Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 110/2024

25 Nd 110/2024-187

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci zůstavitele S. M., za účasti: 1) S. M., 2) J. R., 3) M. M., zastoupena opatrovníkem JUDr. Tomešem Vytiskou, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 1, Jindřichův Hradec, o dodatečném projednání pozůstalosti, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. , o návrhu Mgr. Jany Ryšavé na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci podle , takto:

Odůvodnění:

1. V rámci řízení o dodatečném projednání pozůstalosti navrhla J. R. přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci. Návrh odůvodnila tím, že všichni účastníci vyjma jejího bratra, S. M. bydlí v XY. S. M. s návrhem na přikázání věci nesouhlasil a neshledal důvody pro takový postup. Místně příslušný soud předložil návrh podle Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.

2. Podle věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána ( ).

3. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci) a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresnímu soudu v Olomouci), návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána navrhovanému soudu z důvodu vhodnosti.

4. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou ze zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ).

5. Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

6. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu. V projednávané věci J. R. svůj návrh na delegaci odůvodňuje tím, že spolu s dalším účastníkem řízení bydlí v XY. Samotná okolnost, že někteří účastníci řízení mají v současné době bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Za situace, že dědické řízení před Okresním soudem v Jindřichově Hradci již proběhlo a nyní se jedná o dodatečné projednání pozůstalosti, nelze přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci, který by se nutně musel od počátku s věcí seznámit, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.

7. Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle , Nejvyšší soud návrhu J. R. na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci podle a 3 nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 4. 2024

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu