Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 10/2024

11 Tcu 10/2024-17

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

R. Ch.

, rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 7 Ls 4130 Js 4947/22, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2022,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 7 Ls 4130 Js 4947/22, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2022, byl R. Ch. (dále též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků ve větším než malém množství v souběhu s trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky ve větším než malém množství podle § 1 odst. 1 ve spojení s přílohou II k německému zákonu o nakládání s omamnými prostředky

(BtMG)

a § 3 odst. 1, § 29a odst. 1 č. 2, § 30 odst. 1 č. 4, odst. 2 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky

(BtMG)

a , německého

(StGB)

.

Za to byl odsouzen

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Hofu se R. Ch. výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že

dne 11. 4. 2022 kolem 14:16 hodin přivezl do Spolkové republiky Německo vlakem XY z XY do XY přes hraniční přechod XY - XY celkem 15,3 gramů metamfetaminu s obsahem účinné látky ve výši 6,97 gramů metamfetaminbáze, který předtím zakoupil v České republice za 400,00 euro a zamýšlel ho prodat v oblasti XY neznámým zákazníkům, přičemž odsouzenému bylo známo, že nedisponoval potřebným oprávněním k zacházení s omamnými látkami, načež se daný omamný prostředek podařilo zajistit v rámci kontroly mezi nádražími XY a XY.

3. Dne 28. 2. 2024 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 7 Ls 4130 Js 4947/22, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2022, ve vztahu k osobě R. Ch. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. Ch. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Okresního soudu v Hofu totiž jednoznančně vyplývá, že se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz metamfetaminu, tedy látky obsahující psychotropní látku, z cizího státu, a to za účelem její další distribuce třetím osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený R. Ch. se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen celkovým množstvím návykové látky, se kterým za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal, ale pominout nelze ani jeho bohatou trestní minulost. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že odsouzený byl v rozmezí let 1988 až 2020 na území České republiky již celkem třicetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, byť v důsledku zahlazení části těchto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Odsouzený byl v letech 2011 a 2020 celkem ve čtyřech případech pravomocně odsouzen též na území Spolkové republiky Německo, když se vždy jednalo o odsouzení pro majetkově motivovanou trestnou činnost. Z výše uvedeného tedy plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, odsouzenému nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hofu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku a devíti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. Ch. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 3. 2024

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu