Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1533/2024

27 Cdo 1533/2024-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele R. F., zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Němcem, advokátem, se sídlem v Mohelnici, Okružní 271/13, PSČ 789 85, za účasti Sociální demokracie, se sídlem v Praze 1, Hybernská 1033/7, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00409171, zastoupené JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624, PSČ 250 82, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu politické strany, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Sociální demokracie proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2023, č. j. -121, takto:

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 1. 2023, č. j. -70, zastavil řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí předsednictva Sociální demokracie ze dne 20. 9. 2019, kterým byla zrušena licence místní organizace Sociální demokracie Moravská Ostrava a Přívoz v okresní organizaci Sociální demokracie Ostrava a určena místní organizace Sociální demokracie Kunčičky jako místní organizace, kde mohou členové zrušené místní organizace žádat o registraci (výrok I.), vyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze místní organizace Sociální demokracie Kunčičky ze dne 12. 12. 2019, kterým nebyl navrhovatel zaregistrován do řad členů Sociální demokracie (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

2. K odvolání Sociální demokracie Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala Sociální demokracie dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

4. Dovolání není přípustné k řešení dovolatelkou vymezené otázky „míry ingerence státu (soudů) do vnitřních záležitostí politických stran“. Je tomu tak proto, že tato otázka byla již řešena v rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu, ze které se podává:

1/ Ústavně konformní výklad , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „ ”), je pouze takový, který poskytne ochranu dotčeným osobám proti porušení jejich základního práva sdružovat se v politických stranách (článek 20 odst. 2 y), a to bez ohledu na to, zda se konkrétní rozhodnutí orgánu politické strany týká skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí ( , zákona).

2/ Rozhodnutím orgánu politické strany, které představuje enormní zásah do základního práva občanů svobodně se sdružovat v politických stranách, je beze sporu i rozhodnutí o vyloučení člena ze strany (o zrušení jeho členství). Proti takovému rozhodnutí se tudíž může dotčený člen domáhat soudní ochrany postupem podle § 16a zákona, přestože se nedotýká skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí.

3/ Má-li být poskytnuta efektivní ochrana základnímu právu člena politické strany svobodně se sdružovat v politických stranách v případě rozhodnutí o jeho vyloučení (o zrušení jeho členství), je třeba, aby soudním rozhodnutím byl nastolen stav, jako by k rozhodnutí o vyloučení člena (o zrušení jeho členství) nedošlo.

4/ Z výkladu § 16a zákona se tedy podává, že soudy jsou povinny poskytnout ochranu členovi politické strany proti svévolnému a neodůvodněnému rozhodnutí orgánu politické strany, v jehož důsledku mělo dojít k zániku členství člena v politické straně, neboť takové rozhodnutí představuje enormní zásah do základního práva člena svobodně se sdružovat v politické straně.

K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 123/2019 Sb. rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2024, sp. zn. .

5. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyslovil-li odvolací soud, resp. soud prvního stupně, neplatnost rozhodnutí orgánu účastníka, v jehož důsledku došlo k faktickému jednostrannému svévolnému a neodůvodněnému ukončení (zániku, zrušení) členství navrhovatele, aniž by byly splněny podmínky pro jeho vyloučení předpokládané stanovami či zákonem, je jeho rozhodnutí v souladu s (shora uvedenou) ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu.

6. Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka absence řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí, resp. jeho nepřezkoumatelnost. Je tomu tak proto, že Nejvyšší soud k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlíží jen, je-li dovolání přípustné ( ), samostatným dovolacím důvodem však nejsou [pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání lze uvést, že napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností netrpí; srov. v podrobnostech rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.].

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání bylo odmítnuto, a navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

8. Náklady dovolacího řízení vzniklé navrhovateli sestávají z odměny zástupce navrhovatele za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 29. 4. 2024) podle , a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži dovolatelky celkem 4.114 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 13. 11. 2024

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu