Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1086/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele O. S., zastoupeného zákonnou zástupkyní - matkou, O. S., zastoupené JUDr. Petrem Šádou, advokátem, sídlem Bořice 65, proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 11. 2020 č. j. -104, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2021 č. j. -125 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022 č. j. -151, za vedlejšího účastenství A. N., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl dne 21. 4. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jeho rozpor , a d.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatel se v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. domáhal na žalované (zde vedlejší účastnici) vydání nemovitého majetku, který z dědictví neoprávněně nabyla. Svůj nárok odůvodnil stěžovatel tím, že je synem zůstavitele R. N. a majetek po jeho smrti měl připadnout jemu, jakožto dědici v první dědické skupině a nikoliv žalované, jeho sestře. Okresní soud předmětnou žalobu zamítl. K odvolání stěžovatele byl rozsudek nalézacího soudu v tomto bodě potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze.

Následně se stěžovatel domáhal v řízení u Okresního soudu v Mělníku určení vlastnického práva ke shora zmíněným nemovitostem. Nalézací soud přitom dospěl ústavní stížností napadeným usnesením k závěru, že pravomocným rozhodnutím v řízení vedenému u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. byla vytvořena překážka věci pravomocně rozhodnuté, a proto předmětné řízení zastavil. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením tak, že v tomto bodě usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že v jeho věci došlo k porušení práva vlastnit majetek po rodiči, neboť pravý vlastník byl zbaven práv k věci v důsledku nesprávně zvoleného typu žaloby. V důsledku toho obecné soudy odpírají stěžovateli meritorně rozhodnout o určení vlastnického práva. Dle napadených usnesení byl stěžovatel zbaven vlastnického práva toliko z procesních důvodů - nesprávně uplatnil svůj žalobní nárok.

Dne 17. 5. 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti, v níž stěžovatel poukazoval na důkazy, jež měly svědčit o tom, že jeho matka byla vedlejší účastnicí po smrti zůstavitele úmyslně klamána o jeho majetkových poměrech. Současně stěžovatel uvedl, proč se svých majetkových práv nemohl domáhat dříve.

III.

Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pravomoc Ústavního soudu je totiž v řízení podle písm. d) y založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení, respektive v rozhodnutí jej završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

V souvislosti s projednávaným případem je Ústavní soud toho názoru, že stěžovatelovou právní argumentací se řádně zabývaly již obecné soudy a na jejich odůvodnění lze v podrobnostech odkázat. Zvláště pak na ty části, v nichž vysvětlují, kdy nastává překážka věci pravomocně rozhodnuté. V tomto směru není obecným soudům čeho vytknout a z toho důvodu je třeba nahlížet na napadená rozhodnutí jako na ústavně konformní.

Domnívá-li se stěžovatel, že důvodem pro zamítnutí jeho žaloby vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. bylo užití nesprávného typu žaloby, lze odkázat na závěry obecných soudů, které vyšly z toho, že důvodem pro neúspěch stěžovatele ve věci bylo úspěšné vznesení námitky promlčení ze strany žalované - tedy nikoliv užití nesprávného typu žaloby. Namítá-li stěžovatel nepoctivé jednání vedlejší účastnice, toto by mohlo mít svoji váhu v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. . V ústavní stížností napadených rozhodnutích se obecné soudy věcí meritorně nezabývaly a věc rozhodly s ohledem na to, že se jednalo o věc res iudicatae.

Ústavní soud proto odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2022

David Uhlíř v. r.

předseda senátu