Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 48/2023

11 Tcu 48/2023-61

USNESENÍ

na odsouzení

občanky České republiky

N. J.

, rozsudkem Okresního soudu Lublin-Wschód se sídlem ve Świdniku, Polská republika, ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. a rozsudkem Okresního soudu Lublin-Wschód se sídlem ve Świdniku, Polská republika, ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem hromadným Okresního soudu Lublin-Wschód se sídlem ve Świdniku, Polská republika, ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. ,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Lublin-Wschód v Lublině, se sídlem ve Świdniku, Polská republika (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 17. 8. 2017, byla N. J. (dále také jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání pokračujícího trestného činu podvodu podle článku 286 polského , kterého se dopustila dílem ve stádiu pokusu podle článku 13 polského a trestného činu zničení a zatajení y podle článku 276 polského . Za uvedené trestné činy byl odsouzené prvním cizozemským soudem uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) měsíců a dále úhrnný peněžitý trest v celkové výměře 5 000 PLN.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:

1. dne 3. 12. 2015, ve dvou případech, na prodejně XY v obci XY, XY, za účelem vlastního obohacení uvedla v omyl pracovníky XY se sídlem ve Varšavě, o svém záměru uhradit pohledávku z uzavřených smluv o poskytování telekomunikačních služeb, čímž uvedla tuto obchodní společnost k nevýhodnému nakládání s majetkem v celkové výši 3 492,48 PLN (bod I. a II. rozsudku).

2. ve dnech od 20. 1. 2016 do 2. 5. 2016 v obci XY, XY, nebo na blíže nezjištěném místě, za účelem obohacení, po podvodném získání osobních údajů různých osob, uzavřela v celkem sedmi případech smlouvu o půjčce s různými subjekty, a to osobně nebo prostřednictvím veřejné počítačové sítě internet, čímž vždy uvedla věřitele v omyl o údajích dlužníka a záměru splácet půjčku a uvedla tak tyto obchodní společnosti k nevýhodnému nakládání s jejich majetkem v celkové výši 11 599,73 PLN (bod III. až IX. rozsudku).

3. v přesně nezjištěné době v měsíci červnu 2016, v obci XY, XY, odstranila dokument, jímž neměla právo disponovat, a to doklad o registraci osobního motorového vozidla Ford Ka č. XY patřící W. K. (bod X. rozsudku).

4. od 9. 2. 2016 do 5. 3. 2016, v obci XY, XY, v 23 případech, za účelem obohacení, po podvodném získání osobních údajů různých osob, které použila za účelem uzavření smluv o půjčkách na různých internetových portálech, kdy se prostřednictvím falešné totožnosti dlužníka a klamného záměru splácet půjčku snažila přimět různé obchodní společnosti poskytující půjčky k nevýhodnému nakládání s jejich majetkem v různé výši. Zamýšleného záměru však nedosáhla z důvodu neuzavření smluv o půjčkách, a to pro nesplnění verifikačního procesu (bod XI. až XXXIII. rozsudku).

3. Rozsudkem Okresního soudu Lublin-Wschód se sídlem ve Świdniku, Polská republika (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 17. 11. 2017, byla odsouzená uznána vinnou ze spáchání pokračujícího trestného činu podvodu podle článku 91 polského ve spojení s článkem 286 polského (bod I. až VI. rozsudku), a dále dalšího pokračujícího trestného činu podvodu podle článku 91 polského ve spojení s článkem 286 polského , kterého se dopustila dílem ve stádiu pokusu podle článku 13 polského (bod VII. až CIV. rozsudku). Za uvedené trestné činy byl odsouzené druhým cizozemským soudem uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, jehož výkon tento soud podle článku 69 , 2 a článku 70 polského podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let a dále úhrnný peněžitý trest v celkové výměře 2 000 PLN.

4. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila shora označených trestných činů (stručně řečeno) tím, že:

1. ve dnech od 28. 1. 2016 do 4. 5. 2016 v obci XY, XY, za účelem obohacení, po předchozím podvodném získání osobních údajů různých osob, které následně použila za účelem uzavření smluv o půjčkách na různých internetových portálech, čímž vždy uvedla věřitele v omyl o údajích dlužníka a záměru splácet půjčku a uvedla tak tyto obchodní společnosti k nevýhodnému nakládání s jejich majetkem v celkové výši 6 203,39 PLN (bod I. až VI. rozsudku).

2. ve dnech od 17. 1. 2016 do 12. 5. 2016 v obci XY, XY, za účelem obohacení, kterému předcházelo podvodné získání osobních údajů různých osob, které následně využila k uzavírání smluv o půjčkách na různých internetových portálech, čímž se vždy snažila uvést věřitele v omyl o totožnosti dlužníka a záměru splácet půjčku a svým jednáním tak směřovala k nevýhodnému nakládání s jejich majetkem. Zamýšleného záměru však nedosáhla z důvodu neuzavření smluv o půjčkách, a to pro nesplnění verifikačních procedur (bod VII. až CIV. rozsudku).

5. Rozsudkem hromadným Okresního soudu Lublin-Wschód se sídlem ve Świdniku, Polská republika (dále jen „třetí cizozemský soud“), ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 10. 12. 2021, bylo rozhodnuto, při zahrnutí trestů odnětí svobody z rozsudků prvního i druhého cizozemského soudu, o uložení jednoho souhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

8. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.

9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudy jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku).

10. Konkrétně protiprávní jednání odsouzené obsažené v rozsudcích prvního i druhého cizozemského soudu vykazuje vždy nejméně znaky pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku. Ve vztahu k jednání, které je obsaženo v bodě X. rozsudku prvního cizozemského soudu, Nejvyšší soud toliko stručně poznamenává, že uvedené jednání je zjevně součástí podvodného jednání odsouzené (srov. bod X. a bod VII. rozsudku prvního cizozemského soudu).

11. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

. Odsouzená svým jednáním totiž opakovaně zasáhla do práva na ochranu cizího majetku. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl uložen (byť následně) citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení N. J. výše označenými cizozemskými rozhodnutími hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 3. 2024

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

předseda senátu