Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 649/2024

26 Cdo 649/2024-185

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Z. B., zastoupeného JUDr. Bc. Jiřím Štumarem, advokátem se sídlem v Plzni, Plovární 478/1, proti žalovanému Společenství vlastníků XY, zastoupenému JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, o splnění povinnosti, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, ze dne 29. 8. 2023, č. j. -138, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud Plzeň – jih (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. 2. 2023, č. j. -98, zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost doložit žalobci náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování za rok 2021 a umožnit žalobci pořízení kopie podkladů (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II).

2. K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 29. 8. 2023, č. j. -138, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), odmítl, neboť není podle přípustné.

4. Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) totiž posoudil otázky vztahující se ke splnění povinnosti vyplývající z , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen „zákon o službách“), v souladu ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

5. Podle § 8 odst. 1 zákona o službách na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

6. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěrech, že právo nájemce bytu na předložení dokladů lze uplatnit u soudu v případě, že pronajímatel jeho žádosti nevyhoví, pro způsob předložení dokladů nelze stanovit podrobná a vyčerpávající pravidla, avšak vždy je třeba postupovat tak, aby byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování; právo seznámit se s doklady proto nelze chápat formálně jako právo na předložení dokladů za jakýchkoliv podmínek; pronajímatel bytu splní povinnost předložit nájemci doklady, z nichž vycházel při vyúčtování služeb, tehdy, jestliže je předloží za podmínek umožňujících jejich řádné prostudování, resp. pořízení opisů či kopií (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 5. 2016, sp. zn. , ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 6. 9. 2016, sp. zn. ). Uvedené právní názory dovolací soud sdílí i za účinnosti § 8 odst. 1 zákona o službách s upřesněním, že místem, kde poskytovatel služeb plní svou povinnost umožnit příjemci seznámit se s podklady pro vyúčtování je sídlo poskytovatele služeb, nedohodnou-li se strany jinak (k tomu viz též rozsudky Nejvyššího soudu z 1. 6. 2018, sp. zn. , z 10. 2. 2021, sp. zn. , a z 26. 4. 2022, sp. zn. ).

7. Vycházel-li odvolací soud ze skutkových zjištění (jejichž správnost přezkumu dovolacího soudu nepodléhá), že žalovaný dopisem ze dne 27. 1. 2023 informoval žalobce o možnosti nahlédnout do podkladů pro vyúčtovaní za rok 2021 (žalobcem požadovaných) v sídle žalobce jako poskytovatele služeb s uvedením konkrétního termínu dne 8. 2. 2023 a rovněž označením osoby a telefonického kontaktu pro případ sjednání jiného vhodného termínu vyhovujícího žalobci v období od 8. 2. 2023 až 10. 3. 2023, na který žalobce nereagoval z důvodu, že „předtím již výzvami z 9. 11. 2022 a 23. 12. 2022 navrhoval pět různých termínů v období ledna až února 2023“, je jeho závěr, že lze mít povinnost vyplývající z § 8 odst. 1 zákona o službách za řádně splněnou, v souladu s ustálenou judikaturou soudů. Má-li splnění povinnosti podle § 8 odst. 1 zákona o službách umožnit nájemci kontrolu správnosti vyúčtování nákladů na služby, nemůže být existence „správného vyúčtování“ logicky zákonnou podmínkou pro splnění povinnosti podle § 8 odst. 1 zákona o službách, jak je nakonec zřejmé i z odůvodnění již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2022, č. j. , ve sporu mezi týmiž účastníky.

8. Další otázky předestřené dovolatelem navazující na výchozí zpochybnění závěru o splnění povinnosti informativním dopisem pronajímatele jsou z výše uvedených důvodů obsoletní.

9. V souladu s ustálenou soudní praxí je rovněž postup soudů, podle něhož při rozhodování přihlédly podle zásady vyjádřené v i ke skutečnostem (podle hmotného práva pro rozhodnutí významným), které tu byly v době vyhlášení rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 97/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

10. Námitkou „nedostatečného odůvodnění“ a „nepřezkoumatelnosti“ rozsudku odvolacího soudu dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než, který je uveden v ustanovení , případná nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vadou řízení a vady řízení nejsou způsobilým dovolacím důvodem. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (jakož i k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) nezakládají.

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu