Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 922/2023

25 Cdo 922/2023-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. R., proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o 900 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2020, č. j. -137, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 9. 2020, č. j. -126, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2022, č. j. -5, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. -12, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. -12, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2022, č. j. -5, jímž tento soud odmítl odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. , z důvodu opožděnosti a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

2. Usnesení soudu prvního stupně i soudu odvolacího v celém jejich rozsahu napadl žalobce dovoláním, aniž by byl zastoupen advokátem nebo doložil své právnické vzdělání. Požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Uvedl, že se jeho poměry nezměnily od doby, kdy mu Městský soud v Praze ustanovil tohoto advokáta zástupcem v jiných řízeních. Právní posouzení soudů považuje za svévolnou, protiústavní a záměrně protiprávní aplikaci procesních i hmotněprávních předpisů. Namítá také „tzv. systémovou podjatost“ soudu prvního i druhého stupně a porušení jeho základních a ústavně garantovaných práv na přístup k soudu. Navrhl zrušení obou napadených rozhodnutí i odložení jejich právní moci a vykonatelnosti.

3. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022, (dále též jen „ “).

4. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje ( ). proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřoval dovolání výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomenul.

5. Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2022, č. j. -5, které touto vadou trpí, podle věty první ve spojení s zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“).

6. Dovolání dále směřovalo proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. -12, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2022, č. j. -5, jímž tento soud odmítl odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. , z důvodu opožděnosti. Takové usnesení lze podle napadnout žalobou pro zmatečnost, a proto proti němu není přípustné dovolání [ ]. Dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení je nepřípustné podle

7. Nejvyšší soud proto podle dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. -12, odmítl, aniž posuzoval splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele advokátem ( , část věty za středníkem ). Námitkou údajné podjatosti soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze (ostatně nijak neodůvodněnou) se Nejvyšší soud nemohl zabývat, neboť jde o tvrzenou vadu řízení podle , ke které může dovolací soud přihlédnout pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné ( věta druhá ), což není tento případ.

8. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením „dovolacího“ řízení pro nedostatek funkční příslušnosti či odmítnutím dovolání pro nepřípustnost zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. , publikovaný pod číslem rozh. obč.). Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je poplatkové povinnosti vědom, splnit ji však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Toto počínání žalobce lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. ). Proto se Nejvyšší soud nezabýval opětovnou žádostí dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

9. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud řízení o dovolání částečně zastavil a částečně dovolání odmítl pro objektivní nepřípustnost, nerozhodoval již samostatně o tomto návrhu.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2024

JUDr. Robert Waltr předseda senátu