Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1630/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Davida Kratochvíla, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Dirhanem, advokátem, sídlem Chvalova 1696/10, Praha 3 - Žižkov, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. března 2022 č. j. -81, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý (sc. řádný) proces a "spravedlivé rozhodnutí" podle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také rovnost účastníků řízení podle y.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že napadeným rozsudkem bylo stěžovateli uloženo zaplatit vedlejší účastnici částku 5 441 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení částku 3 600 Kč.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti mj. uvádí, že se z důvodu kontaktu s osobou s pozitivním testem na koronavirus omluvil z nařízeného jednání a požádal o jeho odročení, neboť se s ohledem na průběh a výsledek sporu mezi týmiž účastníky vedeného pod sp. zn. chtěl jednání zúčastnit osobně a vyjádřit se k věci i navrhovaným a prováděným důkazům. Soud však jeho žádosti nevyhověl. Proto na poslední chvíli zajistil zastoupení obecným zmocněncem, který však neměl již prostor se dostatečně seznámit s projednávanou věcí. Za významné porušení práva na řádný proces stěžovatel považuje skutečnost, že tento zmocněnec měl první příležitost, kdy se mohl ve věci vyjádřit před soudem, až v závěrečné řeči. Výzva k jejímu přednesu a přednes samotný přitom předcházely rozhodnutí soudu o jeho důkazních návrzích a poučení soudu o možnosti vznesení námitky podjatosti se obecnému zmocněnci dostalo až těsně před vyhlášením rozsudku.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, byla-li mu v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem; totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle téhož zákona.

7. V posuzované věci ústavní stížnost směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle posledně uvedeného ustanovení, a stěžovatel v ní vznáší námitku, že mu nesprávným postupem soudu (popsaným sub 3) byla odňata možnost jednat před tímto soudem.

8. Z výše uvedeného je patrno, že stěžovatel měl k dispozici k ochraně svých práv ještě mimořádný opravný prostředek, a to žalobu pro zmatečnost. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by tento procesní prostředek podal, resp. že jej již "vyčerpal", tj. dosáhl rozhodnutí o něm (viz i ). Z tohoto důvodu je jeho ústavní stížnost podle nepřípustná.

9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 2022

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj