Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2139/2023

27 Cdo 2139/2023-602

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně L. S., zastoupené Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) Roklen360 a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 838/9, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 60732075, 2) O. B., společně zastoupeným Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, 3) M. G., 4) P. H., 5) J. K., 6) P. K., 7) V. K., 8) J. K., 9) J. M., 10) F. M., 11) L. P., 12) D. S., a 13) Agroservis Bio, spol. s r. o., se sídlem ve Višňové 358, PSČ 671 38, identifikační číslo osoby 29282675, z nichž žalovaní 6), 8) a 13) jsou společně zastoupeni JUDr. Karlem Holubem, advokátem, se sídlem v Třebíči, Nerudova 1190/3, PSČ 674 01, a žalovaní 4) a 9) jsou společně zastoupeni Mgr. Jarmilou Sejkorovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Hlavní 232/26, PSČ 624 00, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobkyně GenAgro Říčany, a. s., se sídlem v Říčanech, Zemědělská 458, PSČ 664 82, identifikační číslo osoby 64506843, zastoupené Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1), 2), 3), 5), 6), 7), 8) a 13) proti usnesení Krajského soudu v Brně –pobočky ve Zlíně ze dne 30. 8. 2022, č. j. -500, takto:

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 8. 10. 2021, č. j. -391, určil, že veřejná dobrovolná dražba listinných akcií [emitovaných GenAgro Říčany, a. s. (dále též jen „společnost“) specifikovaných ve výroku rozhodnutí] konaná dne 30. 11. 2012 v kancelářích společnosti REALITAS, s. r. o., se sídlem v Černošicích, Mokropeská 2026, PSČ 252 28, identifikační číslo osoby 25500953, provedená dražebníkem Roklen360 a. s. je neplatná (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

[2] Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. -500, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní 1), 2), 3), 5), 6), 7), 8) a 13) dovolání.

[4] Jelikož dovolání za žalované 3), 5) a 7) podal zástupce, který ani přes výzvu dovolacího soudu učiněnou v usnesení ze dne 20. 2. 2024, č. j. -593, nedoložil oprávnění tyto dovolatele v dovolacím řízení zastupovat, Nejvyšší soud řízení o jejich dovolání podle ve spojení s , (dále též jen „ “), zastavil.

[5] Dovolání žalovaných 1), 2), 6), 8) a 13) Nejvyšší soud odmítl podle a 2 jako nepřípustná. Učinil tak proto, že dovolání nesměřují proti žádnému z usnesení vypočtených v a nejsou přípustná ani podle

[6] Závěr odvolacího soudu, podle něhož „v dobrovolné veřejné dražbě akcií na jméno, jejichž převoditelnost je omezena, se vydražitelem může stát toliko osoba, která prokáže, že splňuje požadavky určené stanovami společnosti pro nabytí akcií a nesplnění tohoto požadavku je důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby“, je v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , přijatým v projednávané věci, z něhož se podává, že:

1) Jakkoliv podle ustálené judikatury nedocházelo v době před účinností , (dále jen „o. z.“), k nabytí vlastnického práva k věci v dobrovolné dražbě podle , o veřejných dražbách, na základě smlouvy, nýbrž na základě příklepu licitátora (jakožto jiné právní skutečnosti) [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. , a v něm citovaná rozhodnutí], nelze přehlížet, že při dobrovolné veřejné dražbě (stejně jako při smluvním převodu akcií) navrhovatel (akcionář) projevuje (dobrovolně) svoji vůli umožnit třetí osobě (vydražiteli) nabytí vlastnického práva k akciím a třetí osoba (vydražitel) projevuje (podáním) dobrovolně svoji vůli za jím nabídnutou cenu nabýt vlastnické právo k těmto akciím.

2) Svojí povahou (tím, že k nabytí vlastnického práva k předmětu dražby dochází dobrovolně, na základě shodné vůle navrhovatele a vydražitele) představuje veřejná dobrovolná dražba obdobnou situaci, jako kdyby byly akcie převedeny kupní smlouvou. K pojetí dobrovolné veřejné dražby po 1. 1. 2014 srov. § 1771 o. z.

3) S ohledem na uvedené Nejvyšší soud neshledává žádný racionální důvod, pro který by se pravidla omezení převoditelnosti akcií na jméno, upravená ve stanovách, neměla prosadit i v případě dobrovolné veřejné dražby těchto akcií. Obdobně jako v případě postižení podílu ve společnosti s ručením omezeným, družstvu či podílu komanditisty v komanditní společnosti postupem podle a násl. (srov. ) i při dobrovolné veřejné dražbě akcií na jméno, jejichž převoditelnost je omezena, se vydražitelem může stát toliko osoba, která prokáže, že splňuje požadavky určené stanovami společnosti pro nabytí akcií. Nesplnění tohoto požadavku je důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby postupem podle zákona o veřejných dražbách.

[7] Na těchto závěrech přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovoláních.

[8] Přípustnost dovolání nezakládají ani otázky dovolatelek týkající se aktivní věcné legitimace žalobkyně. I v tomto případě závěr odvolacího soudu, podle něhož je žalobkyně aktivně věcně legitimována k podání žaloby podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť bylo do jejích práv zasaženo podstatným způsobem, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že podstatným zásahem do práva účastníka dražby je situace, kdy v důsledku nesplnění zákonem taxativně stanovených podmínek dražby bylo takovému účastníku dražby znemožněno předmět dražby dražit či vydražit, ačkoliv tak chtěl a mohl učinit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ).

[9] Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že do jejích práv bylo podstatným způsobem zasaženo tím, že „navrhovatelé dražby, ani vydražitel neměli splněnou podmínku řádného převodu akcií, tj. souhlas představenstva“ (viz č. l. 3 spisu). Jestliže se dražby účastnily osoby, které nesplňovaly podmínky určené společností pro nabytí akcií (neměly souhlas představenstva s nabytím akcií, přestože v případě dražby akcií s omezenou převoditelností jej mít měly), a vydražitelem se stala jedna z těchto osob, bylo žalobkyni znemožněno akcie vydražit, ačkoli tak učinit chtěla (uhradila dražební jistotu a dražby se účastnila) a mohla (jako jediná z účastníků dražby splňovala podmínky určené společností pro nabytí akcií). Provedením dražby proto došlo k podstatnému zásahu do práva žalobkyně jako účastnice dražby.

[10] Námitkou, podle níž již bylo v téže věci dříve pravomocně rozhodnuto, a to rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 28. 11. 2018, č. j. -278, dovolatelky poukazují na (údajnou) zmatečnostní vadu řízení uvedenou v , která podle výslovného znění věty druhé (sama o sobě) způsobilým dovolacím důvodem není a Nejvyšší soud k ní přihlédne pouze tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ) [za mnohá rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sen. zn. , ze dne 28. 7. 2016, sen. zn. , či ze dne 19. 1. 2017, sen. zn. ].

[11] Dovolatelky v dovolání navrhují odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2024

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu