Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1802/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Borislava Pavlova Balabanova, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, T. G. Masaryka 153, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -30 ze dne 29. 6. 2022, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť je přesvědčen, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva v d a Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanoveném , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Podle a 30 odst. 1 musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem na základě speciální procesní plné moci ( ), která je v souladu s i judikaturou Ústavního soudu [viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 10. 2001 (U 39/24 SbNU 557)] udělena až poté, co bylo vydáno poslední napadené rozhodnutí. K ústavní stížnost byla přiložena plná moc, v níž je sice uvedeno (vlastnoručně dopsáno), že je udělena k právnímu zastupování ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -30, je však datovaná ke dni 13. 3. 2018, tedy před vydáním napadeného rozhodnutí. Podání stěžovatele tudíž nesplňuje náležitosti stanovené v a násl. .

4. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že právní zástupce stěžovatele v minulosti podal v zastoupení různých fyzických a právnických osob ústavní stížnosti (v několika desítek případů), k nimž předkládal plné moci (a to jak speciální, tak vadné), i ústavní stížnosti, ke kterým žádnou plnou moc nepředložil. V řadě těchto řízení byl Ústavním soudem upozorňován, že předložená plná moc je vadná, či že nebyla předložena žádná plná moc, a byl vyzýván k odstranění této vady; současně byl opakovaně poučen, že neodstranění vady v určené lhůtě zakládá důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti podle (např. ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

či

sp. zn.

).

5. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se téhož poučení o náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožnému stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci, vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat adresátovi poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti a dalších procesních pravidlech, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým; tím spíše, je-li poučován kvalifikovaný právní zástupce - advokát.

6. Soudce zpravodaj proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl na základě přiměřené aplikace (shodně viz usnesení sp. zn. usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 2. 2022 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 2. 2022 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 3. 2022; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. července 2022

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj