Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 21/2024

-438

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym), zastoupenou opatrovníkem statutárním městem Most, se sídlem magistrátu v Mostě, Radniční č. 1/2, dceru rodičů Z. Ť., zastoupené JUDr. Veronikou Loužeckou Beerovou, advokátkou se sídlem v Litvínově, Masarykovo nám. č. 292, a V. B., t.č. věznice Kynšperk nad Ohří, zastoupeného JUDr. Zuzanou Juppovou, advokátkou se sídlem v Jirkově, Koněvova č. 874, za účasti Okresního státního zastupitelství v Mostě, se sídlem v Mostě, Báňská č. 285, o rodičovské odpovědnosti otce, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.6.2023 č. j. -404, takto:

I. Dovolání otce seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.6.2023, č. j. -404 podle ustanovení odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Otec však v dovolání nevymezuje žádné právní otázky, ale jeho námitky vesměs představují pouhý nesouhlas se skutkovými zjištěními odvolacího soudu [že „po dobu soužití matky a otce nezletilé docházelo ze strany otce vůči matce k domácímu násilí, a to jak v době těhotenství matky, tak i po narození nezletilé až do doby, kdy byl otec vykázán ze společné domácnosti a následně umístěn do výkonu trestu odnětí svobody“, že „nezletilá po celou dobu svého života byla vystavena agresivnímu chování otce plného vulgarit a násilí“ a že otec „i nadále z výkonu trestu odnětí svobody projevuje svými prohlášeními svou agresi vůči matce a nezletilé“], na nichž odvolací soud založil své rozhodnutí o tom, v jaké rozsahu (ohledně jakých složek) je třeba omezit otce ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti k nezletilé. Dovolatel současně podrobuje kritice způsob, jakým odvolací soud hodnotil provedené důkazy (namítá-li, že soud „vycházel především z tvrzení matky“, zatímco „výpovědi otce nebyly brány na náležitou váhu“), a předestírá vlastní (opačné) skutkové závěry (že „o nezletilou vždy pečoval nejlépe, jak mohl“, „popírá, že by kdy s nezletilou špatně zacházel nebo jí dokonce ublížil“, a že „pokud bylo jeho chování nepřiměřené, tak to bylo vyprovokováno opakovaně matkou“), na jejichž podkladě pak buduje své vlastní (od odvolacího soudu odlišné) právní posouzení věci (že „soud neměl podklady“ pro tak široký a závažný zásah do rodičovské odpovědnosti otce). Dovolací soud přitom podotýká, že výše uvedená rozhodná skutková zjištění odvolací soud korektně učinil vycházeje zejména z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 16.11.2021 č.j. -693 (právní moc dne 7.12.2022), jímž byl otec uznán vinným ze zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle ,2 písm. d) , a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3,5 let (v době rozhodování soudu prvního stupně tento rozsudek ještě nebyl pravomocný).

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení není způsobilá ani námitka dovolatele, že „bylo jednáno v jeho nepřítomnosti (pouze za účasti ex offo ustanoveného zástupce) a nemohl se v průběhu řízení osobně vyjádřit“. Uvedená výtka není dovolacím důvodem (způsobilým založit přípustnost dovolání) podle ustanovení , ale mohla by (kdyby byly opodstatněná) představovat jen tzv. zmatečnostní vadu uvedenou v ustanovení , k níž však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. O takovou situaci se však v posuzované věci nejedná.

Vzhledem k tomu, že žádná z námitek otce nepředstavuje uplatnění dovolacího důvodu uvedeného ustanovení , který jako jediný je způsobilý založit přípustnost dovolání podle ustanovení , nelze pro tento nedostatek v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 5. 2024

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu