Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1025/2024

-173

USNESENÍ

O. J.

I.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

zrušuje

usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

II.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný O. J.

nebere

do vazby.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2024, č. j. -82, byl obviněný O. J. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.

2. Podle zjištění soudu prvního stupně se obviněný uvedeného přečinu dopustil v podstatě tím, že dne 19. 11. 2023 kolem 17:55 hodin v Praze XY v ulici XY řídil osobní motorové vozidlo Seat Ibiza, ačkoliv věděl, že má soudem a kromě toho i Magistrátem hlavního města Prahy pravomocně uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

3. Odvolání obviněného podané proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 6. 2024, č. j. -109, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

4. Proti usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Namítl, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, jelikož trestní věc nebyla projednána v jeho přítomnosti, přičemž nebyly splněny zákonné podmínky podle § 233 odst. 2 tr. ř., neboť vyrozumění o konání veřejného zasedání mu bylo doručeno dne 3. 6. 2024 a veřejné zasedání se konalo 5. 6. 2024. Tímto postupem došlo k porušení jeho práva na obhajobu, protože nebyl o konání veřejného zasedání řádně a včas vyrozuměn a nedal souhlas se zkrácením pětidenní lhůty na přípravu. Neměl dostatek času na přípravu obhajoby včetně možnosti navržení důkazů, které by mohly zvrátit rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Byla tak porušena ustanovení , 2 tr. ř., dále d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je v případě konání veřejného zasedání o odvolání v nepřítomnosti obviněného naplněn, jestliže bylo porušeno ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř. Toto ustanovení na danou trestní věc nedoléhá. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. státní zástupce vyslovil názor, že případné porušení ustanovení § 233 odst. 2 tr. ř. v tom smyslu, že obviněnému není poskytnuta alespoň minimální zákonem stanovená lhůta na přípravu k veřejnému zasedání, nelze napadnout prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť ani poskytnutí kratší než stanovené lhůty samo o sobě nemá vliv na přítomnost obviněného u veřejného zasedání, ledaže nedodržení této lhůty zabránilo obviněnému v tom, aby se mohl osobně zúčastnit veřejného zasedání. Procesní situace ve věci sp. zn. , kde Nejvyšší soud vyslovil názor jiný, byla odlišná. V projednávané věci se obviněný o konání veřejného zasedání dozvěděl a neuvádí žádnou argumentaci, ze které by vyplývalo, že mu krátkost doby mezi doručením vyrozumění o veřejném zasedání a jeho konáním bránila v tom, aby se k veřejnému zasedání mohl dostavit. Pokud bylo konáno veřejné zasedání bez toho, že by obviněný souhlasil se zkrácením lhůty na přípravu, došlo k porušení procesních práv obviněného, nikoli však k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání a tedy ani k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) poté, co mu byla věc dne 18. 11. 2024 předložena, shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným, prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a nelze je odmítnout podle § 265i odst. 1 tr. ř. Přezkoumal proto podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku o zamítnutí odvolání a řízení mu předcházející, a to v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Shledal, že dovolání je důvodné.

7. Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.

8. Ze zákonné formulace důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je zřejmé, že uvedený dovolací důvod nemůže spočívat v jakékoliv nepřítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání, ale jen v takové jeho nepřítomnosti, která je v rozporu s konkrétním zákonným ustanovením, podle něhož nelze konat hlavní líčení nebo veřejné zasedání bez osobní účasti obviněného.

9. Také tento dovolací důvod je ovšem nutno vykládat v souladu s y, podle něhož základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci, a y, který stanoví, že soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Rovněž nelze odhlédnout od d, podle kterého má každý v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu i ústavně zaručené právo na projednání věci v jeho přítomnosti a také právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Účelem práva obviněného na projednání trestní věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k věci. Trestní řád, který uvedené ústavní právo obviněného blíže rozvádí, upravuje odlišně požadavky na přítomnost obviněného v hlavním líčení a ve veřejném zasedání, resp. stanoví odchylně podmínky, za nichž lze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného, a podmínky, za nichž lze takto jednat ve veřejném zasedání.

10. Podmínky, za nichž o odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání, jsou upraveny v ustanovení § 263 tr. ř. Toto ustanovení je speciální pro řízení u odvolacího soudu, a není-li zde některá otázka výslovně řešena, použijí se obecná ustanovení o veřejném zasedání (§ 232 a násl. tr. ř.).

11. Z ustanovení § 233 odst. 1 tr. ř. vyplývá povinnost předsedy senátu soudu druhého stupně předvolat obviněného k veřejnému zasedání o odvolání nebo ho o konání takového veřejného zasedání vyrozumět. Podle § 233 odst. 2 tr. ř. den veřejného zasedání stanoví předseda senátu tak, aby mj. osobě, která k veřejnému zasedání dala svým návrhem podnět, a osobě, která může být přímo dotčena rozhodnutím, tj. nesporně zejména obviněnému, zbývala od doručení předvolání nebo vyrozumění alespoň pětidenní lhůta k přípravě. Zkrácení lhůty je možné jen se souhlasem toho, v jehož zájmu je lhůta dána.

12. Konat veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného lze pouze za předpokladu, že obviněný byl k němu řádně a včas předvolán nebo o něm řádně a včas vyrozuměn. Nestalo-li se tak, nelze veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti konat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. ).

13. Z předloženého spisu dovolací soud zjistil, že předseda senátu Městského soudu v Praze veřejné zasedání o odvolání nařídil na den 5. 6. 2024 a dal dne 24. 5. 2024 pokyn (viz č. l. 102 trestního spisu) k němu obviněného předvolat (obviněnému bylo fakticky zasláno patrně vyrozumění o konání veřejného zasedání vzorem č. 014 tr. ř.), a to prostřednictvím datové schránky (č. l. 103). V potvrzení o dodání a doručení do datové schránky je uvedeno, že bylo doručeno fikcí dne 3. 6. 2024. V protokolu o veřejném zasedání, které bylo konáno dne 5. 6. 2024, se uvádí, že obviněný nebyl přítomen. Předseda senátu po zahájení veřejného zasedání zaznamenal, že u osoby, která dala svým návrhem k veřejnému zasedání podnět, a u osoby, která může být rozhodnutím přímo dotčena, tedy u obviněného, byla zachována k přípravě pětidenní lhůta od doručení předvolání, popřípadě vyrozumění. To však zjevně neodpovídalo skutečnosti. Následně usnesením senát rozhodl, že veřejné zasedání bude konáno v nepřítomnosti obviněného (č. l. 106).

14. Obviněnému tedy nebylo včas doručeno vyrozumění o veřejném zasedání, nebyla mu poskytnuta zákonná pětidenní lhůta na přípravu. Pokud se přesto veřejné zasedání konalo, aniž k tomu dal obviněný souhlas, došlo k porušení ust. tr. ř. a d. Dovolání obviněného je důvodné.

15. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného podle

§ 265k

odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze a podle

§ 265k

odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Městskému soudu v Praze podle § 265l odst. 1

tr. ř.

přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K odstranění uvedené procesní vady bude nezbytné provést veřejné zasedání o odvolání obviněného znovu.

16. Vzhledem k tomu, že obviněný O. J. v současné době vykonává trest odnětí svobody, který mu byl v této věci uložen, bylo nutno rozhodnout podle § 265l odst. 4 tr. ř., zda se bere do vazby. Jak je zřejmé ze spisového materiálu, v předchozím řízení nebyly dány důvody vazby. Nejvyšší soud důvody k vzetí obviněného do vazby ve smyslu § 67 tr. ř. neshledal ani v současné době. Proto bylo rozhodnuto podle § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněný do vazby nebere.

17. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ustanovením

§ 265r

odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 12. 2024

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu