Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 2/22

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského, soudkyně a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o návrhu Ing. Miloně Slabého, zastoupeného JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem se sídlem Řehenice 10, Pyšely, proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. listopadu 2021, č. j. -13, in eventum na zrušení a části ve slovech "kde byl poslanec zvolen" , o volbách do Parlamentu ČR ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení části ve slově "nezávislý" , , v platném znění, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a 1. Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4 - Nusle, 2. Ing. Ondřeje Babky, kandidáta volební strany ANO 2011 v Jihočeském kraji s pořadovým číslem 5, 3. Karly Maříkové, kandidátky volební strany SPD v Karlovarském kraji s pořadovým číslem 1, zastoupené JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, a 4. MUDr. Jaroslava Dvořáka, kandidáta volební strany SPD ve Zlínském kraji s pořadovým číslem 2, zastoupeného JUDr. Davidem Mášou, advokátem se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Navrhovatel se v řízení před Nejvyšším správním soudem domáhal toho, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost volby kandidáta Ing. Ondřeje Babky, zvoleného v Jihočeském kraji na kandidátní ě ANO 2011, a aby byl za zvoleného prohlášen kandidát Ing. Miloň Slabý (navrhovatel), kandidující za koalici PIRÁTI a STAROSTOVÉ v kraji Vysočina. Alternativním petitem se navrhovatel před Nejvyšším správním soudem domáhal toho, aby soud vyslovil také neplatnost volby kandidátky Karly Maříkové, zvolené v Karlovarském kraji, a kandidáta MUDr. Jaroslava Dvořáka, zvoleného ve Zlínském kraji, v obou případech na kandidátní ě politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), a aby byla za zvolenou za tentýž subjekt prohlášena kandidátka Mgr. Petra Svedíková Vávrová, MBA, kandidující v Jihomoravském kraji, a kandidát Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., kandidující v Olomouckém kraji. Napadeným usnesením Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že se návrh odmítá, neboť dospěl k závěru, že navrhovatel není k podání návrhu aktivně legitimován.

2. Navrhovatel dne 4. 1. 2022 zaslal Ústavnímu soudu podání označené jako "ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021 č. j. -13 k volební stížnosti na neplatnost volby kandidátů dle a dle ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR, konaných ve dnech 8. - 9. 10. 2021", kterým se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva a porušeny principy právního státu, zakotvené v , odst. 3 a odst. 4 d (dále jen " "), a y a dále a y (dále jen " "). Navrhovatel v petitu návrhu in eventum navrhuje zrušení části ustanovení , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), a to ve slovech "kde byl poslanec volen,", která následují za slovy "ve volebním okrsku", dále části ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to ve slově "nezávislý", které následuje za slovy "politická strana nebo" a ustanovení . Derogačního návrhu se dle odůvodnění podání navrhovatel domáhá "v případě, kdy Ústavní soud dospěje k závěru o důvodnosti jeho námitky protiústavního odmítnutí přístupu k soudu a jeho ochrany".

II.

Argumentace navrhovatele

3. Navrhovatel namítá, že tím, že Nejvyšší správní soud odmítl jeho volební stížnost, když dospěl k závěru, že navrhovatel není ve věci aktivně legitimován, bylo porušeno jeho právo na přístup k soudu. Uvádí, že tento postup představuje i porušení jeho práva na spravedlivý proces, když principy řádného a spravedlivého procesu představují procesní rámec pro činnost a rozhodování veřejné moci. Navrhovatel dodává, že v důsledku libovůle rozhodujícího soudu došlo k vydání překvapivého rozhodnutí, nereflektujícího judikaturu Ústavního soudu. Konkrétně odkazuje na odůvodnění nálezu ze dne 2. 2. 2021

sp. zn.

, a tvrdí, že závěry z něj plynoucí zůstaly prakticky opomenuty, čímž bylo porušeno jeho právo na předvídatelné rozhodování, jakožto jeden z atributů spravedlivého procesu.

4. Navrhovatel dále uvádí, že pokládá za nezbytné, aby v případě, kdy Ústavní soud dospěje k závěru o důvodnosti jeho námitky protiústavního odmítnutí přístupu k soudu a jeho ochrany, také přezkoumal důvodnost jeho stížnostních námitek ohledně nesprávně aplikovaných pravidel , zde navrhovatel poukazuje na odůvodnění Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021 sp. zn. v závěru napadeného usnesení. Dle navrhovatelova názoru Nejvyšším správním soudem odmítnutá interpretace a odpovídá nejen jazykovému vyjádření právní normy, ale i systematice v části týkající se postupu po zjištění výsledku voleb ve volebních krajích a jejich zpracování, ale především také i nosným částem volebního nálezu

sp. zn.

, v němž Ústavní soud dle navrhovatelova názoru vyzdvihl význam výsledku celostátních voleb a jejich přetavení na přidělené mandáty oproti favorizaci výsledků voleb v jednotlivých volebních krajích. Z uvedených důvodů má navrhovatel za to, že v jeho věci došlo k porušení záruk svobodné politické soutěže, úzce související s právem občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, zaručených y, dále k porušení y a k porušení zásad poměrného zastoupení, ústavních principů volebního práva a volné politické soutěže ( y ve spojení s y a y).

III. Vyjádření vedlejších účastníků řízení

5. Vedlejší účastníci Karla Maříková a MUDr. Jaroslav Dvořák požádali o přístup do elektronického spisu a v reakci na obsah navrhovatelova podání zaslali vyjádření, ve kterém uvedli své přesvědčení, že navrhovatelův návrh je pokusem o obcházení omezení, která jsou taxativně daná zákonem pro možnost přezkumu volebního výsledku.

6. S ohledem na skutečnost, že Ústavní soud shledal (viz níže), že návrh byl podán opožděně, nezasílal již Ústavní soud návrh k vyjádření dalším vedlejším účastníkům řízení, ani Nejvyššímu správnímu soudu.

IV.

Posouzení návrhu Ústavním soudem

7. V souvislosti s posuzovanou věcí je Ústavní soud toho názoru, že na něj v plném rozsahu dopadají závěry obsažené v usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2022

sp. zn.

.

8. Předně je nutno konstatovat, že navrhovatel formuloval své podání jako ústavní stížnost, přičemž Ústavní soud ve shora uvedeném usnesení

sp. zn.

konstatoval, že tento typ podání není účinným prostředkem k právní ochraně řádného složení komor zákonodárného sboru a současně nemůže být v této věci ani účinným prostředkem ochrany subjektivního veřejného práva. Institut ústavní stížnosti nemůže splnit to, co se očekává od řízení ve věcech volebního soudnictví. Je tomu tak proto, že ve volbách, na rozdíl od obecného soudnictví, se nerozhoduje o subjektivních ústavně zaručených právech a svobodách, ale o legitimování zákonodárného sboru jako výrazu sebeorganizace nositele moci ve formě ustanovování reprezentace lidu ( y).

9. To však ještě neznamená, že by v obdobných případech byl ústavněprávní přezkum voleb vyloučen. Ústavní pořádek totiž nesvěřuje Ústavnímu soudu kompetenci rozhodovat o opravném prostředku pouze "o ověření volby poslance nebo senátora", nýbrž o opravném prostředku "ve věci" ověření této volby, tzn. o celém volebním procesu upraveném objektivním volebním právem, který vrcholí jeho ověřením. Ústavní soud by se tedy musel návrhem na přezkum voleb zabývat i v případě, kdy by navrhovatel, který je aktivně legitimován k podání návrhu podle , , nebyl formálně právně aktivně legitimován k podání návrhu podle . To celé však za předpokladu, že by došlo k zachování lhůty k podání takového návrhu podle .

10. Ústavní soud posoudil podání navrhovatele dle jeho obsahu, za použití , , ve spojení s , a dospěl k závěru, že se jedná o opravný prostředek dle . V posuzované věci byl návrh podán k Ústavnímu soudu dne 4. 1. 2022, přičemž jak bylo vysvětleno v usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, desetidenní lhůta k podání návrhu se dle počítá ode dne, kdy bylo osobě oprávněné podat návrh oznámeno rozhodnutí komory Parlamentu (zde: Poslanecké sněmovny) o ověření platnosti volby [ , o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]. V daném případě bylo příslušné usnesení Poslanecké sněmovny přijato dne 10. 11. 2021 (hlasování č. 5 - dostupné na https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/001schuz/s001009.htm#h5). To znamená, že lhůta k podání opravného prostředku počala běžet dne 11. 11. 2021 a skončila nejbližším pracovním dnem po uplynutí desátého dne, tj. v pondělí 22. 11. 2021.

11. Na základě shora uvedených důvodů proto Ústavní soud podání navrhovatele odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem. Návrh na zrušení a shora vymezených částí a sdílí osud návrhu.

12. O návrhu bylo rozhodnuto podle čl. 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. d) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., podle něhož si plénum Ústavního soudu vyhrazuje rozhodování o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle písm. e) y.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2022

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu