Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 426/2024

6 Tdo 426/2024-1652

USNESENÍ

R. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným (pod body 4., 6., 7. až 10., 18.), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem 11.), přečinem poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (pod body 6. až 8., 10., 11., 18.) a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (pod body 8., 9.). Za tyto přečiny a sbíhající se zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2023 č. j. -150, byl obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 35 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o solidární povinnosti obviněného k náhradě škody s dalšími obviněnými, event. byli poškození podle § 229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem jejich nároků na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. O odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. , tak, že je podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl, neboť opravný prostředek obviněného nesplňoval náležitosti odvolání.

II. Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Ladislava Bárty dovolání. V tomto je toliko konstatováno, že Krajský soud v Brně svým usnesením odmítl odvolání obviněného a že obviněný proti tomuto usnesení podává dovolání. Jakékoli další odůvodnění zcela absentuje.

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání uvedl, že obhájce dovolatele nereagoval na výzvu a upozornění podle § 265h odst. 1 tr. ř. k odstranění vad dovolání. Podle spisového obsahu obviněný ve věci prohlásil vinu, následné odvolání rovněž neodůvodnil, proto odvolací soud napadený rozsudek věcně nepřezkoumával a odvolání odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. Je tedy otázkou, zda by mělo dovolání být odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné či podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro absenci svých náležitostí. Navrhl posléze, aby Nejvyšší soud učinil druhé ze zmíněných rozhodnutí.

III. Formální podmínky věcného projednání dovolání

5. Obviněný R. M. je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), bylo však zjištěno, že nesplňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř.

6. Pakliže obhájce obviněného podal dne 21. 2. 2024 dovolání, toto zůstalo zcela bez odůvodnění. Přitom rozhodnutí odvolacího soudu obsahovalo podle § 125 odst. 3 tr. ř. detailní poučení o podmínkách podání dovolání. Soud prvního stupně postupoval plně v intencích § 265h odst. 1 tr. ř., upozornil obhájce, že dovolání obviněného nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. (dané ustanovení bylo odcitováno), vyzval jej k odstranění vad dovolání ve lhůtě 2 týdnů od doručení výzvy a poučil o tom, že v opačném případě bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Výzva byla obhájci doručena dne 30. 3. 2024 (viz č. l. 1630 – 1631). Do současné doby však dovolání nebylo doplněno a nebyly odstraněny jeho zjevné vady.

7. Podle § 256f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce jsou povinni v dovolání uvést, zda je podávají ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.

8. Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání.

9. Z výše popsaného je zřejmé, že pro přezkum projednávaného mimořádného opravného prostředku zákon striktně vyžaduje jeho podstatné obsahové náležitosti vymezené v § 256f odst. 1 tr. ř. Tyto podání obviněného nesplnilo a navzdory zákonem (§ 265h odst. 1 tr. ř.) stanovenému postupu soudu prvního stupně obhájcem obviněného nebyla zjednána náprava. Výzva soudu prvního stupně k odstranění obsahových vad dovolání přitom obsahovala i výslovné upozornění na obligatorní postup podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Takový postup není jen formalismem, protože obsah podaného dovolání vymezuje přezkumnou pravomoc Nejvyššího soudu. Bez dostatečně kvalifikovaného podkladu totiž dovolací soud nemůže přezkoumávat napadené rozhodnutí a případně prolomit i jeho právní moc (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. ).

IV. Způsob rozhodnutí

10. Poněvadž v posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., rozhodl o jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (tedy podle ustanovení, na něž byl obviněný prostřednictvím obhájce výslovně upozorněn a jehož aplikaci zákon v případě neodstranění vad dovolání přímo předpokládá), aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 28. 5. 2024

Mgr. Pavel Göth

předseda senátu