Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 215/2024

27 Cdo 215/2024-185

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelkySoni Křížové, bytem v Jablonci nad Nisou, Křišťálová 2560/4, PSČ 466 02, zastoupené JUDr. Helenou Obeidovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Wenzigova 1871/5, PSČ 120 00, za účasti 1)Simony Jiráskové, bytem v Jablonci nad Nisou, Vysoká 4222/34, PSČ 466 02, jako svěřenské správkyně KBS soukromého svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu 07630271, zastoupené Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, a 2) KBS Security s. r. o., se sídlem v Turnově, Krajířova 452, PSČ 511 01, identifikační číslo osoby 28745141, zastoupené Mgr. Miroslavem Kohoutem, advokátem, se sídlem v Liberci, 1. máje 97/25, PSČ 460 07, o určení neplatnosti čl. XI. odst. 1 společenské smlouvy KBS Security s. r. o., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2023, č. j. -138, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Navrhovatelka

je povinna

zaplatit Simoně Jiráskové, svěřenské správkyni KBS soukromého svěřenského fondu, na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.

III. Navrhovatelka

je povinna

zaplatit KBS Security s. r. o. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 24. 11. 2021, č. j. -86, zamítl návrh na určení neplatnosti čl. XI. odst. 1 společenské smlouvy KBS Security s. r. o. (dále též jen „společnost“) [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Odpověď na dovolatelkou předkládanou (v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešenou) otázku – „týkající se dispozitivity , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen ‚obch. zák.‘)“ – plyne zcela jasně ze znění samotného obch. zák.

[5] Z označeného ustanovení se podává, že obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

[6] Vzhledem k uvedenému tudíž není pochyb, že pravidlo chování obsažené v § 114 odst. 1 větě druhé obch. zák. je dispozitivní, neboť výslovně umožňuje se od něj dohodou stran odchýlit.

[7] Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem přitom nelze považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. , ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 15. 5. 2023, sp. zn. ).

[8] Odvolací soud při formulaci svého závěru o souladu čl. XI. odst. 1 společenské smlouvy společnosti (určujícího obchodní podíl Petra Kříže ve výši 33 % a obchodní podíl Stanislava Mareše ve výši 67 %) s dispozitivním § 114 odst. 1 obch. zák. vycházel též ze skutkových zjištění, podle nichž se oba zakladatelé Petr Kříž (manžel navrhovatelky) a jeho nevlastní syn (syn navrhovatelky) Stanislav Mareš podíleli na „vkladu do základního kapitálu každý částkou 100.000 Kč“, přičemž „Petr Kříž se rozhodl uhradit veškeré vklady a navrhl stanovení podílů ve prospěch Stanislava Mareše na základě osobních vztahů mezi ním a nevlastním synem, v důsledku zdravotního stavu/únava organismu v důsledku onkologického onemocnění a očekávané nízké či žádné osobní angažovanosti … ve společnosti“ a toto rozhodnutí odráželo jeho „svobodnou a pravou vůli“ a „bylo učiněno bez jakéhokoli nátlaku“.

[9] Za těchto okolností je taktéž v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu závěr odvolacího soudu, podle něhož není čl. XI. odst. 1 společenské smlouvy společnosti v rozporu s dobrými mravy ani se zásadami poctivého obchodního styku (k výkladu dobrých mravů a zásad poctivého obchodního styku srovnej např. rozsudky velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. , uveřejněné pod čísly 104/2012, 15/2015 a 55/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále též jen „R 15/2015“).

[10] Brojí-li dovolatelka proti hodnocení důkazů a z něho vyplývajícím skutkovým závěrům odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud podotýká, že v tomto směru neotevírá (způsobem předvídaným v ) žádnou otázku procesního práva, ani k takové otázce nevymezuje některý z předpokladů přípustnosti dovolání.

[11] Dovolatelka dále v dovolání vznáší námitky, podle nichž odvolací soud nesprávně uzavřel, že „lze věcně zdůvodnit odchýlení se od zákonného principu dle § 114 odst. 1 obch. zák. skutečností, že společníci jsou si osoby blízké“. Odvolací soud podle dovolatelky též nesprávně právně posoudil „výklad vůle společníků dle § 266 a násl. obch. zák. při založení společnosti, když zcela pominul jejich následné jednání“.

[12] Ani ve vztahu k těmto námitkám dovolatelka nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), jíž dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva touto námitkou otevíraných; proto se jí nezabýval (srovnej důvody R 15/2015 a dále stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sb.).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, můžou se oprávněné domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 8. 10. 2024

JUDr. Marek Doležal předseda senátu