Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3004/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Evy Gregorové, zastoupené JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem, sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2018 č. j. -203, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2018 č. j. -219, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. ledna 2020 č. j. -260 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2021 č. j. -326, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a družstva Bytové družstvo X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), stěžovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v d. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 10. 10. 2018 č. j. -203 byl zamítnut návrh stěžovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze vedlejšího účastníka (dále jen "družstvo") přijatého "formou hlasování per rollam dne 12. až 22. 3. 2017" pro rozpor se zákonem, stanovami družstva a dobrými mravy (výrok I.) a rovněž byl zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze ze dne 30. 3. 2017 pro rozpor se zákonem, stanovami družstva a dobrými mravy (výrok II.) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení vynaložených družstvem (výrok III.).

3. Usnesením městského soudu ze dne 5. 11. 2018 č. j. -219 bylo dodatečně rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu.

4. Usnesením Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 29. 1. 2020 č. j. -260 byla k odvolání stěžovatelky obě usnesení městského soudu potvrzena.

5. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2021 č. j. -326 bylo odmítnuto stěžovatelčino dovolání proti usnesení vrchního soudu a bylo rozhodnuto o nákladech dovolacího řízení.

II.

Argumentace stěžovatelky

6. Stěžovatelka zaprvé není spokojena s tím, jak se soudy vypořádaly s jejím tvrzením, že členská schůze nehlasovala v řádném složení, kdy části členů družstva členství již zaniklo. Upozorňuje, že byť tak žádala, družstvo nikdy nepředložilo soudu řádně zpracovaný seznam svých členů. Bez takového seznamu dle stěžovatelčina názoru soudy nemohly být schopny řádně posoudit, kdo a kdy byl členem. Proběhlé hlasování per rollam nebylo řádně vypsáno, když v pozvánce nebyl uveden odkaz nay, které měly být zveřejněny na webových stránkách. Soud také zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oblasti účetnictví, čímž bylo znemožněno odborně ověřit, že materiály předložené k hlasování obsahovaly náležitosti podle o účetnictví. Stěžovatelka dále nesouhlasí s posouzením právní povahy platby vyplácené členům družstva při ukončení členství v družstvu, když nejde o zálohu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

8. Ústavní soud v prvé řadě připomíná, že ve svých rozhodnutích již dal mnohokrát najevo, že není další instancí v soustavě soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a až 92y). Úkolem Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d)y je ochrana ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a použití jiných než ústavních předpisů jsou záležitostí obecných soudů. Je jejich úlohou, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro použití toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy zákonem stanoveným postupem odůvodnily. Zásah Ústavního soudu je na místě toliko v případě nejzávažnějších pochybení představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak kdyby závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle. To však Ústavní soud v posuzované věci neshledal.

9. Napadená rozhodnutí nevzbuzují pochybnosti o své souladnosti s požadavky řádného procesu. Právě naopak, lze říci, že soudy se věcí zabývaly velmi pečlivě, a to i tehdy, kdy se předložená argumentace jevila být značně formalistická a zaměřující se na marginálie. Městský soud si kupříkladu vyžádal od družstva i stěžovatelkou požadovaný seznam členů, a již jí vysvětlil, že je-li v tomto seznamu například uvedeno namísto "den vzniku členství" pouze "začátek", není to nijak podstatné. Stěžovatelka odmítá závěry obecných soudů přijmout, avšak její nesouhlas s jejich vývody má povahu pouhé polemiky nemající podobu jakékoliv ústavněprávní argumentace; není přitom úlohou Ústavního soudu, jako orgánu ochrany ústavnosti, aby závěry jimi učiněné přehodnocoval.

10. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, a podle ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu