Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 654/2024

-124

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Odůvodnění:I.Dosavadní průběh řízení

1. Žalobce se domáhal zaplacení ušlého nájemného za nájem budovy č. p. XY v katastrálním území XY za období od 20. 10. 2020 do 20. 10. 2021, a to ve výši 14 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaný výměnou zámku ve vstupní brance na pozemek parc. č. XY ve svém vlastnictví bránil v přístupu na pozemek žalobce parc. č. st. XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, přestože pozemky žalovaného parc. č. XY a XY jsou na základě smlouvy z 6. 3. 2018 zatíženy věcným břemenem průchodu ve prospěch žalobce. Dům č. p. XY žalobce pronajal na žalované období za nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně, při pokusu o předání domu nájemci byla zjištěna výměna zámku, na výzvu k vydání klíčů reagoval žalovaný požadavkem na finanční a jiná protiplnění, přístupu se žalobce domohl až 19. 11. 2021 v rámci exekučního řízení zahájeného na základě vydaného předběžného opatření.

2. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 5. 2023, č. j. -85, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 168 000 Kč s úrokem z prodlení za období od 6. 11. 2020 do 5. 10. 2021 ve výši celkem 6 294 Kč a za období od 6. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně ze 168 000 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

3. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem dne 17. 10. 2023, č. j. -104, změnil k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně tak, že „žaloba se zamítá“ (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III).

4. Odvolací soud vycházel při svém rozhodnutí ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. XY v katastrálním území XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, přístup k tomuto domu z veřejné komunikace má zajištěn přes pozemky žalovaného na základě smlouvy o zřízení služebnosti chůze a vstupu za účelem přístupu k tomuto domu uzavřené dne 6. 3. 2018. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce mohl sice stavbu rodinného domu pronajmout i přes její odpojení od elektrické energie, vyhovění žalobě však brání skutečnost, že služebnost stezky byla zřízena ve prospěch žalobce jako služebnost osobní, není tedy vázána na žádnou panující nemovitost. Osobní služebnost je nepřevoditelná a nemůže být svévolně rozšiřována na jiné osoby, svědčila by proto např. žalobci i poté, co by své nemovitosti prodal. Judikatura sice dovodila pro určitý okruh osob tzv. odvozená užívací práva, zejména pro osoby blízké, a současná právní úprava výslovně stanoví služebnost užívání i pro „potřebu jeho domácnosti“, služebnost však nelze realizoval např. formou pronájmu další osobě. Povinný ze služebnosti má totiž často rozumné důvody, pro které chce užívání své nemovitosti dovolit pouze konkrétní osobě a nikoli neomezenému okruhu „cizích osob“ (typicky služebnost doživotního užívání domu původním vlastníkem za účelem dožití). Žalobce tak výměnou zámku u branky porušil svou povinnost jen ve vztahu k žalobci, nikoli ve vztahu ke třetím osobám (vyjma běžných návštěv), neumožněním přístupu jiné osoby právo neporušil, není tak splněna nutná podmínka pro náhradu újmy.

II.Dovolání

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále i „dovolatel“) včasné dovolání, kterým rozsudek odvolacího soudu napadá v plném rozsahu.

6. Přípustnost dovolání opírá o , , (dále jen „“). Má za to, že odvolací soud se při posouzení otázky, zda se oprávnění ze služebnosti stezky vztahuje i na nájemce dotčené nemovitosti, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , a ), a dodává, že otázka, „zda se oprávnění z věcného břemene stezky zřízeného in personam ve prospěch vlastníka budovy za účinnosti , , (dále jen „o. z.“) vztahuje i na nájemce této jeho budovy“, nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.

7. V odůvodnění dovolání uvádí, že i odvolací soud dovodil, že judikaturou je připuštěno, aby i práva z osobní služebnosti vázané na konkrétní osobu vykonávali členové domácnosti či příbuzní v řadě přímé oprávněného. Z pozice osoby ze služebnosti povinné je pak dle žalobce zcela nerozhodné, zda právo vykonává manžel oprávněné osoby, člen jeho domácnosti či nájemce. Oprávnění z věcného břemene stezky zřízené in personam by tak i za účinnosti , , měla být odvozena i pro potenciální nájemce nemovitosti, zejména jde-li o rodinný dům, ke kterému není zajištěn jiný přístup. Hospodářským účelem, ke kterému slouží panující nemovitost v době zřízení věcného břemene (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) je u rodinného domu užívání za účelem bydlení, tento hospodářský účel je při pronájmu domu zachován.

8. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

9. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

III.Přípustnost dovolání

10. Podle

, , (dále jen „“)

není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

11. Podle -3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

12. Dovolání je přípustné, neboť otázka hmotného práva, zda se oprávnění ze služebnosti stezky zřízené za účinnosti , , (dále jen „o. z.“) ve prospěch osoby, která je vlastníkem budovy, vztahuje i na nájemce takové budovy, nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešena.

IV.Důvodnost dovolání

13. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

14. Podle § 1265 odst. 2 o. z. osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby (§ 1302 odst. část věty před středníkem o. z.).

15. Pravidlo, že osobní služebnost nelze převést na jinou osobu, je třeba odlišovat od situace, kdy třetí osoba pouze odvozuje své právo ze služebnosti od oprávněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp .zn. , nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k , marg. 1), nebo Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 1137 s.)

16. Podle § 1258 o. z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

17. Podle § 1274 odst. 1 o. z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

18. Služebnost stezky je v upravena v pododdílu označeném jako Některé pozemkové služebnosti (-1282 o. z.), jde tak o služebnost, u které se předpokládá, že je spojena s užíváním panujícího pozemku, nelze ji spojit s jiným panujícím pozemkem ( o. z.) a není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku ( o. z.).

19. Nejvyšší soud už za účinnosti , , dovodil, že služebnost průchodu spojenou s vlastnictvím nemovitosti mohou využívat i jiné osoby než ta, v jejíž prospěch je služebnost zřízena, zejména rodinní příslušníci, hosté, zákazníci a nájemníci oprávněné osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ), tedy osoby, které od vlastníka panujícího pozemku odvozují právo užívat zatížený pozemek k chůzi v souvislosti s hospodářským účelem, ke kterému panující nemovitost sloužila v době zřízení věcného břemene (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. , dostupný, stejně jako dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz). Takové použití služebného pozemku však nesmí přesáhnout obsah a rozsah služebnosti předpokládaný při jejím zřízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018. sp. zn. ). Lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ČSR publikovaný ve sbírce Vážného pod č. 3549 (také ASPI pod č. 7093), týkající se práva stezky nabytého jako služebnost, jejíž výkon byl spojen s vlastnictvím nemovitosti, podle kterého „bylo-li služebnosti chůze nabyto pro vlastníka určitého domu, zahrnuje v sobě i oprávnění nápotomních nájemníků domu“. Také dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 vykonává oprávnění ze služebnosti stezky nejen vlastník pozemku, ale za účelem přicházení k oprávněné osobě a odcházení od ní i „jiní“ ( o. z.) a míra služebnosti je dána potřebou panujícího pozemku ( o. z.), závěry výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu jsou proto použitelné i v poměrech , .

20. Zatížit pozemek služebností lze i tak, že právo po pozemku chodit a dopravovat se vlastní silou založí vlastník pozemku jako služebnost konkrétní osobě. V takovém případě nelze služebnost převést na jinou osobu (§ 1265 odst. 2 o. z.) a smrtí oprávněné osoby služebnost zanikne (§ 1302 odst. 1 část věty před středníkem o. z.). Obsah a rozsah služebnosti je však třeba v souladu s § 1258 o. z. posuzovat podle toho, jak byl určen, případně podle místní zvyklosti a není-li ani ta, dovodit rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

21. Pokud je služebnost stezky, která byla zřízena ve prospěch konkrétní osoby (in personam), určena k přístupu na pozemek ve vlastnictví oprávněné osoby, pomocí kterého je jí umožněno její pozemek užívat, tak není-li dohodnuto jinak, neliší se svým obsahem a rozsahem od pozemkové služebnosti stezky. Potřeba oprávněné nemovitosti (uspokojovaná oprávněnou osobou) po dobu, kdy je ve vlastnictví oprávněné osoby, je totiž zároveň potřebou vlastníka při užívání této nemovitosti. Takovému závěru odpovídala i úprava v zákoně č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, (dále jen „o. z. o“), který upravoval služebnosti „které o sobě jsou služebnostmi pozemkovými, mohou se však povoliti také jen osobě“ jako služebnosti nepravidelné, u kterých „nemá se však za to, že jsou to odchylky od povahy služebnosti; kdo je tvrdí, tomu náleží dokazování“ (§ 479 o. z. o.).

22. Pokud tedy byla zřízena služebnost stezky jen ve prospěch určité osoby, avšak za účelem poskytnutí přístupu, a tím i zajištění užívání pozemku v jejím vlastnictví nebo jeho části, je rozsah služebnosti dán potřebami oprávněné osoby při užívání takové nemovitosti, tedy při výkonu vlastnického práva k ní. Není-li dohodnuto jinak, mohou proto takovou služebnost stezky užívat i osoby, které své oprávnění odvozují od vlastnického práva oprávněné osoby. Takovým užíváním však nesmí dojít k rozšíření služebnosti, užívání tedy nesmí přesáhnout obsah a rozsah služebnosti předpokládaný při jejím zřízení, neboť právo odpovídající služebnosti musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. proto uzavřít, že je-li služebnost stezky sjednaná jako osobní určena k umožnění užívání nemovitosti ve vlastnictví oprávněné osoby, zahrnuje v sobě i oprávnění nájemců takové nemovitosti nebo její části užívat stezku, nebylo-li dohodnuto jinak nebo nedojde-li tím k rozšíření služebnosti.

23. Rozhodnutí odvolacího soudu, který oprávnění k užívání služebnosti stezky nájemcem žalobce vyloučil jen na základě zjištění, že služebnost byla sjednána jako osobní ve prospěch žalobce, spočívá na nesprávném právním posouzení. Dovolání je z uvedeného důvodu nejen přípustné ( ), ale i důvodné ( ).

24. Dovolací soud proto podle rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil podle věty první k dalšímu řízení.

25. Odvolací soud znovu o odvolání žalovaného rozhodne, bude se zabývat také tím, zda by užíváním služebnosti nájemcem nedošlo k rozšíření služebnosti, tedy k větší zátěži služebného pozemku než při užívání žalobcem a členy jeho domácnosti.

26. Odvolací soud je vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázán ( věta první, část věty za středníkem ve spojení s ).

27. Dovolací soud pro úplnost uvádí, že nákladové výroky rozsudku odvolacího soudu, proti kterým dovolání rovněž směřovalo, nepřezkoumával ( ), tyto výroky však byly jako závislé rovněž zrušeny.

28. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2024

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu