Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1906/2024

25 Cdo 1906/2024-646

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. B.,zastoupený JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem Malá Skála 397, proti žalovaným: 1.Havlíčkova Borová zemědělská a.s., IČO 25252267, se sídlem Pivovarská 162, Havlíčkova Borová, zastoupená PhDr. Mgr. Darinou Švábovou, advokátkou se sídlem Dvořákovo nábřeží 1690, Hlinsko, 2. Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Nové Město, Praha 1, o náhradu škody na zdraví a o peněžitý důchod, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 1. 2024, č. j. -617, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 18. 1. 2024, č. j. -617, potvrdil rozsudek ze dne 16. 2. 2023, č. j. -547, kterým Okresní soud v Chrudimi zamítl žalobu a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V řízení o žalobě na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 1. 2014 vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce jako řidič autobusu utrpěl dne 27. 9. 2009 pracovní úraz při dopravní nehodě zaviněné řidičem vozidla v majetku 1. žalované a pojištěného u 2. žalované. V důsledku zranění nebyl žalobce nadále schopen vykonávat práci profesionálního řidiče a byl mu přiznán invalidní důchod 1. stupně. Zaměstnavatel žalobce vyplácí žalobci náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu podle , . Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že aplikace ustanovení , , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), které by umožňovalo posoudit nárok žalobce podle o. z., je vyloučena, neboť ztráta na výdělku představuje újmu na majetku. Proto posoudil nárok žalobce podle , , účinného do 31. 12. 2013, (dále jen „obč. zák.“) a uzavřel, že mu žádná škoda na ušlém výdělku oproti jeho výdělku v rozhodném období nevznikla. Žalobcův nárok podle obč. zák., i s přihlédnutím k případné valorizaci průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady podle příslušných nařízení vlády, je zcela kryt náhradou vyplácenou žalobcovým zaměstnavatelem.

2. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, zda lze ve vztahu k nárokům na náhradu ztráty na výdělku vzniklým před 1. 1. 2014 při výpočtu jednotlivých měsíčně se opětujících dávek peněžitého důchodu po 1. 1. 2014 aplikovat § 2963 o. z., která doposud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. Měl-li by dovolací soud tuto otázku za řešenou jeho usnesením ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. , je dovolatel přesvědčen, že má být tato právní otázka vyřešena dovolacím soudem jinak. Podle dovolatele nelze peněžité dávky, na jejichž vyplacení vznikl nárok po 1. 1. 2014, vyčíslovat podle obč. zák. a jejich valorizaci na základě analogie provádět podle nařízení vlády vydávaných k (když k obč. zák. již vláda nařízení nevydává). Odvolací soud měl připustit nepřímou retroaktivitu, nárok žalobce posoudit podle o. z. a provést individuální valorizaci podle o. z. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Chrudimi k dalšímu řízení.

3. Druhá žalovaná se ve vyjádření ztotožnila s posouzením odvolacího soudu a navrhla dovolání odmítnout, popř. zamítnout.

4. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatele ( .), avšak není přípustné ( ).

5. Podle o. z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tedy , , účinného do 31. 12. 2013, a , kterým se provádí . Nárok žalobce na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se proto řídí dosavadní hmotněprávní úpravou účinnou do 31. 12. 2013 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. ).

6. Dovolací soud v již citovaném usnesení ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. , aproboval postup nalézacích soudů, které při stanovení výše peněžitého důchodu za období od 8. 5. 2016 do 31. 12. 2018 u nároku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklého před 1. 1. 2014 postupovaly podle obč. zák., vyšly z průměrného výdělku určeného podle a 2 , , a , 2, 3 a 5 , o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, a valorizovaly průměrný výdělek podle příslušných nařízení vlády k . Uzavřel, že nalézací soudy v souladu s judikaturou dovolacího soudu nemohly přizpůsobit výši náhrady hypotetickému zvýšení průměrného výdělku, k němuž mohlo v průběhu mnoha let dojít výraznou změnou platových poměrů, tedy v důsledku okolností, které se škodní událostí ani samotnými poměry poškozeného nesouvisely. Při zjištění průměrného výdělku v roce 2017 až 2019 nemohl odvolací soud brát v úvahu tzv. fiktivní výdělek spojovaný se zaměstnáním žalobce a jednostranně tak zohledňovat výdělkové potencionality, s nimiž právní úprava ani soudní judikatura nepočítá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. ). Dovolací soud se v citovaném usnesení vypořádal i s aplikací ustanovení o. z. tak, že zněním o. z. dal zákonodárce zřetelně najevo svou vůli jen zcela výjimečně prolomit zásadu zákazu retroaktivity, když možnost rozhodnout mimořádně a za konkrétně stanovených podmínek podle o náhradě újmy způsobené škodní událostí, k níž došlo před účinností uvedeného zákona, vztáhl jen k náhradě nemajetkové újmy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. ). Ztráta výdělku po skončení pracovní neschopnosti představuje však újmu majetkovou. Dovolací soud v nyní projednávané věci neshledává důvod se od těchto závěrů odchýlit.

7. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu je tedy v souladu rozhodovací praxí dovolacího soudu a námitky obsažené v dovolání nejsou důvodem pro změnu ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, tedy nemohou založit přípustnost dovolání podle

8. Podle není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

9. Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle odmítl.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 9. 2024

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu