Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2166/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele H. Ö., zastoupeného JUDr. Michalem Zemanem, advokátem, sídlem Plaská 623/5, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022 sp. zn. a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. června 2022 sp. zn. , za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníků řízení, a 1) M. K. A. a 2) nezletilého D. Ö., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená ústavním zákonem, zejména , a 4, d (dále jen " "), jakož i jeho právo podle Úmluvy o právech dítěte.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadených usnesení vyplývají následující skutečnosti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen "obvodní soud") ze dne 29. 4. 2022 č. j. -302 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 11. 5. 2022 č. j. -325 byl upraven styk stěžovatele s nezletilým tak, že stěžovatel je oprávněn se stýkat s nezletilým každé pondělí a středu v období do konce měsíce května 2022 v čase od 10 hodin do 11 hodin a od měsíce června 2022 v čase od 9.30 hodin do 11.00 hodin, a to formou asistovaného styku, které zprostředkuje společnost Area Fausta s.r.o., přičemž k předání nezletilého stěžovateli a předání nezletilého zpět první vedlejší účastnici (dále také jen "matka") dojde v sídle společnosti Area Fausta s.r.o. Uvedenou úpravu styku měly obecné soudy za vhodnou vzhledem k okolnosti, že bylo v předchozím řízení shledáno jako pravděpodobné, že v domácnosti rodičů došlo k psychickému násilí vůči matce, pro které byl stěžovatel vykázán ze společné domácnosti a následně mu byl zakázán styk s matkou i nezletilým. Forma styku je vhodná také vzhledem k okolnosti, že stěžovatel samostatně o syna nepečoval, několik měsíců je od nezletilého odloučen. Styk by měl probíhat v postupném navykacím režimu, kdy soud shledaly jako dostatečnou úpravu styku zpočátku v rozsahu dvou dnů v týdnu.

3. Podáním ze dne 3. 6. 2022 se stěžovatel opětovně domáhal vydání předběžného opatření, na základě kterého by byl oprávněn stýkat se s nezletilým každé pondělí a středu od 9.30 hodin do 15.30 hodin a dále každý sudý týden v sobotu od 9.30 hodin do 15.30 hodin. Usnesením ze dne 9. 6. 2022 sp. zn. obvodní soud návrh stěžovatele zamítl jako nedůvodný s odůvodněním, že nejsou splněny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření, neboť poměry účastníků jsou zatímně upraveny usnesením obvodního soudu ze dne 29. 4. 2022 a k bezproblémovému styku pravidelně dochází. Obvodní soud taktéž neshledal důvody pro rapidní rozšíření styku stěžovatele s nezletilým z toho důvodu, že by neodpovídalo postupnému pro nezletilého přiměřenému navykacímu režimu. Styk bez asistence označil obvodní soud za nevhodný vzhledem k tomu, že dosud nejsou známy výsledky znaleckého zkoumání týkající se výchovných kompetencí stěžovatele. Městský soud usnesením ze dne 12. 7. 2022 sp. zn. usnesení obvodního soudu potvrdil.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel namítá, že se s nezletilým smí v současné době stýkat pouhé tři hodiny týdně, což považuje za nedostatečné a odporující zájmu nezletilého. Stěžovatel upozorňuje, že v řízení nebyl proveden jediný důkaz o tom, že by nezletilému jakkoliv ublížil, byl by pro něj nebezpečný, nebo že by nezvládal péči o nezletilého, naopak z provedených důkazů vyplývá, že stěžovatel je vzorným a milujícím otcem, který je schopen se o nezletilého ve všech ohledech postarat. Stěžovatel poukazuje na zprávy společnosti Area Fausta s.r.o. z asistovaných kontaktů nezletilého se stěžovatelem, z nichž vyplývá, že všechny styky proběhly v pořádku, nezletilý na stěžovatele od počátku reagoval velmi dobře a stěžovatel bez problému zvládá péči o nezletilého. Společnost Area Fausta s.r.o. nevidí žádný důvod k asistovanému kontaktu mezi nezletilým a stěžovatelem s výjimkou toho, že se matka nechce potkat se stěžovatelem, což by se dalo vyřešit jinou formou předávání nezletilého. Stěžovatel upozorňuje, že v řízení o návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření, které bylo zamítnuto usnesením obvodního soudu ze dne 23. 3. 2022 č. j. -224 ve spojení s usnesením městského soudu ze dne 14. 4. 2022 č. j. -266 (v současné době jsou tato usnesení přezkoumávána Ústavním soudem v řízení vedeném pod

sp. zn.

), byla důvodem zamítnutí tohoto návrhu skutečnost, že je nezletilý dosud plně kojen, což stěžovatel pokládá za sporné, stejně tak bylo stěžovateli vytýkáno, že se nedokáže o nezletilého postarat. Vzhledem k tomu, že v nyní napadených rozhodnutích obecné soudy na tuto svou argumentaci nenavázaly, považuje stěžovatel tato rozhodnutí za překvapivá. Ohledně potřeby co nejširšího styku s nezletilým stěžovatel poukazuje dlouhodobě na to, že je na místě, aby se nezletilý učil turecky, aby mohl se stěžovatelem komunikovat v jeho rodném jazyce. Stěžovatel považuje odůvodnění napadených usnesení za nikoli řádně odůvodněné, neboť konstatují-li obecné soudy, že není dána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků s ohledem na to, že stěžovatel má upraveny styky s nezletilým ve formě předběžného opatření v rozsahu 3 hodin týdně, takovou argumentaci má stěžovatel za nedostatečnou. Stěžovatel taktéž nesouhlasí se závěrem městského soudu, že není v zájmu nezletilého, aby se stýkal se stěžovatelem bez asistence třetích osob. Uvedené závěry jsou podle stěžovatele v rozporu s obsahem spisu, z něhož vyplývá, že stěžovatel a nezletilý společně pravidelně trávili čas bez problémů samostatně i bez přítomnosti matky.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud předesílá, že není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( a y), který není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc podle písm. d) y je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutími v něm vydanými nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody účastníka tohoto řízení, a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy (zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé). Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.

7. V posuzované věci má Ústavní soud za to, že napadená rozhodnutí z ústavněprávního hlediska obstojí a do základních práv stěžovatele zasaženo nebylo. Usnesení městského i obvodního soudu vycházejí z relevantních zákonných ustanovení, skutkové i právní závěry soudů jsou v napadených rozhodnutích vyloženy a Ústavní soud je neshledal svévolnými či excesivními. Ústavní soud není povolán k tomu, aby v další instanci revidoval závěry opatrovnických soudů; dle své dosavadní rozhodovací praxe Ústavní soud zasahuje v rodinně právních věcech pouze v případech skutečně extrémních. Je totiž právě na opatrovnických soudech, aby posoudily konkrétní aktuální okolnosti každého případu a přijaly odpovídající opatření (rozhodnutí). Naopak Ústavnímu soudu nepřísluší činit závěry o tom, kterému z rodičů má být dítě svěřeno do péče, jaký má být rozsah styku nezletilého s druhým z rodičů, jak vysoké má být výživné, ani hodnotit dříve v řízení provedené důkazy; jeho úkolem je pouze posoudit, zda soudy svými rozhodnutími nevybočily z mezí ústavnosti. Je přitom nutno vzít v úvahu, že jsou to právě nalézací soudy, které mají ke všem účastníkům řízení nejblíže, provádějí a hodnotí v zásadní míře důkazy, komunikují s účastníky a osobami dalšími relevantními pro řízení, z čehož si vytvářejí racionální úsudek, a vynášejí tak relevantní skutkové závěry z bezprostřední blízkosti jádra řešené věci. Vztáhne-li pak nalézací soud své právní závěry k vykonaným skutkovým zjištěním a poskytne-li pro ně s odkazem na konkrétní právní normy i judikaturu soudů přezkoumatelné a logické odůvodnění, přičemž vyjde z nikoli nedostatečného rozsahu dokazování, není možné hodnotit postup soudu jako protiústavní.

8. K otázce způsobilosti předběžného opatření (jako opatření prozatímní povahy) zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení se Ústavní soud v rozhodovací praxi (ač s nemalou mírou rezervovanosti) vyjádřil tak, že tuto způsobilost vyloučit nelze. Podstatou jeho přezkumu však může být jen posouzení ústavnosti takového rozhodnutí, nikoli posouzení podmínek pro nařízení předběžného opatření, poněvadž ty se přezkumné pravomoci Ústavního soudu vymykají, jak ostatně Ústavní soud ve své ustálené judikatuře akcentuje [srov. např. nález ze dne 10. 11. 1999

sp. zn.

(N 158/16 SbNU 171)].

9. Jak bylo shora uvedeno, ústavněprávní přezkum předběžných opatření se soustředí v podstatě jen na ta případná pochybení obecných soudů, v jejichž důsledku by takovéto rozhodnutí postrádalo zákonný základ nebo by zjevně nemohlo vést k naplnění účelu, jehož jím má být dosaženo, nebo by v něm bylo možno spatřovat svévoli z jiného důvodu; předmětem tohoto přezkumu může být i procesní postup, který nařízení předběžného opatření předcházel [např. nález ze dne 19. 1. 2010

sp. zn.

(N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.)]. Ve své judikatuře Ústavní soud již vícekrát vyslovil v minulosti závěr, že ústavní principy týkající se rozhodování o styku rodičů s dětmi dopadají i na rozhodnutí o předběžných opatřeních. Ústavní soud přitom setrvale judikuje, že ve věcech péče o nezletilé je nutno použít takového výkladu účelu předběžného opatření, který je v souladu s y.

10. V posuzované věci obvodní soud odůvodnil zamítnutí návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření tím, že není důvod takové úpravy, když styk stěžovatele s nezletilým je již upraven usnesením městského soudu ze dne 29. 4. 2002. Soud navíc uvedl, že nejsou ani dány důvody pro rozšíření styku, neboť dosud nejsou známy výsledky znaleckého zkoumání týkající se výchovných kompetencí stěžovatele s nezletilým, není tedy zatím vhodné, aby docházelo ke styku bez asistence. Stěžovatel v ústavní stížnosti nijak nereaguje na rozhodné východisko obecných soudů, tedy že se v minulosti dopouštěl na matce za přítomnosti nezletilého domácího násilí, pročež mu byla předběžným opatřením uložena povinnost zdržet se setkávání s matkou a nezletilým a navazování jakýchkoliv kontaktů s nimi. S ohledem na tuto skutečnost nelze mít za vybočující z mezí ústavnosti postup obvodního soudu, který neuvažuje o umožnění styku stěžovatele s nezletilým v neasistované formě, dokud nebude soudu znám výsledek znaleckého zkoumání týkající se výchovných kompetencí stěžovatele (očekáván je do konce srpna 2022). To platí i pro závěr městského soudu, že za dané situace není v zájmu nezletilého, aby se se stěžovatelem stýkal bez asistence třetí osoby, a není tedy prokázána potřeba změny již existující a fungující zatímní úpravy poměrů nastavené předběžným opatřením ze dne 29. 4. 2022. Uvedené závěry obecných soudů vycházející z hlediska nejlepšího zájmu dítěte, nemůže zvrátit argumentace stěžovatele o tom, že jeho styky s nezletilým probíhají bez problémů, je zcela způsobilý se o nezletilého postarat, či že v řízení nebylo prokázáno, že by nezletilému jakkoliv ublížil či byl pro něho nebezpečný. Ústavní soud v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí obvodního soudu je předběžným opatřením, tedy rozhodnutím, kterým není prejudikován konečný výsledek sporu z hlediska hmotného práva, ale jde o opatření, jehož trvání je omezeno.

11. Ze všech uvedených příčin nemá Ústavní soud důvod zpochybňovat závěry obou soudů, které se danou věcí podrobně zabývaly, a jak bylo uvedeno, v odůvodnění svých rozhodnutí srozumitelně uvedly, na základě jakých úvah k jednotlivým závěrům dospěly. Rozhodnutí nevybočují z u stanoveného rámce, jejich odůvodnění je ústavně konformní a není důvod je zpochybňovat.

12. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení základních práv a svobod stěžovatele, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle písmeno a) odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2022

Vojtěch Šimíček v. r.

předseda senátu