Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 36/2024

7 Td 36/2024-1381

USNESENÍ

Ctibora Vajdy

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ostravě

neodnímá.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Ostravě byla dne 1. 3. 2019 podána obžaloba na obviněného Ctibora Vajdu pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Podáním ze dne 8. 3. 2019 obviněný vznesl námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Ostravě a zároveň navrhl, aby, pokud nebude této námitce vyhověno, byla věc podle § 25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána některému z obvodních soudů v Praze. Okresní soud v Ostravě nepředložil věc k rozhodnutí o tomto návrhu, projednal věc v hlavním líčení a rozhodl rozsudkem ze dne 16. 4. 2021, sp. zn. . O odvoláních podaných proti tomuto rozsudku bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. . Tento rozsudek byl zrušen z podnětu dovolání obviněného usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. , s tím, že Krajskému soudu v Ostravě bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V označeném usnesení Nejvyšší soud mimo jiné upozornil na to, že nebylo rozhodnuto o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci. Za tohoto stavu Krajský soud v Ostravě předložil dne 28. 8. 2024 věc Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě a její přikázání některému z obvodních soudů v Praze.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

Účelem institutu odnětí a přikázání věci (delegace) je zajistit, aby, jsou-li pro to důležité důvody, věc projednal a rozhodl jiný než příslušný soud. Z toho logicky vyplývá, že k delegaci lze přikročit v takovém stádiu řízení, kdy příslušný soud ve věci ještě nerozhodl. Pokud příslušný soud ve věci již rozhodl, nepřichází delegace v úvahu, neboť reálně nelze dosáhnout jejího účelu. Odejmout věc příslušnému soudu je možné pouze za předpokladu, že se před ním koná řízení a že dosud nebylo ve věci rozhodnuto.

Nejvyššímu soudu byl návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě předložen ve stádiu, kdy se řízení nekoná před Okresním soudem v Ostravě, nýbrž probíhá odvolací řízení před Krajským soudem v Ostravě. V tomto stádiu není reálně možné učinit rozhodnutí, jímž se věc odnímá Okresnímu soudu v Ostravě. Takové rozhodnutí by přicházelo v úvahu za předpokladu, že by se řízení opět ocitlo ve stádiu řízení před Okresním soudem v Ostravě, například poté, co by Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.

Jinak je nutno konstatovat, že věcná příslušnost okresního soudu je nepochybná a vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. Místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě je dána ustanoveními § 18 odst. 1 tr. ř., § 22 tr. ř. Obviněný se snažil zpochybnit místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě tím, že se měl trestných činů, pro které na něj byla podána obžaloba, dopustit jako starosta obce Kyjovice, okres Opava, a že tato obec se nachází v obvodu působnosti Okresního soudu v Opavě. Skutek, jímž měl obviněný spáchat oba trestné činy, spočívaly podle obžaloby v podstatě v tom, že obviněný jako starosta obce Kyjovice v rámci realizace projektu „Objekt občanské vybavenosti obce Kyjovice“ financovaného dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje dal pokyn k proplacení faktury a k uhrazení částky 2 764 860,65 Kč ve prospěch obchodní společnosti Stavos Stavba, a. s., za práce, které tato společnost ve skutečnosti neprovedla, což zatajil poskytovateli dotace a nepravdivě mu uvedl, že obchodní společnost Stavos Stavba, a. s., práce provedla. Skutek byl tedy spáchán nejen v Kyjovicích, okres Opava, ale zčásti také v Ostravě, tj. v sídle Moravskoslezského kraje jako poskytovatele dotace. Tím pádem byly trestné činy spáchány jak v obvodu Okresního soudu v Opavě, tak v obvodu Okresního soudu v Ostravě, takže oba soudy jsou místně příslušné podle § 18 odst. 1 tr. ř. O místní příslušnosti Okresního soudu v Ostravě pak rozhodla podle § 22 tr. ř. okolnost, že u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu.

Bez ohledu na to, co bylo uvedeno ve vztahu ke stádiu řízení, v němž je možná delegace, nejsou a nebyly pro odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě a její přikázání některému z obvodních soudů v Praze dány důležité důvody ve smyslu tr. ř. Podle d příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Delegace představuje výjimku z této zásady. Ústavní zakotvení uvedené zásady znamená, že delegace jakožto výjimka se musí zakládat na skutečně závažných a objektivních důvodech. Jde zejména o to, že u příslušného soudu nejsou dány podmínky pro projednání a rozhodnutí věci za dodržení základních zásad trestního řízení, zejména že nejsou podmínky pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, pro nestranné a objektivní projednání věci, pro přiměřeně rychlé a hospodárně provedené řízení apod. Navíc se delegace musí opírat o objektivně zjištěné okolnosti, takže nestačí jen subjektivní názor či přesvědčení navrhovatele o existenci důvodů delegace.

Obviněný v návrhu na delegaci uvedl, že v obci Kyjovice žije soudkyně Okresního soudu v Ostravě, která se pravidelně zúčastňuje jednání zastupitelstva obce jako veřejnost a na těchto jednáních aktivně vystupuje na straně místní opozice s dotazy ve věci, která je předmětem trestního řízení. V návaznosti na to obviněný odůvodnil návrh na delegaci tím, že tu je „předpokládaný vztah kolegiality“ této soudkyně a všech soudců Okresního soudu v Ostravě. Z argumentace obviněného však nevyplývá žádný důležitý důvod, jaký má na mysli ustanovení § 25 tr. ř.

Především je nutno zdůraznit, že okolnosti uváděné obviněným se vztahují k osobě soudkyně, které věc s obžalobou podanou na obviněného nebyla podle rozvrhu práce Okresního soudu v Ostravě přidělena, takže v této věci nijak nerozhoduje, nevykonává žádné úkony a nijak jako soudkyně nepůsobí. Případný vliv kolegiality soudců je nutno nazírat opačně, než jak to prezentoval obviněný v návrhu na delegaci. Povinnost rozhodovat nestranně spadá mezi základní povinnosti soudců ( , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Nestrannost rozhodování je součástí profesionality soudců a u každého soudce ji lze předpokládat do doby, než je zpochybněna nějakou konkrétně zjištěnou skutečností. V posuzovaném případě nebylo zjištěno nic konkrétního, co by bylo způsobilé nějak ovlivnit nestrannost Okresního soudu v Ostravě (všech jeho soudců) při projednávání a rozhodování věci obviněného. Ostatně obviněný pouze všeobecně argumentoval „předpokládaným“ vztahem kolegiality soudců, aniž uvedl cokoli bližšího, z čeho by se dalo konkrétně usuzovat, že v daném případě je nestrannost Okresního soudu v Ostravě dotčena či ohrožena.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Ostravě neodnímá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 11. 9. 2024

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu