Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2256/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele J. D., zastoupeného Mgr. Igorem Hubinským, advokátem se sídlem v Praze 1, Říční 456/10, proti příkazu k zatčení vydaném Obvodním soudem pro Prahu 1 sp. zn. ze dne 28. července 2022, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "soud prvního stupně") vydal příkaz adresovaný Policii České republiky, aby po vypátrání pobytu byl stěžovatel zatčen a dodán soudu prvního stupně.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), uvádí, že na základě uvedeného příkazu k zatčení byl dodán k soudu prvního stupně, jímž byl vzat do vazby. Stěžovatel je přesvědčen, že k vydání příkazu nebyl důvod a šlo o nepřiměřeně excesivní a nepřípustný prostředek k jeho zajištění, neboť důvody, pro vazební stíhání neexistují. Příkaz byl vydán údajně proto, že se stěžovatel dne 28. července 2022 nedostavil k hlavnímu líčení, aniž by se dostatečně omluvil. Stěžovatel se přitom omluvil a požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti; s ohledem na aktuálně probíhající zdravotní problémy ještě v té chvíli nedisponoval lékařskou zprávou. Soudce namísto rozhodnutí o konání hlavní líčení v jeho nepřítomnosti vydal napadený příkaz. Ještě týž den se stěžovatel dostavil k soudu s lékařskou zprávou stvrzující lékařský zákrok, osobního setkání se soudcem však nedosáhl. Dne 29. července 2022 proběhlo vazební zasedání, u něhož nebylo stěžovateli ani jeho obhájci umožněno seznámit se s příkazem a přednést vyjádření k věci.

3. Příkaz k zatčení byl podle stěžovatele vydán, aniž by byly užity jiné procesní prostředky (předvedení); k tomu stěžovatel odkazuje na nález

sp. zn.

ze dne 31. května 2022 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz). Závěrem stěžovatel odkazuje na jinou svoji věc, vedenou u Ústavního soudu pod

sp. zn.

, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze, který nevyhověl stížnosti stěžovatele týkající se jím tvrzené podjatosti předsedy senátu, jenž vydal i příkaz k zatčení.

4. S ohledem na uvedené okolnosti je stěžovatel přesvědčen, že postupem soudu prvního stupně byla zasažena jeho práva zakotvená v a 4d (dále jen ""), a proto požaduje zrušení příkazu k zatčení.

5. Ústavní soud k věci vyžádal stejnopis příkazu k zatčení i následné usnesení, jímž byl stěžovatel vzat do vazby (sp. zn. ze dne 29. července 2022), a vyjádření k ústavní stížnosti. Ve vyjádření předseda senátu uvedl pouze důvod vydání příkazu i vzetí do vazby, jak vyplývají i ze zaslaných rozhodnutí; k tvrzené nemožnosti seznámit se s příkazem uvedl, že obhájce stěžovatele bez udání důvodů odmítl možnost nahlédnout do spisu.

6. Po dálkovém nahlédnutí do spisu reagoval stěžovatel na vyjádření předsedy senátu a zaslal Ústavnímu soudu repliku, v níž vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzením, že jeho obhájci bylo umožněno nahlédnout do spisu, čehož bez důvodu nevyužil, a namítá, že taková možnost nebyla obhájci vůbec poskytnuta. Příkaz k zatčení nebyl stěžovateli zaslán do datové schránky ani prostřednictvím e-mailu, a nebyl mu předán ani u vazebného zasedání. Tento postup přisuzuje stěžovatel nepřátelskému vztahu předsedy senátu vůči němu.

7. Následně stěžovatel Ústavnímu soudu sdělil, že ač o jeho vzetí do vazby bylo rozhodnuto dne 29. července 2022, usnesení bylo obhájci doručeno dne 5. srpna 2022 a stížnost proti němu byla podána dne 10. srpna 2022, nebyl spis postoupen stížnostnímu soudu s odkazem a hlavní líčení nařízené na 1. září 2022. Jakkoliv tyto námitky uplatní stěžovatel u předsedkyně soudu prvního stupně, považuje za potřebné informovat o nich také Ústavní soud.

8. Z příkazu k zatčení se podává, že stěžovatel byl opakovaně (4x) předvoláván k hlavnímu líčení, avšak ve dvou případech se bez dostatečné omluvy nedostavil a jednání soudu zmařil, navíc k nim byla (zbytečně) předvolána řada svědků. Účelové vyhýbání stěžovatele projednávání věcí je soudu známo i z dalších řízení, v nichž stěžovatel nepravdivě omlouval svoji neúčast. Vzhledem k existenci důvodné obavy, že se bude snažit vyhýbat trestnímu stíhání [vazební důvod podle § 67 písm. a) trestního řádu], za situace, kdy se předvolání ukázalo neúčinné, vydal soud prvního stupně příkaz k zatčení.

