Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
AC5A4F905C13F89BC1258B26004D2AD6.html
HTML · 14.72 KB
No categories available
26 Cdo 809/2024
26 Cdo 809/2024-198
USNESENÍ
a) V. S.
,
b) M. S.,
zastoupených Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, proti žalovanému
Jiřímu Slavíkovi
, se sídlem v Rýmařově, 8. května 304/27, IČO 63448262, zastoupenému JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 486/57, o zaplacení částky 400 018 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 8 C 216/2022 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2023, č. j. 8 Co 164/2023 -158, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16 204 Kč k rukám Mgr. Jiřího Ježka, advokáta se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Bruntále (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 3. 2023, č. j. 8 C 216/2022 -113, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 400 018 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
2. Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 22. 11. 2023, č. j. 8 Co 164/2023 -158, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
3. Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud (soud dovolací) jako nepřípustné odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3 ) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “).
4. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že je důvodný nárok žalobců na zaplacení dlužného nájemného ze smlouvy o nájmu nemovitostí a movitých věcí ze dne 29. 9. 2018 v celkové výši 400 018 Kč, uplatněný v tomto řízení, a naopak není důvodná obrana žalovaného, že pohledávka žalobců zanikla dvěma jeho jednostrannými zápočty ze dne 28. 2. 2022 a ze dne 1. 4. 2022, kterými započetl proti žalované pohledávce svou pohledávku na smluvní pokutu z téže smlouvy.
5. Odvolací soud přitom založil uvedený závěr současně na dvou na sobě nezávislých důvodech. Předně dovodil, že přiznání nároku na smluvní pokutu žalovanému by bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), v rozporu s poctivostí ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 o. z. a v neposlední řadě by se ve smyslu § 8 o. z. jednalo ze strany žalovaného o zjevné zneužití práva, které rovněž nepožívá ochrany. Současně dospěl k závěru, že smluvní pokuta nebyla splatná, neboť žalovaný v jedné listin ě vyzval žalobce k zaplacení smluvní pokuty a zároveň v ní učinil projev započtení této pohledávky. Nesplatnou pohledávku přitom nelze započítat proti pohledávce splatné, a úkon započtení proto nemá žádné právní účinky.
6. Správnost druhého právního názoru (o nemožnosti započítat nesplatnou pohledávku proti pohledávce splatné) dovolatel nijak nenapadl a nepostačuje, že zpochybnil (pouze) správnost prvního právního názoru (o rozporu nároku na smluvní pokutu s dobrými mravy).
7. Musí-li obstát druhý právní názor (o nemožnosti započítat nesplatnou pohledávku proti pohledávce splatné), je bezpředmětné přezkoumávat správnost prvního právního názoru (o rozporu nároku na smluvní pokutu s dobrými mravy), neboť na závěr odvolacího soudu, že pohledávka žalobců nezanikla dvěma jednostrannými zápočty žalovaného ze dne 28. 2. 2022 a ze dne 1. 4. 2022, to nemůže mít žádný vliv, a pro řešení této otázky tak není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003 , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08 , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 21. 5. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu