné.

Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle je skutečnost, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, tj. že pro napadené rozhodnutí bylo určující (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ).

Otázka, zda lze uplatnit regres podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „“) bez splnění podmínek pro výplatu pojistného plnění podle zákona, nemůže založit přípustnost dovolání, neboť na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo.

Namítají-li dovolatelé, že právní otázka, která dosud nebyla dovolacím soudem řešena, je otázka, zda podmínky pro regres podle zákona jsou samostatně stojící nebo jsou navázány na , o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „“), pak ovšem přehlížejí, že na řešení této otázky není (a ani nemůže být) rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Jestliže soudy použily pro svoji argumentaci úpravu učinily tak pouze podpůrně. Regresívní nárok je dán samotným ustanovením zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Dovolatelé své námitky včetně formulace předložené otázky, zda hodnota alkoholu v krvi řidiče motorového vozidla ve výši 0,19 g/kg, a tedy nižší než hodnota 0,2 g/kg alkoholu v krvi, která je určena jako hranice průkaznosti ovlivnění alkoholem, znamená řízení pod vlivem alkoholu a splnění podmínky pro uplatnění regresu dle zákona, a jejího řešení staví na vlastní skutkové verzi – odlišně od toho, co na základě provedeného dokazování zjistily nalézací soudy. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; skutkový stav, na němž odvolací soud založil meritorní rozhodnutí, přezkumu nepodléhá a pro dovolací soud je závazný. Odvolací soud rozhodl poté, co zjistil, že dle akreditované laboratoře byla hladina etylalkoholu 1,24 g/kg v době odběru (3:11 hod) a v čase 2:02 byla hladina etylalkoholu stanovena dechovým analyzátorem na 0,9 g/kg. Dovolatelé se tak domáhají přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá ani výtka, že skutkové závěry jsou v přímém rozporu s provedenými důkazy. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost, jakož i samotný způsob a výsledek hodnocení důkazů soudem promítající se do skutkových zjištění, z nichž soud při rozhodování vycházel, nelze úspěšně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení věci ( a contrario). Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. ). Dovolací soud neshledal hodnocení důkazů odvolacím soudem v extrémním rozporu s jím vyvozenými závěry a nemá za to, že hodnocení důkazů nese znaky libovůle (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ).

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že odvolací soud svůj závěr o tom, že žalovaný 1) v okamžiku nehody řídil pod vlivem alkoholu nezaložil pouze na tom, že byl dech žalovaného 1) cítit alkoholem, jak se mylně domnívají dovolatelé, ale i na dalších provedených důkazech, kterými bylo taktéž prokázáno, že žalovaný 1) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu.

Protože dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost jejich dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Dovolatelé v dovolání výslovně uvedli, že jím brojí proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy také proti jeho nákladovému výroku, ve vztahu k němu však v dovolání žádné konkrétní výhrady neuplatnili; ostatně podle není dovolání proti výrokům o nákladech řízení přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. 11. 2024

JUDr. Václav Duda předseda senátu