9. Podle § 69 odst. 1 trestního řádu lze vydat příkaz k zatčení, je-li dán vazební důvod a přítomnost obviněného nejde zajistit předvoláním, předvedením nebo zadržením. Uvedené procesní postupy jsou uvedeny alternativně, není nezbytné je užít všechny. "Nedostaví-li se obviněný, který byl řádně předvolán, k výslechu bez dostatečné omluvy, může být předveden" (§ 90 odst. 1 trestního řádu); byl-li stěžovatel předvolán a nedostavil-li se bez řádné omluvy, nebylo nezbytné nechat jej před vydáním příkazu k zatčení předvést.

10. "Příkaz k zatčení, jako prostředek k zajištění účasti obviněného v trestním řízení, může být odůvodněn až tehdy, vyčerpaly-li orgány činné v trestním řízení všechny ostatní možnosti (předvolání, předvedení, ev. zadržení stíhané osoby), případně alespoň odůvodnily nemožnost jejich použití" (viz stěžovatelem citovaný nález

sp. zn.

). Pochybením by proto bylo, nebyl-li by využit žádný z mírnějších alternativních nástrojů (v judikovaném případě, na který stěžovatel odkazuje, nebyl účastník řízení ani předvolán). Vadou příkazu k zatčení je rovněž situace, když absentuje vazební důvod nebo má-li zadržení umožnit doručení trestního příkazu ukládajícího podmíněný trest odnětí svobody (viz nález

sp. zn.

ze dne 24. srpna 2021). Ani takovou vadou příkaz k zatčení netrpí, a proto bylo namístě posoudit, použil-li soud prvního stupně dříve jiný (mírnější) postup k zajištění přítomnosti stěžovatele u hlavního líčení.

11. Soud prvního stupně ve věci jednal opakovaně, stěžovatel se opakovaně nedostavil, aniž by svou nepřítomnost řádně omluvil. Je věcí účastníka řízení tvrdit a prokázat existenci skutečností, které mu brání účasti na jednání soudu, posouzení věrohodnosti je však úkolem obecného soudu. Vyplývá-li z vyžádaných rozhodnutí, že stěžovatel nebyl schopen určit, které zuby jej více jak 24 hodin bolely natolik, že byl nucen vyhledat nedokladnou lékařskou pomoc právě v době konání s předstihem nařízeného hlavního líčení, lze dát soudu prvního stupně za pravdu ohledně nevěrohodnosti omluvy.

12. Podle y je zaručena osobní svoboda, které může být, podle druhého odstavce téhož článku osoba zbavena jen z důvodů a způsobem stanoveným zákonem. Podle čtvrtého odstavce je možné obviněného zatknout jen na základě písemného a odůvodněného příkazu soudce, do 24 hodin je nutné jej předat soudu, který musí rovněž v průběhu 24 hodin zadrženého vyslechnout a rozhodnout o jeho vazbě; úprava příkazu k zatčení v § 69 trestního řádu je realizací právě y. Příkaz k zatčení stěžovatele byl vydán soudcem z důvodu, který jako důvod vazby zákon předvídá, ve stanovených lhůtách byl stěžovatel dodán k soudu a bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby. V popsaném postupu soudu prvního stupně proto Ústavní soud nespatřuje stěžovatelem tvrzená pochybení a tedy ani zásah do jeho základních práv; Ústavní soud přitom reaguje jen na taková pochybení (excesy), která jsou způsobilá základní práva zasáhnout. Sama skutečnost, že stěžovatel nesouhlasí s popsaným postupem, příkazem k zatčení a vzetím do vazby, nezakládá důvodnost ústavní stížnosti.

13. Jde-li o námitky stěžovatele směřující proti nedoručení příkazu k zatčení, zákon s vydáním příkazu k zatčení (§ 69 trestního řádu), obdobně i příkazu k zadržení (§ 76 a násl. trestního řádu), nespojuje povinnost doručit jej osobě, která má být zatčena, na rozdíl od jiných rozhodnutí, kde je tato povinnost přímo stanovena (například příkaz k domovní prohlídce § 83 odst. 1 trestního řádu); nadto jde o příkaz adresovaný nikoli osobě, jež má být zatčena, ale orgánu veřejné moci (policejnímu orgánu). Průběh vazebního zasedání po vydání (a realizaci) příkazu k zatčení, stejně jako postup soudu prvního stupně po vzetí stěžovatele do vazby nemůže být předmětem posuzování napadeného rozhodnutí.

14. Z uvedených důvodů podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. září 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu