Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 727/2024

26 Cdo 727/2024-69

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobkyně STROJÍRENSKÝ VĚDECKOTECHNICKÝ PARK s.r.o.,se sídlem v Buštěhradu, U Panelárny 136, IČO 24126381, zastoupené Mgr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Hutích 661/9, proti žalované Prague store CZ, a.s.,se sídlem v Praze 6, U Hvězdy 1451/4, IČO 25667611, zastoupené JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, za účasti Romariz, s.r.o., se sídlem v Praze 6, U Hvězdy 1451/4, IČO 28532660, o vydání bezdůvodného obohacení, o záměně účastníků na straně žalované, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2023, č. j. -56, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 14. 9. 2023, č. j. -43, připustil, aby žalovaná Prague store CZ, a.s. z řízení vystoupila a na její místo vstoupila společnost Romariz, s.r.o., a rozhodl o nákladech řízení mezi žalobkyní a dosavadní žalovanou.

2. K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh, „aby na místo dosavadní žalované vystupovala v řízení společnost Romariz, s.r.o.“ Odvolací soud uzavřel, že k záměně účastníků na straně žalovaného je třeba souhlasu dosavadního žalovaného a opatření takového souhlasu postupem podle o. s. ř není přípustné. Jestliže soud prvního stupně vycházel ze závěru, že dosavadní žalovaná dala souhlas k žalobkyní navrhované záměně účastníků postupem podle , ačkoliv výslovný souhlas nedala, a z odvolání vyplývá, že ho ani dát nechce, nejsou splněny podmínky po záměnu účastníků na straně žalované.

3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání a namítala, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku podmínky souhlasu žalované se záměnou účastníků na straně žalované, neboť v projednávané věci žalovaná nesdělila důvody, pro které nemá dojít k záměně účastníků, z návrhu žalobkyně na záměnu vyplývá, že stávající žalovaná není v řízení pasivně legitimovaná, nemá proto žádný důvod trvat na projednání věci, výjimku může představovat její snaha o přiznání nákladů řízení. Odepření souhlasu se záměnou účastníků ze strany žalované má povahu zneužití práva, neboť žalovaná jím nesleduje ochranu svého procesního postavení. Dovolatelka si je vědoma, že předestřená otázka procesního práva byla dovolacím soudem již řešena, ale v poměrech projednávané věci by měla být z výše uvedených důvodů posouzena „jinak“ a přihlédnuto k souhlasu získanému postupem podle

4. Dovolání žalobkyně není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť odvolací soud posoudil dovolatelkou předestřenou otázku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

5. Podle je souhlas žalovaného jedním z předpokladů pro vyhovění návrhu žalobce na připuštění toho, aby dosavadní žalovaný (příp. i žalobce) z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný.

6. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že v případě nesouhlasu žalovaného nelze uvedenou záměnu připustit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. ) a rovněž, že souhlas žalovaného (a také toho, kdo má vstoupit na místo žalobce) k záměně není přípustné opatřit postupem podle ustanovení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2011, sp. zn. ).

7. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil i ke zneužití práva v poměrech procesního práva (srov. například usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve vztahu ke zneužití procesní úpravy ) a dovodil, že zneužití procesních práv může mít též podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem i podobu maření řádného postupu v řízení, a že nepožívá právní ochrany. Podle názoru Ústavního soudu za zneužití procesního práva lze považovat jednání procesní strany, které je v rozporu s účelem procesní normy či procesního institutu a jímž se procesní strana snaží pro sebe dosáhnout výhody nepředpokládané procesním právem, nebo zmařit řádný postup řízení (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. ).

8. S uvedenými závěry je právní posouzení odvolacího soudu v souladu. Žalovaná má po zahájení řízení právo na meritorní rozhodnutí věci a odepření souhlasu se záměnou je s účelem procesní úpravy v souladu. Nelze totiž přehlížet, že žalobkyni jako nositelce dispozičního oprávnění (ve vztahu k žalobě) nic nebrání, aby nedostatek pasivní věcné legitimace odstranila tím, že podá žalobu proti tomu, o němž má zato, že je aktivně legitimován, a žalobu v projednávané věci vezme zpět (nebylo-li jednáno, stanovisko žalované ke zpětvzetí žaloby soud nezjišťuje).

9. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

10. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 4. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu