Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1363/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace CASPER UNION, s. r. o., sídlem náměstí Borise Němcova 510/3, Praha 6 - Bubeneč, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, sídlem Koliště 259/55, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2022 č. j. -123, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva, konkrétně d (dále jen ""), právo na soudní ochranu zaručené v y a právo vlastnit majetek zaručené v y, a také a 90y.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatelka se žalobou domáhala, aby vedlejší účastnici byla uložena povinnost zaplatit jí zadostiučinění za nesprávný úřední postup soudního exekutora Mgr. Ivo Nedbálka, Exekutorský úřad Ostrava (dále jen "exekutor"). Ačkoli exekutor vymohl v exekuci částečné plnění, stěžovatelce nikdy ničeho nevyplatil a způsobil jí tím škodu, která je přičitatelná státu. Od roku 2015 jsou peněžní prostředky součástí majetkové podstaty exekutora - dlužníka v probíhajícím insolvenčním řízení. O stěžovatelčině žalobě rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 16. 11. 2021 č. j. -104, kterým uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce částku 16 295,50 Kč s úroky z prodlení a náklady řízení.

3. Na základě odvolání vedlejší účastnice Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že žalobu zamítl a stěžovatelce uložil povinnost nahradit náklady řízení. Uvedl, že soudní exekutor porušil svou zákonnou povinnost, když pro vymožené plnění nezřídil speciální účet a v zákonné lhůtě vymoženou částku (po odpočtu nákladů exekutora) stěžovatelce nevyplatil, což je nesprávný úřední postup ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), za který vedle exekutora odpovídá stát. Ohledně vzniku škody však dospěl k závěru, že škoda doposud nevznikla, když není zřejmé, v jakém rozsahu představuje vymožené plnění nedobytnou pohledávku.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka nesouhlasí se způsobem, jakým městský soud posoudil předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným postupem exekutora. Je přesvědčena, že postupem městského soudu došlo k porušení výše uvedených základních práv a svobod. Pochybení městského soudu spatřuje v tom, že formalisticky aplikoval právní předpisy, nerespektoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a svůj odklon od ní dostatečně neodůvodnil. Napadený rozsudek městského soudu je podle stěžovatelky v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2021 č. j. -180 a s judikaturou v něm uvedenou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016 sp. zn. , ze dne 20. 4. 2016 sp. zn. a ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. ). Z výše uvedených důvodů považuje rozsudek městského soudu za vadný a překvapivý.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( a y). Není povolán k instančnímu přezkumu rozhodnutí obecných soudů. Jeho pravomoc podle písm. d)y je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutím v něm vydaným nebyla porušena ústavně chráněná práva nebo svobody stěžovatelky a zda řízení jako celek bylo řádně vedeno.

7. Těžištěm námitek stěžovatelky je tvrzený rozpor rozhodnutí městského soudu s judikaturou Nejvyššího soudu o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem exekutora. Jde tedy o výklad podústavního práva, který byl svěřen obecným soudům, zejména Nejvyššímu soudu, jenž má zajišťovat jednotu a zákonnost rozhodování v občanském soudním řízení [ , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Nic na této skutečnosti nemění okolnost, že proti napadenému rozsudku městského soudu nebylo přípustné dovolání. Nadto Ústavní soud uvádí, že podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční rád), a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (s ohledem na okamžik zahájení exekuce), exekutor odpovídá za škodu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Zákonnými předpoklady vzniku této objektivní odpovědnosti, u níž se nevyžaduje zavinění, jsou nesprávný výkon činnosti, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi oběma těmito podmínkami. Podle ve spojení s odpovídá za škodu, kterou způsobil soudní exekutor svými úkony také stát.

8. Z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá závěr, že povinnost k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutora má stát, a to bez ohledu na to, zda poškozený stejný nárok uplatňuje vůči exekutorovi či nikoliv.

9. Ústavní soud shledal, že městský soud pečlivě posoudil, zda jsou splněny podmínky odpovědnosti státu za tvrzenou škodu a naplnil požadavky na srozumitelné odůvodnění svého rozhodnutí, když vysvětlil, proč doposud stěžovatelce škoda nevznikla (neboť není jasné, v jaké výši je pohledávka nedobytná). Městský soud zřetelně ve svém odůvodnění uvedl, že škoda za nesprávný úřední postup exekutora je přičitatelná státu. Stěžovatelka tak nebrojí proti závěru, že škoda dosud nevznikla, ale mylně brojí proti situaci, kdy je nárok na náhradu škody vůči státu uplatňován subsidiárně.

10. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky, odmítl její ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. září 2022

Josef Fiala v. r.

předseda senátu