Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1897/2024

21 Cdo 1897/2024-1489

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné OJGAR, s. r. o. se sídlem v Praze 5, Křížová č. 1018/6, IČO 27404498, zastoupené JUDr. Jiřím Vodičkou, advokátem se sídlem v Praze 5, Drtinova č. 557/10, proti povinným 1) J. L.,zastoupenému Mgr. Petrem Niplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 449/11, 2)B. M. L.,zastoupené Markem Procházkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova č. 26/2, o návrhu povinných na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mělníkupod sp. zn. , o odvolání povinné 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2024, č. j. -1484, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 3. 2. 2022, č. j. -1272, částečně zastavil exekuci vedenou podle pověření Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 11. 2013, č. j. -29, co do vymožení pohledávky ve výši 33 950,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4,84 % ročně z částky 11 961 416,80 Kč od 26. 5. 2009 do zaplacení (výrok I.), ve zbývajícím návrhy povinných na zastavení exekuce zamítl (výrok II.).

2. Proti tomuto usnesení podali odvolání oba povinní. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2022, č. j. -1329, opraveným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2022, č. j. -1345, usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že se exekuce částečně zastavuje co do částky 326 786,19 Kč, úroku z prodlení z částky 128 556,43 Kč ve výši 19,84 % od 26. 5. 2009 do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 4,84 % z částky ve výši 11 832 860,37 Kč od 26. 5. 2009 do zaplacení; ve výroku II. jej změnil tak, že se návrhy povinných, pokud se domáhali zastavení exekuce pro pohledávku 12 560 130,81 Kč, pro úrok z prodlení 15 % z částky 11 832 860,37 Kč od 26. 5. 2009 do zaplacení, pro náklady a náklady exekuce, zamítají.

3. Povinná 2) navrhla, aby usnesení odvolacího soudu (usnesení ze dne 9. 11. 2022, č. j. -1329, opravené usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2022, č. j. -1345) bylo dále ještě opraveno tak, že bude „obsahovat, zda se jedná o úrok denní, měsíční nebo roční“.

4. Usnesením ze dne 8. 4. 2024, č. j. -1484, Krajský soud v Praze návrh zamítl s tím, že neshledal důvody pro další opravu původního usnesení.

5. Proti usnesení podala povinná 2) odvolání, poukazujíc na to, že Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích („usnesení ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. , usnesení ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. “) přípustnost odvolání proti takovému usnesení připustil, a navrhla, aby bylo změněno podle jejího původního návrhu.

6. Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena Okresním soudem v Mělníku, dospěl k závěru, že v daném případě projednání a rozhodnutí o tomto opravném prostředku brání nedostatek funkční příslušnosti.

7. Odvolání je ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů pak rozhodují krajské soudy ( ) a o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují vrchní soudy ( ). Mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacích soudů, pokud to zákon připouští, je dovolání ( ). O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje podle Nejvyšší soud.

8. Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není odvolání přípustné, přičemž není rozhodné, zda se jedná o rozhodnutí ve věci samé, anebo o rozhodnutí procesní povahy. Uvedené platí i pro ta procesní rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. , z recentních rozhodnutí potom usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2023, sp. zn. ).

9. V posuzovaném případě krajský soud v průběhu odvolacího řízení o odvolání proti usnesení okresního soudu jakožto soudu prvního stupně rozhodl napadeným usnesením o návrhu na opravu svého rozhodnutí. Usnesení krajského soudu vydané v rámci odvolacího řízení je tedy rozhodnutím odvolacího soudu. S ohledem na to, že odvolání jako řádný opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřipouští, neupravuje tudíž ani funkční příslušnost soudu k projednání takového odvolání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je zastavení řízení (srovnej věta první ).

8. Funkčně příslušným k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů je Nejvyšší soud, který je zároveň vrcholným článkem soustavy obecných soudů. Z těchto důvodů je příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení v případě, kdy proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno odvolání. Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů řízení o podaném odvolání pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil ( ).

9. Odkazy dovolatelky na výše uvedená rozhodnutí nejsou případné, neboť v těchto usneseních Nejvyšší soud řešil otázku přípustnosti odvolání proti usnesení soudu, který rozhodoval v prvním stupni, nikoliv v odvolacím řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 8. 2024

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu