Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1091/2024

26 Cdo 1091/2024-211

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Jany Misiačkové v právní věci žalobců a) hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 853/12, a b) městské části Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, IČO 00063410, zastoupené JUDr. Markem Bánským, advokátem se sídlem v Praze 1, Elišky Krásnohorské 10/2, proti žalované ANKUFI s.r.o., se sídlem v Praze 10, Chmelová 2893/4, IČO 24749567, zastoupené JUDr. Milanem Milerem, advokátem se sídlem v Praze 3, Hartigova 1965/208, o vyklizení pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2023, č. j. -141, takto:

Dovolání žalované se odmítá.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 12. 5. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobce a) domáhal, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit část pozemku parc. č. 1085 – ostatní plocha v k. ú. Staré Město, obec Praha, zapsaného na LV č. 122, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, o výměře 6 m2 nacházející se před objektem č. p. 603, Havelská 16 – roh ulice Melantrichova, Praha 1 a vyklizenou ji předat žalobci a) do 15 dnů.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 22. 8. 2023, č. j. -134, připustil, aby do řízení na straně žalobce přistoupila jako další účastnice městská část Praha 1.

3. K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 13. 10. 2023, č. j. -141, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že namísto hlavního města Prahy, jde-li o pozemek parc. č. 1085/3 v katastrálním území Staré Město, obec Praha, se v řízení pokračuje s městkou částí Praha 1. Rozhodl tak za situace, kdy žalobce a) prokázal, že po zahájení řízení došlo k rozdělení původního pozemku parc. č. 1085 v katastrální území Staré Město a některé nově vzniklé pozemky (mezi nimi i pozemek parc. č. 1085/3) byly svěřeny do správy městské části Praha 1. Uzavřel, že ohledně nově vzniklého pozemku parc. č. 1085/3 nastala po zahájení řízení nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ “).

4. Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, jímž zpochybnila věcnou legitimaci žalobkyně b), není přípustné podle , neboť odvolací soud postupoval při rozhodování o právním nástupnictví podle v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

5. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platí, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí a zda podle označené právní skutečnosti vskutku bylo převedeno (přešlo) na jiného. Takové posouzení (věcné legitimace) se týká až posouzení věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodné při rozhodování podle a je tak pouze to, zda nastala (byla prokázána) skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva.

6. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle odmítl.

7. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 6. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu