Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1349/2024

26 Cdo 1349/2024-109

USNESENÍ

M. V.

K. G.

, zastoupenému Mgr. Ondřejem Holkem, advokátem se sídlem v Ostravě – Zábřehu, Česká 754/25, o náhradu škody v částce 500 000 Kč a o vrácení kauce 10 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2023, č. j. -65, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) usnesením ze dne 30. 10. 2023, č. j. -65, potvrdil usnesení ze dne 6. 9. 2023, č. j. -50, jímž Okresní soud v Novém Jičíně (soud prvního stupně) odmítl podání žalobce ze dne 8. 12. 2022, kterým se domáhal po žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč a vrácení kauce 10 000 Kč (dále jen „Podání“), a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

2. Dospěl k závěru, že žalobce přes výzvu soudu prvního stupně učiněnou usnesením ze dne 21. 8. 2023, č. j. -47 (dále jen „Výzva“), nedoplnil Podání (návrh na zahájení řízení) zejména tak, aby obsahovalo řádné vylíčení rozhodujících skutečností; pro uvedený nedostatek přitom nebylo možné v řízení pokračovat a Podání tak muselo být odmítnuto ( ).

3. Dovolání žalobce (dovolatele) proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, že žaloba není projednatelná, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

4. V soudní praxi není pochyb, že neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti ( ), předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést – (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod č. 2/1999). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen ( ).

5. Ustanovení vymezuje obsahové a nikoli formální náležitosti žaloby. Tyto náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Nezáleží však na tom, v jakém pořadí nebo uspořádání jsou v žalobě uvedeny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod č. 210/2002). Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu citovaného ustanovení rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce; povinnost tvrzení může žalobce splnit i dodatečně (při přípravě jednání, popřípadě též při jednání před soudem prvního stupně). Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností, nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , a ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. , uveřejněná v časopisu Soudní judikatura pod č. 209/2002, 135/2003 a 152/2003). Zbývá dodat, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na u, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a v textu žaloby na takovou u výslovně odkáže. Nelze ovšem opomenout, že uvedený závěr je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba ( ), a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní judikatura pod č. 35/2003, a ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod č. 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

6. V posuzované věci z Podání, které je podle svého obsahu návrhem na zahájení řízení (žalobou) ve smyslu , nevyplývají ani základní okolnosti nezbytné pro vymezení skutku, který má být předmětem řízení, a nelze je dovodit ani z jeho doplnění. Všechna podání žalobce jsou psána nesystematicky a nesrozumitelně, jejich text není rozčleněn do vět, v nichž by bylo možno rozeznat podmět a přísudek, obsahují chaotické a v mnoha směrech i zmatené údaje, takže není zřejmé, kde končí jeden argument a začíná jiný. V Podání především schází vymezení konkrétního jednání žalovaného, jímž měla být dovolateli způsobena újma („škoda“), kterou požaduje v řízení nahradit. Mělo-li snad být takových jednání více, jak naznačuje obsah žaloby, bylo nutné v ní specifikovat i rozsah, v jakém se to které z dotčených jednání podílelo na vzniku předmětné újmy. Takový údaj se však v textu Podání (a ani v jeho doplnění) nenachází. Z Podání není ani zřejmé, jak žalobce dospěl k výši požadované částky 500 000 Kč jako náhrady škody. O jaký (individuální) skutek jde, pak nelze jednoznačně dovodit ani ve vztahu k požadavku na vrácení kauce 10 000 Kč. V této části obsah Podání, resp. již zmíněného doplňku žaloby, neumožňuje nezaměnitelně identifikovat právní (nájemní) poměr, o který se uvedený požadavek opírá. Dovolatel neuvedl, kdy a jakou smlouvu s žalovaným uzavřel, ani nepředložil soudům nižších stupňů žádné listinné důkazy, v nichž by mohlo mít vylíčení rozhodujících skutečností zprostředkovaně původ, a to i přesto, že jejich zaslání avizoval.

7. Z výše uvedeného vyplývá, že v dané věci návrh na zahájení řízení neobsahoval řádné vylíčení rozhodujících skutečností ( ), tedy vykazoval nedostatky, které bránily pokračování v řízení, a jelikož tyto nedostatky žalobce v průběhu řízení ani přes Výzvu soudu prvního stupně neodstranil, odvolací soud se od výše citované judikatury neodchýlil, když Podání postupem podle odmítl.

8. Nepřípadný je dovolatelův odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. , v němž Ústavní soud mimo jiné dovodil, že soudy jsou ve sporech o plnění ze smlouvy vždy povinny hledat a zvolit takovou interpretaci žaloby, jakož i smlouvy samotné, která umožňuje meritorní projednání žaloby a vynucení povinnosti, k jejímuž plnění se smluvní strana ze své svobodné vůle zavázala. V tam posuzovaném případě se žalobce domáhal splnění povinnosti z přesně označené smlouvy (smlouvy o minimalizaci a kompenzacích negativních vlivů obchodního centra U Prazdroje v Plzni na životní prostředí) a tuto povinnost bylo možno v kontextu smluvního ujednání mezi stranami vyložit. V projednávané věci však žalobce žádnou takovou smlouvu uzavřenou mezi účastníky nekonkretizoval, ani ji k žalobě nepřiložil.

9. Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že se mu v řízení nedostalo poučení podle , ve skutečnosti tím uplatňuje vadu řízení. Vady řízení, i kdyby byly dány, ovšem přípustnost dovolání (ve smyslu ) nezakládají.

10. Pouze pro úplnost lze dodat, že poučovací povinnost podle soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném podle ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní judikatura pod č. 68/2011). K projednání návrhu na zahájení řízení, u kterého je (jako v této věci) dán důvod pro jeho odmítnutí podle , však soud jednání nenařizuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod č. 53/2008). V daném případě, v němž nemělo být (a ani nebylo) k projednání Podání nařízeno jednání, tudíž poučení dovolatele podle nepřicházelo v úvahu.

11. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle (ve spojení s )

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 7. 2024

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu