Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1304/2024

23 Cdo 1304/2024-51

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci oprávněného města Lomnice nad Popelkou, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, identifikační číslo osoby 00275905, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o provedení exekuce, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, č. j. -480, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, č. j. -15, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. -480, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2021, č. j. -470, kterým Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu pro zmatečnost podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2020, č. j. -441. Proti tomuto usnesení (v pořadí prvnímu ze shora uvedených) podali povinní dne 13. 7. 2021 žalobu pro zmatečnost.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 12. 2023, č. j. -8, odmítl žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, č. j. -480 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

K odvolání povinných Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 2. 2024, č. j. -15, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I a ve výroku II jej změnil tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje.

Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání (spolu s námitkou podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodoval) s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “.

Podáním dovolání vznikla povinným povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. větu první zákona o soudních poplatcích).

Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).

Jelikož při podání dovolání nebyl zaplacen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč každým z povinných, jež neměli postavení nerozlučných společníků (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích), vyzval Nejvyšší soud povinné usneseními ze dne 10. 5. 2024, č. j. -28 [doručeným povinnému 1) dne 23. 5. 2024] a ze dne 10. 5. 2024, č. j. -29 [doručeným povinné 2) dne 20. 5. 2024] podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil je o následcích včasného nezaplacení soudního poplatku.

Povinní ve stanovené lhůtě (ani doposud) soudní poplatek za dovolání neuhradili, nýbrž reagovali podáním ze dne 30. 5. 2024, v němž vznesli námitku podjatosti vůči soudcům soudního oddělení 23 Nejvyššího soudu JUDr. Bohumilu Dvořákovi, Ph.D., JUDr. Pavlu Horákovi, Ph.D. a Mgr. Jiřímu Němcovi. Podáními ze dne 4. 6. 2024 a ze dne 7. 6. 2024 (co do obsahu totožnými) pak povinní namítli taktéž podjatost asistenta soudce soudního oddělení 23 Nejvyššího soudu Mgr. Šimona Podrazila. Vznesené námitky podjatosti povinní odůvodnili pouze tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podáváme objektivně důvodný podnět.“

Nejvyšší soud nepřihlížel k vzneseným námitkám podjatosti vůči členům senátu odvolacího soudu, kteří rozhodovali napadeným rozhodnutím, jakož ani vůči shora uvedeným soudcům Nejvyššího soudu, resp. asistentovi soudce Nejvyššího soudu. Povinnými takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, nýbrž předestírají pouze zcela vágní formulace o „vědomém páchání a krytí velmi závažných zločinů“. Ostatně z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu je známé, že povinní ve věci reagují obdobně neodůvodněnými námitkami podjatosti v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí všech stupňů soudů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které nejsou způsobilé být důvodem k vyloučení soudce (resp. asistenta soudce), popřípadě neodůvodněná vůbec, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany [srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. , nebo ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. ].

Shora uvedené platí i s přihlédnutím k a ke způsobu, jakým povinní přistupují k využívání svých procesních práv, jak je zjevné z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu (zneužívají práva na soudní ochranu opakovaným podáváním velkého množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných).

Nejvyšší soud nepřihlížel ani k opakovaným žádostem povinných o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť má za nepochybné, že záměrem jejich počínání při podání těchto žádostí je nikoliv sledování ochrany jimi tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup povinných nemůže ve smyslu a 6 požívat právní ochrany (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ). Ke zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle nepřihlíží [srov. LAVICKÝ, P. a kol. ( až 250l). Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9–10, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ].

Závěrem Nejvyšší soud podotýká, že shora uvedené závěry učinil již v dříve proběhlém řízení o takřka identickém dovolání povinného 1), jež bylo rovněž zastaveno s odkazem na shora citovanou judikaturu, přičemž v následném řízení o ústavní stížnosti povinných byly tyto závěry aprobovány i Ústavním soudem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. ).

Jelikož povinní ani ve stanovené lhůtě soudní poplatek za dovolání neuhradili, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil, čímž se stal bezpředmětným i akcesorický návrh povinných na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, o němž již proto nebylo samostatně rozhodováno (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se v projednávané věci jednalo o dovolání podané v řízení o žalobě pro zmatečnost coby prostředku nápravy směřujícímu proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2024

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.

předseda senátu