Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1753/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky TEKEN a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 747/19, zastoupené Mgr. Vojtěchem Vyhnalem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská tř. 464/103, proti výroku V rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -346 ze dne 8. 4. 2022, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a dále a) Mgr. Františka Bureše, insolvenčního správce dlužníka DLC s. r. o., sídlícího v Českých Budějovicích, Roudné 102, se sídlem v Plzni, nám. Republiky 2, a b) Heleny Ouředníkové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích (dále jen "nalézací soud") vedeném pod sp. zn. byly stěžovatelka a vedlejší účastnice b), která je současně předsedkyní představenstva stěžovatelky, vedlejším účastníkem a) společně a nerozdílně žalovány o zaplacení 10 900 000 Kč s příslušenstvím jako pohledávky náležející do majetkové podstaty v záhlaví uvedeného dlužníka. Nalézací soud žalobě rozsudkem č. j. -220 ze dne 27. 8. 2021 v plném rozsahu vyhověl a zavával žalované - stěžovatelku a vedlejší účastnici b) - k náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "odvolací soud") uvedené rozhodnutí nadepsaným rozsudkem ve vztahu k vedlejší účastnici b) potvrdil, ve vztahu ke stěžovatelce je změnil tak, že žalobu zamítl. Stejně jako nalézací soud uzavřel, že právní jednání, uzavřená mezi stěžovatelkou, vedlejší účastnicí b) a dřívějším (odvolaným) insolvenčním správcem nadepsaného dlužníka a směřující k vzájemnému započtení pohledávek jsou absolutně neplatná pro rozpor s kogentními ustanoveními , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od soudu nalézacího však ze stejného důvodu posoudil jako neplatné i přistoupení stěžovatelky k původnímu dluhu vedlejší účastnice b) vzniklému z titulu smlouvy o půjčce. Proto za pasivně legitimovanou ve sporu označil vedlejší účastnici b), nikoli však stěžovatelku.

2. Napadeným výrokem rozsudku odvolací soud rozhodl za použití (dále jen " "), že se stěžovatelce vůči žalobci [vedlejšímu účastníku a)] právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.

3. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")] domáhá zrušení napadeného nákladového výroku rozhodnutí odvolacího soudu pro porušení ve spojení s d (dále jen " ").

4. Ač se Ústavní soud k problematice nákladů řízení staví rezervovaně, neboť jako pouhý derivát (nikoli samotný předmět) soudního řízení není případné pochybení při rozhodování o nákladech řízení zpravidla způsobilé dosáhnout intenzity porušení základních práv, právě otázce ústavně konformní aplikace jako výjimky z pravidla (ať už úspěchu ve věci při meritorním projednání, či procesního zavinění na zastavení řízení) je v nálezové judikatuře Ústavního soudu věnována častá pozornost [mezi jinými viz stěžovatelem odkazované nálezy

sp. zn.

ze dne 17. 5. 2001 (N 75/22 SbNU 145) a

sp. zn.

ze dne 6. 2. 2007 (N 26/44 SbNU 309)]. Obecný soud při tzv. nákladové moderaci zejména nesmí postupovat pro účastníky překvapivě, neočekávatelně z pohledu dosavadního průběhu řízení [např. nález

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2015 (N 156/78 SbNU 353)] a svévolně (tedy bez pádného a přesvědčivého odůvodnění) - viz nález

sp. zn.

ze dne 9. 6. 2015 (N 106/77 SbNU 555). Současně však platí, že spravedlivost řízení (ve smyslu jeho férového vedení a naplnění zmíněných principiálních požadavků) se posuzuje jako celek a ne každé pochybení soudu je s to odůvodnit zásah Ústavního soudu pro porušení základních práv stěžovatele.

5. V intencích uvedených východisek Ústavní soud přezkoumal obsah napadeného rozhodnutí ve světle stížnostní argumentace a dospěl k závěru, že je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

6. Odvolací soud uvedl k aplikaci pouze tolik: "13. Proti žalované 2) TEKEN byl žalobce neúspěšný. Podaná žaloba proti této společnosti je však důsledkem jejího vlastního právního jednání (ve shodě s Helenou Ouředníkovou), v tom odvolací soud spatřuje mimořádné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení za použití ve spojení s , 2 " Jeho odůvodnění je sice stručné, v kontextu projednávané věci je však jeho motivace zřejmá. Ústavnímu soudu za daných podmínek nepřísluší závěr odvolacího soudu hodnotit či zpochybňovat, neboť je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), nikoliv prosté zákonnosti [nález

sp. zn.

ze dne 2. 6. 1994 (N 28/1 SbNU 219)]. Nemá proto ani potřebu ověřovat námitku stěžovatelky, že pro ni bylo použití uvedeného ustanovení překvapivé, neboť nepředložila námitky, které by nasvědčovaly pravděpodobnosti, že by odvolací soud přiměla k jinému výroku o vypořádání nákladů řízení mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem a).

7. Jedním z kritérií k úspěšnému uplatnění ústavní stížnosti je totiž i její racionalita [k tomu blíže viz nález

sp. zn.

ze dne 3. 3. 2009 (N 43/52 SbNU 431)]. Tam, kde by realizace procesního oprávnění účastníka nemohla přinést příznivější rozhodnutí (kde nelze takovou změnu s přihlédnutím ke všem okolnostem příslušného řízení oprávněně očekávat), bylo by nepřípustným a z ústavního hlediska nepřijatelným formalismem zrušit rozhodnutí obecného soudu výhradně pro nevyhovění procesním oprávněním účastníka. Taková situace nastala právě v nyní hodnoceném případě.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu