Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1990/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Svobody, zastoupeného JUDr. Filipem Pundou, advokátem, sídlem Pražská 100/II, Jindřichův Hradec, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. dubna 2022 č. j. -254 ve znění opravného usnesení ze dne 13. června 2022 č. j. -294 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. dubna 2021 č. j. -190, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Jindřichově Hradci, jako účastníků řízení, a Ing. Bc. Jarmily Elznerové a Lukáše Svobody, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi bylo porušeno základní právo zakotvené v d. Stěžovatel v ústavní stížnosti požádal Ústavní soud o osvobození od soudních poplatků.

2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že v záhlaví uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci (dále jen "okresní soud"), byla zamítnuta žaloba, kterou se stěžovatel jako žalobce domáhal určení, že je spoluvlastníkem (spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny) pozemku p. č. X1 a pozemku p. č. X2, jehož součástí je stavba č. p. X3 v k. ú. Jindřichův Hradec (výrok I.). Výrokem II. bylo rozhodnuto o nákladech prvostupňového řízení.

3. Proti rozsudku okresního soudu podal stěžovatel odvolání. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud"), byl rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrzen. Výrokem II. byl změněn výrok II. rozsudku okresního soudu o nákladech prvostupňového řízení. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení a výrokem IV. bylo rozhodnuto o nákladech státu. V záhlaví uvedeným opravným usnesením krajského soudu bylo opraveno označení zástupce vedlejších účastníků jako žalovaných.

II.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž neústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení či tu kterou materii.

6. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí [např. usnesení ze dne 3. 12. 2003

sp. zn.

, ze dne 21. 12. 2010

sp. zn.

, ze dne 13. 7. 2011

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)], konstatoval, že ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ), nejsou-li dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle .

7. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že "oba rozsudky jsou současně předmětem dovolání, z důvodu toho, že se soudy odchýlily od současné praxe Nejvyššího soudu".

8. Dotazem učiněným na okresním soudu Ústavní soud zjistil, že proti ústavní stížností napadenému rozsudku krajského soudu podal stěžovatel dne 22. 7. 2022 u okresního soudu dovolání, o kterém dosud nebylo Nejvyšším soudem rozhodnuto.

9. Stěžovatel tedy podává ústavní stížnost za situace, kdy proti napadenému rozhodnutí krajského soudu (výroku I.) je v souladu s poučením poskytnutým krajským soudem (za podmínek stanovených v , , ve znění pozdějších předpisů) přípustné dovolání, které stěžovatel podal, avšak dosud o něm nebylo rozhodnuto. Z uvedeného vyplývá, že v předmětné věci bude před Nejvyšším soudem probíhat další řízení, ve kterém bude mít stěžovatel možnost plně využít všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a teprve po jeho skončení bude moci znovu podat ústavní stížnost. Stěžovatel tak doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Za dané procesní situace je nepřípustné, aby Ústavní soud jakkoli zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů a předjímal jejich rozhodnutí. Podaná ústavní stížnost je proto předčasná a tedy nepřípustná.

10. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je podle nepřípustná, přičemž Ústavní soud neshledal důvod pro aplikaci výjimky z nepřípustnosti ústavní stížnosti podle .

11. O žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků Ústavní soud nerozhodoval, neboť řízení před Ústavním soudem není zpoplatněno (usnesení ze dne 4. 11. 2021

sp. zn.

).

12. Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2022

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj