Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1905/2024

28 Cdo 1905/2024-793

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) L. P., b) V. D., c) E. V., a d) P. P., všech zastoupených JUDr. Petrem Černickým, advokátem se sídlem v Praze 1, Staré Město, Revoluční 1044/23, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, č. j. -748, o návrhu žalobců na odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

1. Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále i jen „odvolací soud“) v odvoláním napadeném výroku II změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 9. 2023, č. j. -673, tak, že se zamítá žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku (ve vlastnictví státu) parc. č. XY v katastrálním území XY (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 133 005,30 Kč, na nákladech odvolacího řízení 16 117,20 Kč (vše výrokem II) a na nákladech vzniklých státu 18 737 Kč (výrok III).

2. Proti rozsudku odvolacího soudu – v rozsahu výroku I, jímž byla změnou rozsudku soudu prvního stupně žaloba zamítnuta – podali žalobci (dále i jen „dovolatelé“) dovolání, v němž současně navrhli, aby dovolací soud odložil právní moc a vykonatelnost výroků II a III napadeného rozhodnutí (o nákladech řízení). Důvodnost navrhovaného odkladu dovolatelé spatřují v ohrožení svých práv dopady napadeného rozsudku do svých poměrů, namítajíce, že v důsledku vydaného rozhodnutí „se stali dlužníky, zatímco po celou dobu řízení byl dlužníkem dovolatelů stát“, jestliže žalované přisouzená náhrada nákladů řízení násobně převyšuje evidovaný restituční nárok žalobců. Přitom zpochybňují i účelnost žalovanou vynaložených nákladů řízení na advokátní zastoupení.

3. Z vyjádření žalované se podává, že návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti výroků II a II napadeného rozhodnutí nepovažuje za důvodný.

4. Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

5. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Z odkazované judikatury vyplývá, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti (viz R 144/2018), a že k předpokladům, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (a jež musejí být splněny kumulativně) patří mimo jiné, že dovolání je přípustné a že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.

6. Vykonatelnost (právní moc) dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze tedy odložit (za podmínek uvedených v ) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž je (může být) dovolání přípustné (subjektivně i objektivně). Jelikož dovolání proti rozhodnutí o nákladech řízení není přípustné [ ], je pojmově vyloučeno také rozhodnout o odkladu právní moci (vykonatelnosti) takového rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2022, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. ).

7. Nadto Nejvyšší soud nemá v posuzované věci ani za doložené, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného rozhodnutí, včetně výroků akcesorických] hrozila dovolatelům závažná újma, jestliže dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do svých poměrů dovolatelé (povinní) ani nespecifikují a toliko akcentují (bez zřetele na své poměry, kdy současně nelze přehlédnout, že břemeno v podobě povinnosti k náhradě nákladů řízení je rozloženo na všechny žalobce), že žalované přisouzená náhrada nákladů řízení převyšuje jimi uplatněný restituční nárok.

8. Z výše uvedeného vyplývá, že dovolateli podanému návrh na samostatné odložení právní moci a vykonatelnosti výroků II a III rozsudku, jimiž byly zavázáni k náhradě specifikovaných nákladů řízení, vyhovět nelze.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 7. 2024

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu