Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3248/2023

22 Cdo 3248/2023-118

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Petrem Sigmundem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, proti žalovanému Z. Č., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Tenkrátem, advokátem se sídlem v Berouně, Havlíčkova 132, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, č. j. -91, takto:

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Okresní soud v Berouně (dále také jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. 11. 2022, č. j. -58, zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, na základě které dojde k převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši 1/10 na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY za kupní cenu 1 000 Kč a která je blíže specifikována ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně. Dále rozhodl o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem stavby, rozestavěné budovy, která se nachází na pozemku parc. č. XY. Žalovaný nabyl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 1/10 na tomto pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2021, resp. 27. 7. 2021.

3. Žalobce, jakožto vlastník stavby nacházející se na pozemku parc. č. XY, má za to, že s ohledem na uzavření kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2021 a následný převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na tomto pozemku bylo porušeno jeho zákonné předkupní právo zakotvené v , . Proto se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít příslušnou kupní smlouvu.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. č. XY nenáleží. Uvedl, že i v případě nabytí spoluvlastnického podílu na pozemku ze strany žalobce by nedošlo ke sjednocení vlastnického režimu stavby a pozemku (neboť žalovanému a třetí osobě náleží vlastnické právo k dalším spoluvlastnickým podílům na tomto pozemku). Tudíž by ani nedošlo k naplnění superficiální zásady vyjádřené v příslušných ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů. Odkázal rovněž na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. . Proto žalobu na nahrazení projevu vůle zamítl.

5. Krajský soud v Praze (dále jen jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 6. 6. 2023, č. j. -91, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

6. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i jeho právním posouzením věci.

II. Dovolání a vyjádření k němu

7. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Jeho přípustnost opírá o , , (dále jen „ “) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že mu nenáleží jakožto vlastníku stavby předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/10 na pozemku parc. č. XY. Podle dovolatele má být dovolacím soudem již vyřešená právní otázka (neexistence předkupního práva ve smyslu , , za předpokladu, že je předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené a jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby) posouzena jinak oproti ustálené rozhodovací praxi vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. .

8. Podle dovolatele je nutné zohlednit, že na základě došlo s účinností od 1. 7. 2020 k novelizaci , , a tedy k omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu na věci. V takovém případě odpadá „konkurence“ dříve existujících zákonných předkupních práv (vzájemného předkupního práva vlastníka stavby a vlastníka pozemku se zákonným předkupním právem spoluvlastníků k převáděnému spoluvlastnickému podílu na věci). Proto by mělo být dáno předkupní právo ve smyslu , , i za předpokladu, že je předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené a nabytí spoluvlastnického podílu vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby.

9. Navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu a rozhodl o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem v dovolání specifikovanou kupní smlouvu, případně rozsudek odvolacího soudu, eventuálně i soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil příslušnému soudu k dalšímu řízení.

10. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

III. Přípustnost dovolání

11. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

12. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na řešení právní otázky existence předkupního práva ve smyslu , , za předpokladu, že předmětem převodu je spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené, jehož nabytí vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby s tím, že smlouva, jejímž předmětem je převod vlastnictví ke příslušnému spoluvlastnickému podílu, byla uzavřena k 1. 7. 2020, případně později [tedy otázka existence shora specifikovaného předkupního práva za předpokladu, že skutečnosti rozhodné pro dospělost tohoto předkupního práva - povinnosti prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, která dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým (k tomu srovnej , ) - nastaly k 1. 7. 2020, kdy nabyl účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, případně později (na základě této novelizace , , došlo k omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků zakotveného v a , , ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020)].

13. Tato právní otázka nebyla doposud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena. Proto je dovolání žalobce podle přípustné.

IV. Důvodnost dovolání

14. Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba ( , ).

15. Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží ( , , ve znění účinném od 1. 1. 2014).

16. V případech zákonného předkupního práva (tedy i předkupního práva podle , ) je namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu podle a násl. , , (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. ; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.noud.cz). Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. ) i odborná literatura (např. PETROV Jan a kol. : komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2170) se dále shodují na tom, že zákonná předkupní práva mají povahu věcných práv.

17. Předkupní právo omezuje dispozici spoluvlastníka („vlastníka“ spoluvlastnického podílu) ve prospěch jiné osoby; jde o výjimku ze zásady dispoziční volnosti subjektů soukromého práva. Současně je nutno zvážit, že se zákon , , vrátil, byť s nutnými výjimkami, k zásadě „superficies solo cedit“ a že jeho cílem je sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené.

18. V rozsudku ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že je-li předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak jejich vlastníkům předkupní právo podle , , nevzniklo. Nejvyšší soud vyložil, že v takovém případě je nutné dát přednost předkupnímu právu spoluvlastníka zakotvenému v , , ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 [v zájmu dosažení cíle sledovaného zákonným předkupním právem spoluvlastníka – sjednocení vlastnictví k věci (stavbě nebo pozemku)] před vzájemným předkupním právem vlastníků (resp. spoluvlastníků) stavby a pozemku ve smyslu , . Proto vyložil, že pokud by nabytí spoluvlastnického podílu na pozemku či stavbě nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak jejich (spolu)vlastníkům vzájemné předkupní právo podle , , nevzniklo.

19. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v usnesení ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. .

20. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, došlo s účinností od 1. 7. 2020 k výraznému omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického práva na věci.

21. Podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů (odst. 1). Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu (odst. 2).

22. Podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2020, bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů (odst. 1). Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva (odst. 2).

23. V takovém případě platí, že je-li předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo stavbě na něm zřízené a došlo-li k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod spoluvlastnického podílu, ke dni 1. 7. 2020, případně později (tedy dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi nejdříve ke dni nabytí účinnosti ), není již zpravidla dána kolize předkupního práva zakotveného v , , s předkupním právem podílového spoluvlastníka ve smyslu , , ve znění účinném od 1. 7. 2020.

24. Při převodu spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž se nachází stavba ve vlastnictví třetí osoby, existuje (v souladu se superficiální zásadou vyjádřenou v příslušných ustanoveních , ) legitimní zájem na tom, aby stavba nestála v plném rozsahu na cizím pozemku. Vlastník stavby by v případě nabytí významného spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž se stavba nachází, mohl rovněž získat rozhodovací právo k pozemku. V případě žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku by při požadavku na přikázání pozemku do vlastnictví vlastníka stavby, která se na tomto pozemku nachází, mohla být tato okolnost taktéž zohledněna. Obdobně i za předpokladu převodu spoluvlastnického podílu na stavbě platí, že v důsledku uplatnění předkupního práva se alespoň částečně dosáhne stavu, v rámci kterého by byl vlastník pozemku i částečným vlastníkem stavby na něm se nacházející [k tomu srovnej rovněž SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. III. Věcná práva ( –1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1604 a násl.].

25. Za těchto okolností by mohlo dojít postupně ke sjednocení vlastnictví stavby a pozemku – tedy k naplnění superficiální zásady zakotvené v zákoně č. , , jejímž cílem je právě sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené.

26. Z uvedeného vyplývá, že je-li předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo stavbě na něm zřízené za předpokladu, že smlouva, jejímž předmětem je převod vlastnictví k příslušnému spoluvlastnickému podílu, byla uzavřena k 1. 7. 2020 a později [tedy jinými slovy skutečnosti rozhodné pro dospělost předkupního práva - povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, která dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým, (k tomu srovnej , ) nastaly k 1. 7. 2020, případně později, kdy nabyl účinnosti ], náleží předkupní právo vlastníkovi pozemku či stavby na něm se nacházející ve smyslu , , a to i když by nabytí příslušného spoluvlastnického podílu nevedlo přímo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, je-li vyloučeno předkupní právo podílových spoluvlastníků vzniklé ze zákona.

27. Výjimkou z tohoto pravidla představuje existence „omezeného“ zákonného předkupního práva spoluvlastníků ve smyslu , , ve znění účinném od 1. 7. 2020; tedy v případě, že by spoluvlastnictví bylo založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. V takovém případě by i nadále byly použitelné závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , podle kterých je nutné dát přednost předkupnímu právu spoluvlastníka zakotvenému v , , před předkupním právem vlastníků (resp. spoluvlastníků) stavby a pozemku ve smyslu , .

28. Jelikož odvolací soud v poměrech projednávané věci dospěl k závěru, že žalobci jakožto vlastníku stavby nenáleží předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku, na němž se tato stavba nachází (a smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k tomuto spoluvlastnickému podílu byla uzavřena po 1. 7. 2020), bez toho, že by se zabýval existencí předkupního práva spoluvlastníků pozemku podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2020, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu Dovolání žalobce je tak důvodné.

V. Závěr

29. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu podle zrušil [v posuzované věci nejsou splněny podmínky pro postup podle ]. Jelikož důvody, pro které Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, platí přiměřeně i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i rozhodnutí nalézacího soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ).

30. V rámci dalšího řízení jsou soudy nižších stupňů vázány právním názorem dovolacího soudu ( ve spojení s ).

31. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2024

Mgr. David Havlík

předseda senátu