Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 657/2024

-396

USNESENÍ

J. V.

Sabině Pospíchalové

, s místem podnikání Hladov 76, identifikační číslo osoby 72086360, zastoupené JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem Jihlava, Telečská 1720/7, o zaplacení

1 460 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 26. 10. 2023, č. j. – 378, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 10. 2023, -381, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 17 472,40 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Martina Hasíka.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 1 460 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky, s tvrzením, že dne 29. 6. 2015 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí přenechal částku 1 460 000 Kč, kterou jí bezhotovostně převedl na její bankovní účet.

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 10. 2023, č. j. -378, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 10. 2023, -381, potvrdil rozsudek ze dne 20. 7. 2022, č. j. -243, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 8. 2022, č. j. -250, kterým Okresní soud v Jihlavě (soud prvního stupně) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 460 000 Kč spolu s 10 % p. a. úrokem ode dne 29. 6. 2015 do zaplacení, a s 8,05 % p. a. úrokem z prodlení ode dne 1. 8. 2015 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel z toho, že dne 29. 6. 2015 žalobce jako zapůjčitel uzavřel se žalovanou jako vydlužitelkou smlouvu o zápůjčce podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Tvrzení žalované, že smlouvu o zápůjčce nepodepsala, bylo vyvráceno závěrem vyplývajícím ze znaleckéhoposudku JUDr. Jiřího Straky; žalovanou navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistika k prokázání jejího tvrzení, že „podepsala prázdný papír“ odvolací soud neprovedl, neboť jej žalovaná uplatnila až poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, na jehož na přípustnost usuzuje z toho, že rozsudek odvolacího soudu závisí na otázce hmotného práva, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, a to„zda může vzniknout smlouva o zápůjčce v situaci, kdy podpis jedné ze stran byl na předmětnouu umístěn předtím, než na ni byl natištěn text smlouvy“. Součástí dovolání byl návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.

Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že tvrzení, že podpis naě (smlouvě o zápůjčce) tedy zřejmě je její, ale byl naě dříve nežli text, učinila až poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle „Žalovaná uváděla, že smlouvu o zápůjčce nepodepsala. Na tomto jejím tvrzení nic nemění ani to, že následně uvedla, že je-li podpis na smlouvě její, musela podepsat prázdný papír. Z obou jejích tvrzení je totiž zjevné, že neviděla text smlouvy předtím, než se na předmětný list papíru dostal její podpis. A právě k tomu, že před podpisem smlouvy její text neviděla, směřoval návrh na důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistika – technické zkoumání dokladů a dokumentů (listin), který zcela logicky učinila až poté, co byl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. (…) Nedávalo by to totiž smysl provádět oba důkazy zároveň. Jinak řečeno zmíněným důkazním návrhem reagovala na výsledek provedeného důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Za této situace je lpění na tom, že měla dotyčný důkazní návrh učinit dříve, přepjatým formalismem, který v konečném důsledku omezuje její právo na spravedlivý proces. (…) Na neprovedení zmíněného důkazního návrhu pak navazují“ nesprávná skutková zjištění soudů obou stupňů. Kdyby soudy navrhovaný důkaz provedly, musely by následně učinit skutkové zjištění, že její podpis se nau dostal ještě před tím, než na ni byl umístěn tištěný text. Tomu by pak muselo korespondovat i právní posouzení věci, že smlouva o zápůjčce v dané situaci nemohla vzniknout. Na věc by mohlo být nejvýše nahlíženo jako na bezdůvodné obohacení, avšak promlčecí lhůta k uplatnění práva na jeho vydání uplynula již před podáním žaloby“.

Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Podle platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Podle věta první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelka své námitky vůči závěru odvolacího soudu (že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce) včetně formulace k přezkumu předložené otázky a jejího řešení staví na vlastní skutkové verzi – odlišné od toho, co na základě provedeného dokazování zjistily nalézací soudy. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; skutkový stav, na němž odvolací soud založil meritorní rozhodnutí, přezkumu nepodléhá a pro dovolací soud je závazný. Odvolací soud rozhodl poté, co zjistil, že žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitelka uzavřeli dne 29. 6. 2015 smlouvu o zápůjčce a že žalobce přenechal žalované částku 1 460 000 Kč, kterou jí bezhotovostně převedl na její bankovní účet. Obranné tvrzení žalované – že podpis na smlouvě není jejím podpisem – bylo vyvráceno závěry znaleckého posudku. K následnému tvrzení, že „patrně podepsala pouze prázdný papír“ a k němu uplatněnému návrhu na vypracování znaleckého posudku, odvolací soud nepřihlížel, neboť šlo o tvrzení a důkazní návrh uplatněný až poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle Dovolatelka tak řešení nastolené právní otázky - zda může vzniknout smlouva o zápůjčce v situaci, kdy podpis jedné ze stran byl na předmětnouu umístěn předtím, než na ni byl natištěn text smlouvy - staví na odlišné skutkové verzi a předloženou argumentací se domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Výtkou, že odvolací soud neprovedl jí navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistika – technické zkoumání dokladů a dokumentů (listin), dovolatelka neuplatnila způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, nýbrž namítá vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž však (jakož i k vadám uvedeným v , a b) a ) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) pouze, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě pak takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají.

V ustálené soudní praxi není pochyb o tom, že je vždy na soudu, které důkazy provede a které nikoliv (srov. ); nesmí jít ovšem o výraz libovůle. Důvody, proč nebylo důkazním návrhům vyhověno, musí být v rozhodnutí vysvětleny ( ), zejména jde-li o důkazní návrhy toho z účastníků, jenž byl ve sporu neúspěšný (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. , či ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. ). Jestliže soud této své povinnosti nedostojí, zatíží řízení vadou, která vzhledem k možnému dopadu na kvalitu zjištěného skutkového stavu může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z pohledu konstantní judikatury Ústavního soudu jde o tzv. opomenuté důkazy, s nimiž Ústavní soud (a v návaznosti na jeho rozhodovací praxi též Nejvyšší soud) důsledně spojuje nejen posouzení rozhodnutí jako nepřezkoumatelného, nýbrž zároveň též závěr o porušení práva na spravedlivý proces (srovnej např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. , ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. , a ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. , a dále též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , a ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. ). O takový případ však v projednávané věci nejde. Odvolací soud ve svém rozsudku vysvětlil, z jakých důvodů dovolatelkou navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistika neprováděl (srov. bod 9 a 10 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Žalovaná v průběhu třicetidenní lhůty poskytnuté soudem prvního stupně k uvedení rozhodných skutečností o věci samé a označení důkazů k jejich prokázání – která uplynula 17. 3. 2021 – uplatnila tvrzení o absenci jejího podpisu na smlouvě zápůjčce a navrhla k němu důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví; ten byl proveden. Důkazní návrh na zadání znaleckého posudku z oboru kriminalistika žalovaná uplatnila – dne 29. 6. 2022 – k prokázání tvrzení, že podpis naě datované 29. 6. 2015 je zřejmě její, ale byl na ni umístěn dříve než zbývající text (smlouvy). Nejen, že šlo o zcela odlišné tvrzení, než které uvedla v průběhu zmíněné lhůty, ale především je (i důkazní návrh k němu) uplatnila až poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ; o žádnou výjimku stanovenou zákonem přitom nešlo (k účinkům tzv. koncentrace řízení srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 98/2013).

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud její dovolání odmítl ( ).

Žalovaná v dovolání výslovně uvedla, že napadá rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy i v rozsahu jeho nákladového výroku, ve vztahu k němuž však dovolání není přípustné podle

Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí [ ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 24. 4. 2024

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu