Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3775/2023

28 Cdo 3775/2023-389

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně PS - Reality, s.r.o., IČ 267 83 649,se sídlem v Ostravě, Kpt. Vajdy 3046/2,zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Sychrou, advokátem se sídlem v Ostravě, Kpt. Vajdy 3046/2, proti žalovanému 1. T. B., zastoupenému opatrovníkem M. B., a žalovanému 2. M. B., o 128.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. března 2023, č. j. -352, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 20. 9. 2022, č. j. -325, nepřipustil změnu návrhu (výrok I.), návrh žalobkyně, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit jí částku 128.000 Kč, zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III. a IV.) i znalečném (výrok V.). Žalobkyně se domáhala uvedeného z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít nadužíváním spoluvlastnických podílů ze strany žalovaných, neboť ti spolu se žalobkyní vlastní nemovitosti zapsané na LV č. XY pro obec a k. ú. XY, každý v podílu ve výši 1/3. Soud prvního stupně uzavřel, že k nadužívání spoluvlastnických podílů žalovanými nedošlo, neboť užívali toliko jedno patro domu, což lze k celku vyjádřit poměrem 57,6 %, přitom jejich podíly dohromady umožňují užívání 66,6 % z celku, žalobu proto zamítl.

2. K odvolání žalobkyně přezkoumal prvoinstanční rozhodnutí Krajský soud v Ostravě, jenž je rozsudkem ze dne 22. 3. 2023, č. j. -352, ve výrocích II. až V. potvrdil (výrok I.), odmítl odvolání žalobkyně proti výroku I. (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud souhlasil se závěrem okresního soudu, že žalovaní neužívali předmětnou nemovitost nad rámec svých spoluvlastnických podílů, nadto seznal, že je požadavek vznesený žalobkyní v rozporu s dobrými mravy.

3. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (jeho výrokům I. a II.) podala žalobkyně dovolání, v němž tvrdí, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil. Nesouhlasí se závěry soudu prvého i druhého stupně, brojí též proti povinnosti nést náklady řízení a upozorňuje na celkovou délku nynějšího řízení. Nejvyššímu soudu pak navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalovaným uloží povinnost společně a nerozdílně uhradit žalobkyni žádanou částku i náklady řízení, in eventum aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

4. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle ve znění pozdějších předpisů.

5. Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou podle , zabýval jeho projednatelností.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. V dovolání musí být v souladu s vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

8. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, je podle obligatorní náležitostí tohoto mimořádného opravného prostředku. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen pro každý jednotlivý dovolací důvod vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení nepostačují (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. , či ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. ).

9. Rovněž Ústavní soud přisvědčil mimořádné povaze dovolání, spojeného se striktními formálními nároky a vyžadujícího podání odborníkem (advokátem), jenž je schopen reflektovat relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a vést s tímto soudem diskuzi (srovnej kupř. nález Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. , bod 21, či usnesení téhož soudu ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. ).

10. Výše uvedené je možno aplikovat i na nyní posuzovanou věc. Dovolatelka nikterak nevymezuje předpoklad přípustnosti mimořádného opravného prostředku, přičemž daná náležitost není seznatelná ani z obsahu dovolání. Dovolání je tedy vadné, a jako takové nemůže při posuzování přípustnosti obstát, neboť již na první pohled zjevně nenaplňuje formální požadavky na tento mimořádný opravný prostředek kladené.

11. Nejvyšší soud vzhledem k výše řečenému dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobkyní v zákonné lhůtě odstraněny ( ).

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 5. 2024

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu