Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tz 39/2024

6 Tz 39/2024-

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

L. K.

I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, byl porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku a v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. K. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

I.Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, byl obviněný L. K. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Daný rozsudek nabyl právní moci dne 31. 3. 2020. 2. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83, byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Uvedeného skutku se přitom obviněný dopustil ve zkušební době předchozího odsouzení (viz bod 1. tohoto rozhodnutí), a proto Městský soud v Brně usnesením ze dne 15. 9. 2020, č. j. -82, rozhodl, že obviněný podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, v trvání 8 měsíců. Pro výkon daného trestu byl obviněný podle § 83 odst. 5 a § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. V návaznosti na žádost obviněného Okresní soud v Břeclavi rozhodl usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. -35, že se obviněný podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. , a z výkonu trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. . Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku mu stanovil zkušební dobu podmíněného propuštění v trvání 2 let. 4. Následně Nejvyšší soud (na podkladě stížnosti pro porušení zákona ze dne 10. 2. 2021, č. j. MSP-603/2020-ODKA-SPZ/4) rozhodl rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157, o tom, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. , a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. (viz bod 2. tohoto rozhodnutí), byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení tr. zákoníku. Nejvyšší soud dále rozhodl, že napadené rozsudky se zrušují v celém rozsahu a současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Městskému soudu v Brně dále přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Z výše uvedeného důvodu Městský soud v Brně znovu rozhodl rozsudkem ze dne 8. 12. 2021, č. j. -217, a to tak, že obviněného uznal vinným přečinem krádeže podle tr. zákoníku, za což ho odsoudil podle tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dní, pro jehož výkon jej podle tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 9. 2022. Následně Městský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. -274, mimo jiné tak, že se obviněnému podle tr. zákoníku, za použití tr. ř., do trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. -217, započítává vazba od 2. 4. 2020 od 15:50 hodin do 7. 7. 2020 do 24:00 hodin. Usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. -271, dále rozhodl tak, že se obviněnému podle , 2 tr. zákoníku, za použití tr. ř., do trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dnů, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. -217, započítává vykonaný trest v době od 00:00 hodin dne 8. 7. 2020 do 15:25 hodin dne 16. 2. 2021. Uvedenými zápočty tak byl trest, který byl obviněnému uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. -217, zcela vykonán. 6. V následující době byl obviněný uznán vinným ze spáchání několika dalších trestných činů. Trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 22. 6. 2022, č. j. -78, byl uznán vinným přečinem krádeže podle tr. zákoníku, za což mu byl podle tr. zákoníku, s přihlédnutím k tr. ř. a , 7 tr. zákoníku, uložen trest zákazu pobytu na území města Havlíčkův Brod na dobu 2 let. Trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. -41, byl obviněný uznán vinným přečinem výtržnictví podle tr. zákoníku, za což byl podle tr. zákoníku, s přihlédnutím k tr. ř., odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle a tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2023, č. j. -62, byl uznán vinným přečinem krádeže podle tr. zákoníku, za což byl podle tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Protože obviněný v průběhu zkušební doby, která mu byla stanovena v souvislosti s podmíněným odložením trestu odnětí svobody trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. -41, spáchal další trestnou činnost, Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl usnesením ze dne 27. 7. 2023, č. j. -55, podle tr. zákoníku tak, že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců uložený trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 20. 10. 2022, č. j. -41, a pro výkon uvedeného trestu jej podle tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 7. Okresní soud v Břeclavi pak usnesením ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, pravomocným téhož dne, rozhodl, že obviněný podle tr. zákoníku vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. , a zbytek trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. , z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 2. 2021, č. j. -35, při stanovení zkušební doby v trvání 2 let, neboť se v této zkušební době neosvědčil. 8. Na místě je ještě dodat, že Městský soud v Brně usnesením ze dne 23. 1. 2024, č. j. -117, znovu rozhodl podle tr. zákoníku, že obviněný vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, v trvání 8 měsíců, a pro jeho výkon jej podle a tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

II.Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

9. Proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 91 odst. 1 tr. zákoníku a dále v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. 10. Konkrétně stěžovatel vytkl, že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného proto, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157, byl zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V tomto směru tak byla zrušena i rozhodnutí týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Okresní soud v Břeclavi však i přesto výše uvedeným usnesením ze dne 21. 11. 2023 rozhodl, že obviněný vykoná nevykonaný zbytek trestu odnětí svobody, z něhož byl podmíněně propuštěn. Navíc tak učinil, byť z obsahu spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2021, č. j. -217, byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dnů a celý tento trest byl vykonán zápočtem vazby.11. Pro úplnost stěžovatel uvedl, že ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , rovněž vyplynulo, že rozsudkem ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle ustanovení tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2020, č. j. -82, bylo rozhodnuto, že obviněný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, vykoná a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. K tomuto rozhodnutí přistoupil Městský soud v Brně s ohledem na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83. Vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí byla zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6/2021, Městský soud v Brně rozhodl opětovně dne 23. 1. 2024 usnesením č. j. -117, že obviněný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, vykoná, a pro výkon trestu odnětí svobody jej zařadil do věznice s ostrahou.12. Napadeným rozhodnutím tak Okresní soud v Břeclavi porušil ustanovení tr. zákoníku. Nad rámec výše uvedeného stěžovatel připomněl, že tento soud při rozhodování o vykonání nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody, z něhož byl obviněný podmíněně propuštěn, nepostupoval v souladu se základní zásadou trestního řízení zakotvenou v ustanovení tr. ř., tedy, že i přes skutečnost, že součástí jeho spisu sp. zn. byl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157, rozhodl tak, jak je uvedeno shora. Tímto postupem rozporným i s ustanovením tr. ř. nezjistil skutečný stav věci tak, aby mohl v souladu se zákonem rozhodnout. 13. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud- podle tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, byl v neprospěch obviněného L. K. porušen zákon v ustanovení tr. zákoníku a dále v a 6 tr. ř., - podle tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a- podle tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Břeclavi, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

14. Stěžovatel nakonec uvedl, že pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o jím podané stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, s tímto postupem souhlasí.15. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se s mimořádným opravným prostředkem ministra spravedlnosti ztotožnil a na jeho argumentaci plně odkázal. Dodal, že podle jeho názoru Okresní soud v Břeclavi zcela pominul důsledky rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6/2021, ačkoli tento rozsudek měl v době svého rozhodování k dispozici. V důsledku tohoto pochybení pak mj. obviněnému uložil vykonat zbytek již právně neexistujícího trestu odnětí svobody uloženého původně ve věci Městského soudu v Brně vedené pod sp. zn. . Se zdůrazněním faktu, že podanou stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, státní zástupce navrhl jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem spravedlnosti. Dodal, že pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v a odst. 3 tr. ř., souhlasí pro tento případ s rozhodnutím v neveřejném zasedání podle tr. ř. 17. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím svého obhájce vyjádřil též obviněný. Sdělil, že se závěry ministra spravedlnosti plně souhlasí, přičemž argumentace stížnosti pro porušení zákona je zcela přiléhavá, a ztotožnil se také s jejím petitem, na který odkázal, a to „zejména nyní s důrazem na případné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve smyslu ustanovení § 275 odst. 4 trestního řádu o přerušení výkonu napadeného rozhodnutí“. Souhlasil dále, aby Nejvyšší soud rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání podle ustanovení § 274 odst. 4 tr. ř.

III.Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

18. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost usnesení, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení jemu předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného L. K. porušen.19. Podle § 91 odst. 1 věta první tr. ř., jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná.

20. Podle § 2 odst. 5 věta první tr. ř., orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. 21. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

22. Námitkám, které ministr spravedlnosti v předmětné stížnosti pro porušení zákona uplatnil, Nejvyšší soud přisvědčil. Předně je třeba znovu uvést, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157, byl zrušen nejen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83, ale i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Mezi tato další navazující rozhodnutí je nutno zařadit rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění obviněného z výkonu trestu odnětí svobody, tedy usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 2. 2021, č. j. -35, neboť jím byl obviněný podmíněně propuštěn mimo jiné z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu rozhodnutími, která byla zrušena ke stížnosti pro porušení zákona shora citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu. Dalším obsahově navazujícím rozhodnutím je i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2020, č. j. -82, kterým bylo rozhodnuto, že obviněný vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, v trvání 8 měsíců. K tomuto rozhodnutí totiž Městský soud v Brně přistoupil výlučně s ohledem na to, že obviněný ve zkušební době podmíněného odsouzení spáchal úmyslnou trestnou činnost, pro kterou byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83, přičemž tyto byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157. 23. Kromě té skutečnosti, že vzhledem k výše uvedenému právně neexistuje rozhodnutí o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 2. 2021, č. j. -35), je nutno připomenout také to, že již neexistuje ani trest odnětí svobody ve výměře 18 měsíců, který byl obviněnému původně uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. , ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. , neboť tyto rozsudky jsou právě těmi, které byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157. Je pak na místě připomenout, že Městský soud v Brně následně ve stejné věci rozhodoval znovu, a to tak, že obviněného uznal vinným přečinem krádeže podle tr. zákoníku, za což ho odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a 14 dní, pro jehož výkon jej podle tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Velmi zjednodušeně řečeno, trest odnětí svobody ve výměře 18 měsíců byl tedy nahrazen trestem odnětí svobody ve výměře 10 měsíců a 14 dní. Tento trest přitom již byl v důsledku zápočtu dosavadního výkonu trestu a výkonu vazby zcela vykonán. 24. Okresní soud v Břeclavi tedy postupoval nesprávně, pokud usnesením ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, rozhodl, že obviněný podle tr. zákoníku vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. , a zbytek trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. , z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 2. 2021, č. j. -35, při stanovení zkušební doby v trvání 2 let, neboť se v této zkušební době neosvědčil. Pro větší přehlednost a pro shrnutí skutečností výše uvedených Nejvyšší soud dále konkretizuje tři důvody vadnosti postupu Okresního soudu v Břeclavi.25. Zaprvé, a to předně, Okresní soud v Břeclavi nemohl rozhodnout o tom, že se obviněný neosvědčil ve zkušební době stanovené při podmíněném propuštění, neboť rozhodnutí o podmíněném propuštění již právně neexistuje, tedy v době rozhodování Okresního soudu v Břeclavi nebyl obviněný ve zkušební době. Kromě toho, Okresní soud v Břeclavi nemohl rozhodnout ani o tom, že obviněný vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. -66, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2020, č. j. -83, neboť uvedený trest v době rozhodování Okresního soudu v Břeclavi již právně neexistoval. Konečně, uvedený trest ve výměře 18 měsíců sice již neexistoval, byl však v rámci nového řízení ve stejné věci (po zrušení v důsledku stížnosti pro porušení zákona) Městským soudem v Brně nahrazen trestem ve výměře 10 měsíců a 14 dní, a tento „nový“ trest již obviněný vykonal (v důsledku zápočtů výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby). Ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , tedy již neexistoval žádný nevykonaný trest (ani jeho část). 26. Vzhledem k uvedenému došlo postupem okresního soudu k uložení povinnosti vykonat zbytek právně neexistujícího trestu, a to navíc z důvodu neosvědčení se v právně neexistující zkušební době právně neexistujícího podmíněného propuštění.

27. Přisvědčit lze nakonec stěžovateli také v tom, že v jádru předkládané věci je pochybení Okresního soud v Břeclavi spočívající v tom, že nedostatečně aplikoval zásady trestního řízení uvedené v a 6 tr. ř., když i přes skutečnost, že součástí jeho spisu sp. zn. byl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 6/2021-157 (č. l. 44), tento zcela opomenul, v důsledku čehož nezjistil skutkový stav věci tak, jak byl výše popsán (především tu skutečnost, že již právně neexistuje rozhodnutí o podmíněném propuštění obviněného), což vyústilo ve vydání nezákonného rozhodnutí o tom, že obviněný vykoná zbytek trestů, z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn. 28. Uvedené skutečnosti tak lze shrnout konstatováním, že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, tedy byl porušen zákon v ustanovení tr. zákoníku a v ustanovení , 6 tr. ř., a to v neprospěch obviněného. IV. Způsob rozhodnutí29. Nejvyšší soud tedy po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného zjistil, že v posuzované trestní věci došlo z výše popsaných důvodů k porušení zákona. Proto v souladu s tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 11. 2023, č. j. -112, byl porušen zákon v ustanovení tr. zákoníku a v ustanovení , 6 tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. K. Podle tr. ř. proto zrušil uvedené usnesení, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vzhledem ke skutečnosti, že existující nezákonnost vůči obviněnému byla tímto rozhodnutím napravena, a dále vzhledem ke skutečnosti, že Městský soud v Brně svým usnesením ze dne 23. 1. 2024, č. j. -117, podle tr. zákoníku rozhodl mimo jiné, že obviněný vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2020, č. j. -48, v trvání 8 měsíců, tedy výkon druhého z trestů, jehož výkon byl původně nařízen napadeným usnesením, je zajištěn posledně konkrétně zmíněným usnesením Městského soudu v Brně, nebylo již přistoupeno k postupu podle tr. ř. či podle tr. ř., jelikož dalšího rozhodnutí v této otázce již není třeba.30. Pro úplnost lze poznamenat, že Nejvyšší soud v tomto řízení nerozhodoval o vazbě obviněného, ale ani o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný aktuálně vykonává, neboť se nejedná o trest, který by mohl být nebo byl nyní vydaným rozhodnutím Nejvyššího soudu jakkoliv dotčen. Vykonává totiž trest odnětí svobody uložený mu Okresním soudem v Havlíčkově Brodě ve věci vedené pod sp. zn. . 31. Zbývá dodat, že za podmínek tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud uvedeným způsobem o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 7. 2024

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu