Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 905/2024

30 Cdo 905/2024-696

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně Z. A., zastoupené Mgr. Renatou Ćavarovou,advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní 416/37, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2023, č. j. -631, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se po žalované domáhala původně celkové částky 2 004 940,41 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody a nemajetkové újmy jí způsobené nezákonným trestním stíháním. Z toho částka 604 940,41 Kč představovala náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu, částka 300 000 Kč náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a částka 1 100 000 Kč náhradu škody na zdraví (kdy co do částky 284 345 Kč vzala žalobkyně svoji žalobu zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno, zbylá částka 815 655 Kč představující náhradu škody na zdraví byla vyloučena k samostatnému projednání).

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, č. j. -581, ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 5. 2023, č. j. -602, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 795 797,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žaloba se zamítá co do částky 109 142,91 Kč s příslušenstvím (výrok II) a žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v rozsahu 80 % ve výši 124 712 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Renaty Ćavarové, advokátky, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění jen tak, že se zamítá žaloba co do částky 170 196,79 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 30. 10. 2020 do zaplacení (odvolací soud snížil plnění přiznané soudem prvního stupně o částku 200 000 Kč požadovanou z titulu náhrady nemajetkové újmy, za současného navýšení této částky o 29 803,21 Kč připadajících na náklady obhajoby – pozn. Nejvyššího soudu); ve výroku II se v napadené části co do částky 52 514,91 Kč s příslušenstvím potvrzuje (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 155 741 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Renaty Ćavarové (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

4. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním v rozsahu té části výroku I rozsudku odvolacího soudu, kterou byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a žaloba zamítnuta v rozsahu částky 200 000 Kč s příslušenstvím představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl

5. Otázka, zda je i za současné inflace a s ohledem na celkový růst cen, platů a mezd atd. na místě přiznávání odškodnění způsobené újmy ve stejné výši, jak tomu bylo např. již před 10 a více lety, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť se míjí s odůvodněním napadeného rozsudku, ve kterém vyšel odvolací soud ze srovnání případu žalobkyně primárně s rozhodnutím ve věci se sp. zn. , tj. s rozhodnutím z doby nikoli před 10 lety, jak naznačuje dovolatelka.

6. K polemice žalobkyně o výši přiznaného zadostiučinění Nejvyšší soud uvádí, že při jejím určení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud při stanovení formy a výše zadostiučinění posuzoval kritéria vymezená ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod č. 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tedy přihlédl-li k povaze trestní věci, pro kterou byla žalobkyně stíhána, délce trestního stíhání, výši trestu, který žalobkyni hrozil, prokázaným následkům, které tím byly žalobkyni způsobeny, jakož i k výši odškodnění poskytnutého poškozeným v obdobných případech.

7. Nejvyšší soud nadto ve své judikatuře opakovaně uvádí, že v případě náhrady nemajetkové újmy způsobené trestním řízením, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, rovněž platí, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s výší přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat otázku hmotného práva ve smyslu Dovolací soud při přezkumu výše zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, přičemž výslednou částkou se zabývá tehdy, byla-li by zjevně nepřiměřená, což v případě žalobkyně není. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění.

8. Nesouhlasí-li žalobkyně s tím, jaké kauzy použil odvolací soud pro srovnání s případem žalobkyně za účelem stanovení přiměřeného zadostiučinění, nejde o námitku proti právnímu posouzení, ale proti skutkovým zjištěním, na kterých odvolací soud své rozhodnutí ve vztahu k výši odškodnění žalobkyně založil. Námitka proti skutkovým zjištěním přitom není způsobilým dovolacím důvodem ( věta prvá ).

9. Námitka žalobkyně týkající se překvapivosti napadeného rozsudku je námitkou poukazující na údajnou vadu řízení, k níž však dovolací soud může přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Tato podmínka však v posuzovaném případě splněna není.

10. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle věty první ve spojení s a a zavázal žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem, neboť žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem a nedoložila výši svých hotových výdajů. Žalované tedy byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle za jeden úkon ve výši 300 Kč [ ve spojení s ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 7. 2024

JUDr. Pavel Simon předseda senátu