Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 677/2024

29 Cdo 677/2024-434

USNESENÍ

Ing. Miroslavy Motyčkové

LUXOS spol. s r. o.

, se sídlem v Ostravě, U Řeky 594, PSČ 720 00, identifikační číslo osoby 42867606, zastoupenému Mgr. Richardem Merkunem, advokátem, se sídlem v Praze, Václavská 316/12, PSČ 120 00, za účasti

C. M. B. COMMERCIAL LTD

, se sídlem v Londýně, Kidd Rapinet Llp, 29 Harbour Exchange Square, E14 9GE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo osoby 09043782, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupeného JUDr. Davidem Heryánem, advokátem, se sídlem v Poděbradech, Vilová 1367, PSČ 290 01, o zaplacení částky 15 878 560 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o vstupu vedlejšího účastníka do řízení, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. září 2023, č. j. -404, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 11. dubna 2023, č. j. -363, Okresní soud v Ostravě nepřipustil vedlejší účastenství společnosti C. M. B. COMMERCIAL LTD (dále též jen „společnost C“) v řízení na straně žalobkyně.

2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vedlejší účastník přes výzvu soudu neprokázal právní zájem na výsledku řízení.

3. K odvolání společnosti C Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že připustil účast společnosti C jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.

4. Odvolací soud – cituje , (dále též jen „ “), a odkazuje na označenou judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že společnost C má, jako přihlášený věřitel v insolvenčním řízení dlužníka (ZITA DEL ROZZ, spol. s r. o. v likvidaci), právní zájem na výsledku řízení. Výsledek řízení totiž bude mít vliv na rozsah uspokojení její pohledávky v insolvenčním řízením vedeném na majetek dlužníka. K námitkám žalovaného odvolací soud uvedl, že právní zájem společnosti C na výsledku řízení nevylučuje ani její personální propojení s dlužníkem, ani skutečnost, že věřitelem dlužníka se „stala zcela dobrovolně“ na základě smlouvy s původním věřitelem (JUDr. Jurajem Podkonickým). Významné není ani to, že jde o pohledávku v bagatelní výši, kterou navíc společnost C nabyla několik let po zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka.

5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i otázek, které dosud nebyly dovolacím soudem řešeny.

7. Dovolatel namítá, že aktivita vedlejšího účastníka ve vztahu k insolvenčnímu řízení postrádá racionální ekonomický smysl. Nelze tedy ani dojít k závěru, že vedlejší účastník je veden snahou o co nejvyšší uspokojení přihlášené pohledávky; takového cíle mohl dosáhnout na jednání dne 27. dubna 2022 (při němž mu zástupce dovolatele nabídl úhradu celé jeho přihlášené pohledávky).

8. Dovolatel považuje za zásadní, že vedlejší účastník je úzce personálně a majetkově propojen s dlužníkem (statutární orgán vedlejšího účastníka je rovněž společníkem dlužníka). Vedlejší účastník tedy nesmí (mimo jiné) ze zákona hlasovat na schůzi věřitelů [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )]. Podle dovolatele tak nebude mít výsledek sporu o pravost pohledávky fakticky žádný vliv na míru hlasovacích práv vedlejšího účastníka.

9. Dovolatel má dále za to, že v tomto případě nelze vycházet z existující judikatury dovolacího soudu k vedlejšímu účastenství přihlášeného věřitele v řízení o určení pravosti pohledávky jiného věřitele; vycházet se má z obecné judikatury k vedlejšímu účastenství. Míní, že vedlejší účastník nesplňuje obecná kritéria přípustnosti vedlejšího účastenství. Potud se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury. Vedlejší účastník sledoval pouze formální naplnění domněle jediné podmínky pro vedlejší účastenství v tomto řízení a nenaplnil materiální podmínky vedlejšího účastenství.

10. Dovolatel závěrem opakuje, že společnost C a dlužník jsou personálně propojeni, stejně jako další přihlášení věřitelé (přihlášky P1, P11, P12 a P13). Dlužník přitom neposkytl insolvenčnímu správci řádnou součinnost. Společnost C údajně disponuje informacemi a podklady o dlužníku. Existuje přitom důvodná obava, že soudu jsou předkládány zkreslené informace a účelově vybrané y.

11. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , jako nepřípustné odmítl podle a 2

12. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je oproti mínění dovolatele souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

13. Vedlejší účastník se neúčastní řízení proto, aby v něm uplatňoval nebo bránil své právo, ale z důvodu, že chce pomoci zvítězit ve sporu některému z účastníků řízení, neboť na jeho úspěchu ve věci má právní zájem. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2011, sp. zn. , k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. .

14. Vedlejší účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. .

15. Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

16. Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení ve smyslu zpravidla vyplývá z toho, že ačkoliv jeho práva a povinnosti hmotněprávní povahy nejsou předmětem řízení, mohou být rozhodnutím ve věci samé dotčena zprostředkovaně skrze jeho právní poměr k účastníkovi řízení (srov. obdobně Drápal, L., Bureš, J. a kol. I., . Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 607). Nejčastěji se bude jednat o případy tzv. postihu (např. , nebo o. z.). Řečeno jinak, právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

17. Z judikatury Nejvyššího soudu dále plyne, že zájem na co nejvyšším uspokojení přihlášené pohledávky z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty je především zájmem majetkovým. Nicméně současně platí, že rozsah (míra) uspokojení přihlášené pohledávky se bezprostředně dotýká práv a povinností přihlášeného věřitele plynoucích z hmotného práva (předurčuje, v jakém rozsahu pohledávka zanikne jinak než splněním). Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2018, sp. zn. .

18. Přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce (insolvenčního správce) právní zájem na výsledku řízení o žalobě, kterou insolvenční správce vymáhá do majetkové podstaty pohledávku dlužníka vůči jeho dlužníku. Srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. .

19. Závěr odvolacího soudu, že společnost C má právní zájem na výsledku řízení, v němž insolvenční správkyně vymáhá do majetkové podstaty dlužníka pohledávku přesahující 15 000 000 Kč, nevybočuje z mezí shora označené (ustálené) judikatury Nejvyššího soudu. Vedlejší účastník je přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení. Jakkoli v této věci nejde o incidenční spor, je zjevné, že cílem vymáhání pohledávky vůči dlužníku dlužníka je zajistit vyšší míru uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka. Případný úspěch žalobkyně bude (může) mít vliv na rozsah uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů v insolvenčním řízením vedeném na majetek dlužníka ( ). Rozsah (míra) uspokojení těchto pohledávek se přitom bezprostředně dotýká práv a povinností společnosti C plynoucích z hmotného práva.

20. Pro posouzení přípustnosti vedlejšího účastenství není podstatné, že dovolatel zpochybňuje důvody, které vedly společnost C ke vstupu do insolvenčního řízení. Nevýznamné je i to, že společnost C má za dlužníkem pohledávku (pouze) ve výši 7 865 Kč, jakož i to, kdy se společnost C stala účastníkem insolvenčního řízení.

21. K námitkám dovolatele, které vycházejí z tvrzeného vztahu vedlejšího účastníka k dlužníku s akcentem na to, že dlužník neposkytuje insolvenční správkyni řádnou součinnost, je zapotřebí zdůraznit, že vedlejší účastník vystupuje v tomto řízení na straně žalobkyně, tedy insolvenční správkyně. Je tedy především na jejím uvážení, zda i přes tyto dovolatelem tvrzené okolnosti bude mít zájem na působení vedlejšího účastníka v řízení. Vedlejší účastenství nelze založit ani udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován.

22. Nejvyšší soud stejně jako v usnesení ze dne 29. února 2024, sen. zn. , [jímž odmítl obsahově totožné dovolání téhož dovolatele v obdobné věci týkající se téhož dlužníka a týchž účastníků (jen v jiném procesním postavení)] neshledává skutkové poměry projednávané věci natolik specifickými, aby výjimečně odůvodňovaly přijetí závěru o neexistenci právního zájmu společnosti C na výsledku sporu.

23. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 3. 2024

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu