Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2069/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti 1/ Ing. Karla Vaňka a 2/ Jany Stachové, obou zastoupených JUDr. Karlem Vlčkem, Ph.D., advokátem se sídlem U Hostavického potoka 787/37, Praha 9 proti výroku II. usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 31. 1. 2022 č. j. -198 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2022 č. j. -224, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označení stěžovatelé podali v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), ústavní stížnost. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví označených usnesení, neboť mají za to, že jimi bylo porušeno jejich právo na soudní a jinou právní ochranu dle d (dále jen "") a právo vlastnit majetek dle .

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatelé se žalobou domáhali uložení povinnosti žalované zdržet se přivádění odpadní vody z čistírny odpadních vod Měšice na pozemek stěžovatelů. Podáním ze dne 11. 10 2021 vzali stěžovatelé žalobu zpět v plném rozsahu z důvodu vydání rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, dne 8. 9. 2021, kterým bylo požadavku stěžovatelů vyhověno. Okresní soud řízení zastavil a rozhodl, že stěžovatelé jsou povinni uhradit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 13 068 Kč (výrok II). Dle soudu, v daném případě nelze dojít k tomu, že byla žaloba podána důvodně a ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného. Krajský soud usnesení okresního soudu ve výroku II. potvrdil a dále stanovil povinnost stěžovatelům uhradit žalované náhradu nákladů ve výši 2 178 Kč.

3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti brojí proti výše uvedeným rozhodnutí soudů s tím, že nesouhlasí s výrokem soudů, že vydání rozhodnutí krajského úřadu není vázáno na vůli žalovaného, i když z právní úpravy vyplývá opak a s vyhodnocením, že žaloba nebyla důvodná. Soudy dle stěžovatelů založily svůj závěr pouze na formalistickém porovnání dat vydání rozhodnutí.

4. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

5. V nyní projednávané věci byl veden spor o částku ve výši cca 15 000 Kč, tedy o bagatelní částku, u níž zákonodárce neumožňuje podat ani dovolání. S ohledem na výši žalované částky a okolnosti případu je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, která zpravidla pro nikoliv zcela zásadní faktické (kvantitativní) dopady na osobu stěžovatele, resp. na jeho majetkové poměry, ústavněprávní roviny nedosahuje (usnesení ze dne 13. 8. 2013

sp. zn.

). Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud mimo jiné konstantně přihlíží k tomu, jak intenzivně jejich eventuální pochybení zasahují do sféry stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní. Je totiž veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Ústavní soud tím zároveň zajišťuje, že se bude moci plně soustředit na plnění své úlohy v rámci ústavního pořádku. Řízení o ústavní stížnosti v případech, kdy se jedná o bagatelní částky, by totiž bezúčelně, v rozporu s principem minimalizace zásahů, vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod.

6. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu