Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 736/2024

7 Tdo 736/2024-208

USNESENÍ

R. H.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. H.

odmítá

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. 1. 2024, č. j. -143, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen pravomocný rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 11. 2023, č. j. -92, ve výroku o vině, trestu a náhradě škody, zrušeny byly i další obsahově navazující výroky a obviněný R. H. byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, § 45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok a dva měsíce, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci (nože popsaného ve výroku) a podle § 75 odst. 1, 7 tr. zákoníku k trestu zákazu pobytu v obvodu Okresního soudu v Bruntále na tři roky. Výrokem podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody.

2. Jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Bruntále skutek spočívající podle jeho zjištění ve dvou útocích, z nichž útok uvedený v bodě 1 výroku o vině obviněný spáchal v přesně nezjištěné době od 15:00 hodin dne 2. 11. 2023 do 8:45 hodin dne 4. 11. 2023 v XY, ulici XY, okres XY, ve vnitrobloku domu odcizením jízdního kola zn. Apache v ceně 3 900 Kč ke škodě poškozeného M. Š. a útok uvedený v bodě 2 výroku o vině spáchal v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 29. 10. 2023 do 8:45 hodin dne 4. 11. 2023 v XY, ulice XY, okres XY, na parkovišti u tenisového klubu odcizením věcí v ceně nejméně 8 160 Kč ke škodě poškozeného D. B. z jeho automobilu, do kterého vnikl vypáčením zámku levých předních dveří za použití nože zvaného motýlek. Z výroku o vině je patrno, že obviněný spáchal oba útoky poté, co dne 17. 2. 2023 vykonal trest odnětí svobody uložený rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 6. 2021, sp. zn. , mimo jiné za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku. Pro útok uvedený v bodě 2 výroku o vině byl obviněný pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. .

3. Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. 1. 2024, č. j. -143, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2024, č. j. -178, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V mezích tohoto dovolacího důvodu namítl, že skutek uvedený v bodě 1 výroku o vině byl nesprávně posouzen podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku, neboť jeho úmyslem nebylo jízdní kolo si přisvojit, ale jen ho přechodně užívat, a to k převezení věcí na nádraží. V návaznosti na to uvedl, že z jeho strany šlo o neoprávněné užívání cizí věci, které s ohledem na hodnotu neoprávněně užívané věci nebylo trestným činem, ale jen přestupkem. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil jak napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, tak rozsudek Okresního soudu v Bruntále, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu v Bruntále věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedl, že aby jednání obviněného mohlo být posouzeno jen jako neoprávněné užívání cizí věci, musel by v jeho úmyslu být zahrnut i záměr vrátit jízdní kolo po jeho přechodném užití osobě, které bylo odňato, anebo této osobě alespoň umožnit, aby snadno obnovila své dispoziční právo. Státní zástupce poukázal na zjištění soudů, z nichž je patrno, že obviněný takový záměr neměl. Proto označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.

6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné.

7. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

8. Přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, čin spáchá vloupáním a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

9. Přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty v úmyslu ji přechodně užívat. Věcí nikoli malé hodnoty se podle § 138 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku rozumí věc v hodnotě dosahující částky nejméně 50 000 Kč.

10. Z hlediska vztahu napadeného rozhodnutí a podaného dovolání je spornou právní otázkou, zda byl naplněn zákonný znak „přisvojení“ cizí věci ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku a zda k jeho naplnění směřoval úmysl obviněného.

11. Přisvojením cizí věci je jednání, jímž si pachatel natrvalo nebo na delší neurčenou dobu zajistí neoprávněnou dispozici s cizí věcí a zároveň vyloučí dosavadního vlastníka, jinou oprávněnou osobu nebo faktického držitele z možnosti věc držet, užívat a nakládat s ní. Naproti tomu pokud pachatel chce s cizí věcí, které se zmocnil, disponovat jen po přechodnou dobu a poté umožnit vlastníku či dosavadnímu držiteli opět nabýt vládu nad věcí, jde o neoprávněné užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku.

12. V posuzovaném případě ze způsobu jednání obviněného a z celkových okolností, za nichž k němu došlo, jasně vyplývá, že šlo o přisvojení cizí věci ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku, a nikoli jen o neoprávněné užívání cizí věci ve smyslu § 207 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný byl policií zadržen s jízdním kolem poškozeného. Toto jízdní kolo na místě, kde se původně nacházelo, bylo připoutáno ke stojanu lankovým zámkem, jehož lanko procházelo předním kolem a konstrukcí stojanu. Obviněný se jízdního kola zmocnil tak, že uvolnil upínací šrouby u předního kola, vysunul přední kolo z rámu vidlice, ponechal na místě přední kolo připoutané ke stojanu, nahradil ho předním kolem z jiného jízdního kola, které měl ve své dispozici a jehož přední kolo namontoval na jízdní kolo poškozeného, a na takto upraveném jízdním kole poškozeného odjel, přičemž na místě ponechal své jízdní kolo bez předního kola. Z toho, že na místě zůstalo ke stojanu připoutané přední kolo od jízdního kola poškozeného a pohozené jiné jízdní kolo bez předního kola, logicky vyplývá, že toto jízdní kolo na místě zanechal pachatel poté, co se zmocnil jízdního kola poškozeného. Okolnost, že obviněný byl zadržen s jízdním kolem poškozeného, logicky ukazuje na to, že zmíněné jiné jízdní kolo na místě zanechal právě obviněný. To zároveň dokazuje, že obviněný v době činu měl v dispozici jiné jízdní kolo, s nímž mohl dojet na nádraží, a nemusel se za tímto účelem zmocňovat jízdního kola poškozeného. Lze jen dodat, že pokud obviněný podle svých námitek chtěl na nádraží odvézt nějaké věci, bylo k tomu jeho jízdní kolo dokonce vhodnější, neboť bylo na rozdíl od jízdního kola poškozeného opatřeno košem nad zadním kolem. Z pořízené fotodokumentace je na první pohled zřejmé, že jízdní kolo poškozeného bylo mnohem zachovalejší než jízdní kolo obviněného, které bylo celkově výrazně velmi opotřebované, omlácené, místy zkorodované a poškozené (např. mělo natržené sedlo). Očividným motivem posuzovaného činu tak byla snaha místo tohoto jízdního kola získat jiné jízdní kolo, které evidentně vykazovalo mnohem lepší celkový stav, a to snaha získat lepší jízdní kolo do trvalé dispozice. Proto je správný závěr soudů, že obviněný si jízdní kolo poškozeného přisvojil a že tak jednal úmyslně. Tento závěr koresponduje také s osobním profilem obviněného, který je mnohonásobným recidivistou se šestnácti záznamy v evidenci Rejstříku trestů. Obviněný se v minulosti opakovaně dopouštěl majetkových trestných činů, které vždy měly povahu krádeží. Sklon ke krádežím je u obviněného hluboce zakořeněn. Námitky, podle nichž obviněný hodlal jízdní kolo, jehož se zmocnil, pouze přechodně použít, vyznívají naprosto nepřesvědčivě. Případné odstavení, které by podle námitek obviněného vedlo k návratu tohoto jízdního kola do dispozice poškozeného, by ve skutečnosti znamenalo, že obviněný by nakonec neměl k dispozici žádné jízdní kolo, tj. ani jízdní kolo, které ponechal na místě činu. Takový výsledek akce, kterou obviněný podnikl, by pro něho byl nepochybně tak nevýhodný, že je vyloučeno uvažovat o jeho reálnosti.

13. Mimo rámec deklarovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný zahrnul do dovolání také námitky, které tomuto dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají, neboť nemají žádný vztah k právnímu posouzení skutku, resp. k jinému hmotně právnímu posouzení. Jedná se zejména o námitky týkající se podjatosti policejního orgánu a také o námitky, které obviněný formuloval jako nedůslednost soudů v souvislosti se zjištěním výše škody (bez bližší argumentace, v čem by měla nesprávnost tohoto zjištění záležet). Námitky, které obsahově nekorespondují s uplatněným zákonným dovolacím důvodem, nejsou způsobilé k tomu, aby k nim Nejvyšší soud jakkoli přihlížel a dále se jimi zabýval.

14. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházející části tohoto usnesení, Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 9. 2024

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu