Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2007/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Nemečkové, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2022 č. j. -474 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2022 č. j. -505, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní a jinou právní ochranu dle a násl. d (dále jen " ") a a y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 1. 2021 č. j. -398 zamítl žalobu, kterou se stěžovatelka domáhala uložení povinnosti žalované poskytnout součinnost k zajištění geometrického plánu, kterým se oddělí pás z pozemku parc. X v k. ú. Třebechovice pod Orebem. Odvolací soud rozsudek nalézacího soudu potvrdil. Stěžovatelka proto podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

3. V důsledku nabytí právní moci rozsudku odvolacího soudu zaniklo dříve nařízené předběžné opatření, kterým soud žalované zakázal nakládat s předmětným pozemkem. Stěžovatelka v průběhu dovolacího řízení podala návrh na nařízení předběžného opatření, který Okresní soud v Hradci Králové výše citovaným usnesením zamítl. Krajský soud v Hradci Králové následně usnesení okresního soudu potvrdil.

4. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že se soudy dostatečně nezabývaly jí tvrzenými důvody pro nařízení předběžného opatření a konstatovaly, že svůj návrh odůvodnila pouze existencí dovolacího řízení. Dále namítá, že ve svém návrhu vycházela z dřívějšího návrhu, kterému bylo vyhověno. Oproti dříve nařízenému předběžnému opatření krajský soud nevyjasnil, proč v zásadě tytéž důvody již nově na nařízení předběžného opatření nepostačují, což považuje stěžovatelka za rozpor se zásadou legitimního očekávání.

5. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

6. Ústavní soud konstatuje, že jde-li o předběžná opatření, jejich přezkum zcela nevylučuje, byť mají prozatímní povahu a není jimi prejudikován konečný výsledek sporu z hlediska hmotného práva, když za určitých okolností mohou zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení. V rámci naznačeného přezkumu nicméně Ústavní soud zásadně neposuzuje splnění podmínek pro nařízení předběžného opatření, neboť to se jeho přezkumné pravomoci vymyká, ale to, zda rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření obstojí v testu ústavnosti, navíc limitovaném tím, že podstatná část záruk řádného procesu se vztahuje na soudní řízení jako celek. Ústavní soud tak toliko zkoumá, zda rozhodnutí má zákonný podklad ( y, y), zda bylo vydáno příslušným orgánem ( y) a zda není projevem svévole ( y a a 3 y).

7. V posuzované věci není pochyb o tom, že soudy rozhodovaly na základě zákona jako orgány k tomu příslušné. Okresní i krajský soud se zabývaly námitkami stěžovatelky, které uplatnila, ale nevyhodnotily je jako dostatečně odůvodňující nutnost zatímní úpravy poměrů účastníků, neboť stěžovatelka neosvědčila, že žalovaná s předmětným pozemkem jakkoli nakládá. Dále soudy konstatovaly neexistenci soudního rozhodnutí, jehož výkon by byl ohrožen. Tím návrh stěžovatelky nesplnil zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření, které soudy posuzovaly dle stavu ke dni vydání usnesení nalézacího soudu. Usnesení v dané věci obsahují dostatečné, konkrétní a logické odůvodnění úvah soudů. Ústavní soud neshledává, že by napadené rozhodnutí vykazovalo znaky libovůle.

8. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecných soudů. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu