Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 743/2024

24 Cdo 743/2024-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci dodatečného projednání pozůstalosti po M. B., zemřelé dne XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání Oblastního stavebního bytového družstva Děčín, IČO 00212504, se sídlem v Děčíně, Jeronýmova č. 425/15, zastoupeného Mgr. Šárkou Anežkovou Harantovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova č. 1327/45, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. listopadu 2023, č. j. -119, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

1. Dovolání Oblastního stavebního bytového družstva Děčínproti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2023, č. j. -119, není přípustné podle ustanovení , neboť závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), že v projednávaném případě majetek, pro který bylo navrhováno zahájení dodatečného projednání dědictví (pozn. pozůstalosti), byl již předmětem rozhodování dědického (pozn. pozůstalostního) soudu, bylo-li usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 1. 2022, č. j. -65, rozhodnuto, že se předmětný družstevní podíl vydává vypravitelce pohřbu paní J. H., a tedy „se nejedná o majetek nově se objevivší po právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o pozůstalosti“, čímž „nejsou splněny podmínky pro zahájení dodatečného projednání pozůstalosti ve věci zůstavitelky M. B.“, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 77, ročník 2015, ve kterém byl vyjádřen právní názor, že předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (ve smyslu ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „OSŘ“) nemůže být majetek zůstavitele, který již byl projednán v původním (dřívějším) dědickém řízení, a že dodatečné projednání dědictví neslouží (a nemůže sloužit) k nápravě „chyb“ původního dědického řízení a nelze v něm proto měnit „pravomocné výsledky“ původního dědického řízení; dále také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88, ročník 2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. ], jakož i právní literaturou (srov. např. Šešina, M., Muzikář, L., Dobiáš, P. Dědické právo. Praktická příručka. Praha: Leges, 2019, str. 677), a není důvod, aby rozhodná právní otázka „dodatečně“ najevo vyšlého majetku byla (i v poměrech nové právní úpravy dodatečného projednání pozůstalosti) posouzena jinak.

2. Podstatou dovolání Oblastního stavebního bytového družstva Děčín je především nesouhlas se stanovením ceny předmětného družstevního podílu ke dni smrti zůstavitelky a k jím dovozovanému nesprávnému postupu pozůstalostního soudu stran ocenění majetku zůstavitelky nezbývá dovolacímu soudu než uvést, že dovolatel nebere náležitě v úvahu, že těmito námitkami nezpochybňuje nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem v projednávané věci, tj. že se nejedná o nově objevivší majetek, ale vytýká jimi nesprávné skutkové zjištění stran hodnoty předmětného družstevního podílu učiněného v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce, jež bylo usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 1. 2022, č. j. -65, zastaveno a majetek zůstavitelky nepatrné hodnoty (včetně družstevního podílu v družstvu Oblastní stavební bytové družstvo Děčín) byl vydán J. H. jako vypravitelce pohřbu, a tedy že svými námitkami brojí právě proti tomuto usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 1. 2022, č. j. -65, proti němuž však nejsou opravné prostředky přípustné. Nelze tak přehlédnout, že se dovolatel podaným návrhem na dodatečné projednání pozůstalosti po zůstavitelce a opravnými prostředky v rámci tohoto (dodatečného) řízení domáhá nápravy jím dovozovaných chyb stran ocenění předmětného družstevního podílu učiněného v rámci původního řízení o pozůstalosti po zůstavitelce M. B., které však nejsou (v souladu s výše uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu) způsobilým předpokladem pro dodatečné projednání pozůstalosti.

3. Nadto poukazuje-li sám dovolatel výslovně též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2011, sp. zn. , nevzal náležitě v potaz, že toto rozhodnutí nejenže spojuje dodatečné projednání dědictví [pozn. nyní dodatečné projednání pozůstalosti] (v souladu s výše označenými rozhodnutími Nejvyššího soudu) s majetkem zůstavitele, který není jen nepatrný, který se objeví po pravomocném zastavení dědického řízení [pozn. nyní řízení o pozůstalosti] až následně, ale že z tohoto rozhodnutí také vyplývá, že bylo-li (původní) dědické řízení [pozn. nyní pozůstalostní řízení] zastaveno podle ustanovení [pozn. nyní z. ř. s.] nebo podle ustanovení [pozn. nyní obdobně z. ř. s.], je k návrhu na dodatečné projednání dědictví [pozn. nyní k návrhu na dodatečné projednání pozůstalosti] legitimován ten, kdo o sobě tvrdí, že je dědicem zůstavitele, popřípadě stát, tvrdí-li, že mu má připadnout dědictví podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 [pozn. nyní podle ustanovení o. z.]; to platí i tehdy, byl-li ten, kdo o sobě tvrdí, že je dědicem zůstavitele, zůstavitelem vyděděn. Již s odkazem na toto rozhodnutí dovolacího soudu proto muselo být dovolateli naprosto zřejmé, že jestliže o sobě ani netvrdí, že je dědicem zůstavitelky, nemohl být ani legitimován k podání návrhu na zahájení dodatečného projednání pozůstalosti po zůstavitelce, a tedy jím předkládané námitky týkající se řízení o pozůstalosti po zůstavitelce jsou v projednávaném případě pro rozhodování soudů bezpředmětné.

4. Nejvyšší soud (jako soud dovolací) z výše uvedených důvodů dovolání Oblastního stavebního bytového družstva Děčín proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2023, č. j. -119, podle ustanovení odmítl.

5. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2024

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu