Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1080/2023

24 Cdo 1080/2023-512

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně ADAVAK, s.r.o., se sídlem v Adamově, Nádražní 455, IČO 25583484, zastoupené JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem se sídlem v Brně, Drobného 306/34, proti žalované Adast Systems, a.s., se sídlem v Adamově 496, zastoupené Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, o 935 515 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2022, č. j. -472, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2022, č. j. -472, není přípustné podle ustanovení , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož, není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

2. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla již v minulosti k závěru, že založil-li odvolací soud závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku současně na dvou (více) na sobě nezávislých důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich případně neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, jestliže obstojí důvod druhý, a že uvedené platí i tehdy, nemohl-li být druhý důvod podroben dovolacímu přezkumu proto, že nebyl dovoláním dotčen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 17/1998 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). I podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 platí, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí nemůže přezkoumat (srov. větu první ). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 54/2002 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. ).

3. V posuzovaném případě odvolací soud založil závěr o zamítnutí žaloby o 935 515 Kč s úrokem z prodlení (dále v žalobě specifikovaným) na dvou na sobě nezávislých důvodech, a to jednak na závěru zjištěného z čl. 6 odst. 4 smlouvy o dodávkách tepelné energie, podle něhož je při výpočtu výsledné ceny za odebranou tepelnou energii třeba vycházet z ujednaní o „vyrovnání k datu ukončení smluvního vztahu“ (tj. ke dni 31. 1. 2011), jednak na závěru, že, i kdyby vyúčtování odběru tepelné energie za rok 2011, v jehož důsledku vznikl nedoplatek uplatňovaný žalobkyní, bylo správné, „vůči žalované by kolidovalo s dobrými mravy“. Ve vztahu k druhému z uvedených závěrů však dovolatelka předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení vůbec nevymezila.

4. Vedle toho dovolatelka k prvnímu z těchto důvodu pro zamítnutí žaloby (výklad ujednání smlouvy o dodávkách tepelné energie) uplatňuje jiný dovolací důvod než ten, který je uvedený v ustanovení Podstatou dovolatelkou předestřené otázky (týkajících se způsobu kalkulace cen tepelné energie dodané žalované v roce 2011) jsou námitky zpochybňující závěr o skutkovém stavu věci a skutkovým stavem, tak jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, je dovolací soud vázán. Dovolatelka předestírá vlastní závěr o tom, jak vyložit smluvní ujednání obsažená ve smlouvě o dodávkách tepelné energie a na těchto odlišných skutkových závěrech buduje své právní posouzení věci, tím však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale nepřípustně vykládá odlišným způsobem skutkové závěry soudů.

5. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění, která odvolací soud učinil na základě výsledků dokazování, nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

6. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 5. 2024

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu