Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2679/2024

-67

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Michaelem Pažitným, Ph.D., v právní věci žalobkyně Ekoplanet s. r. o., se sídlem v Ohrazenicích 85, IČO: 25269569, zastoupené JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, proti žalovanému JUDr. Lukáši Jíchovi, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 1294/38, IČO: 04886674, o vydání movitých věcí, in eventum o zaplacení částky 49 489 Kč, a o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci ze dne 28. 5. 2024, č. j. - 41, takto:

Dovolání se odmítá.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 5. 2024, č. j. – 41, potvrdil usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 3. 2024, č. j. -30, jímž byla ve smyslu ustanovení částečně odmítnuta žaloba, ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala náhrady škody ve formě ušlého zisku v neuvedené výši.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 15. 8. 2024 prostřednictvím datové schránky včasné dovolání (usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno dne 24. 6. 2024), v němž uvedla, že jeho odůvodnění doplní v přiměřené lhůtě, což se ovšem nestalo.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští ( ), v zákonné lhůtě ( věta první ) oprávněnou osobou (účastníkem řízení) a že je splněna i podmínka povinného zastoupení dovolatelky advokátem ( ), zabýval se s ohledem na obsah dovolání primárně tím, zda má dovolání žalobkyně veškeré náležitosti vyplývající z ustanovení (s přihlédnutím k ustanovení ), tj. zda nemá vady, a je tudíž věcně projednatelné.

Podle může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle , věta první, dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z pohledu ustanovení dovolání žalobkyně zcela zřejmě postrádá obligatorní náležitost spočívající v řádném vymezení některého z předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení (k náležitostem dovolání srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, spolu s dalšími rozhodnutími Nejvyššího soudu přístupné na http://www.nsoud.cz, nebo body 38. a 39. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , jež bylo publikováno pod číslem 460/2017 Sb. a je rovněž přístupné na internetových stránkách Ústavního soudu http:/nalus.usoud.cz). Absence této náležitosti dovolání má tak ten důsledek, že původně odstranitelná vada dovolání se marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení stala vadou neodstranitelnou. Dovolatel dovolání o uvedenou náležitosti v zákonem stanovené lhůtě nedoplnil a ani řádným způsobem neuplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ); soud přitom není povinen o tom dovolatele poučit a k doplnění dovolání ho vyzvat - srovnej ustanovení , podle něhož ustanovení pro dovolací řízení neplatí).

Protože v poměrech projednávané věci v dovolání žalobkyně zcela absentuje vymezení některého z důvodu přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , jakož i uplatnění dovolacího důvodu dle a 3 (dovolatelka ostatně ponechala podané dovolání v blanketní formě do současné doby), je pro tento nedostatek dovolání vadné a věcně neprojednatelné. Označená vada dovolání současně brání tomu, aby mohlo být v dovolacím řízení pokračováno.

Z důvodů výše vyložených nemohl Nejvyšší soud postupovat jinak, než dovolání žalobkyně podle ustanovení s přihlédnutím k ustanovení odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); o nákladech řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ( věta první, a , část věty před středníkem ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 10. 2024

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.

předseda senátu