Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1219/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. C., zastoupeného Mgr. Lucií Martin Nešporovou, advokátkou se sídlem Slezská 1297/3, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 1. 2022 č. j. -210 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2022 č. j. -249, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho práv dle a 3, a a 4 d a dle y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí, stěžovatel se návrhem na předběžné opatření domáhal navrácení dětí do místa obvyklého bydliště, případně navrhoval styk s dětmi každý měsíc od 8. do 18. kalendářního dne v měsíci. Nalézací soud rozhodl o návrhu stěžovatele na nařízení předběžného opatření tak, že zamítl návrh otce na to, aby matka navrátila nezletilé (12 a 7 let) do místa jejich obvyklého bydliště (výrok I.) a nařídil předběžné opatření, podle kterého je stěžovatel oprávněn a povinen se stýkat s nezletilými vždy od 10. kalendářního dne každého měsíce od 8:00 hodin do 17. kalendářního dne v měsíci do 16:00 hodin a upravil místo předání nezletilých (výrok II.). Městský soud v Praze výše citovaným rozhodnutím usnesení nalézacího soudu potvrdil.

3. Stěžovatel brojí proti tomu, že jednostranným jednáním matky, která se s dcerami odstěhovala z místa obvyklého bydliště, byl připraven o každodenní styk s dětmi a soudy toto její jednání potvrdily. Tím soudy při rozhodování o předběžném opatření zasáhly do jeho práva na rodinný život, a také do práv dětí na péči obou rodičů. Zároveň brojí proti stanovenému styku s dětmi v časové dotaci pouhých sedmi kalendářních dní v měsíci.

4. K vlastnímu předmětu ústavní stížnosti Ústavní soud poznamenává, že přistupuje velmi zdrženlivě k přezkumu rodinně právních věcí, do nichž zasahuje jen v případech skutečně extrémních. Rozhodování v této navýsost citlivé oblasti je zásadně doménou obecných soudů, které, se znalostí spisu a vývoje rodinné situace a v bezprostředním kontaktu s orgánem sociálně právní ochrany dětí, mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit konečné rozhodnutí, jež bude odrážet nejen zájmy rodičů, ale zejména zájmy nezletilých dětí.

5. V posuzované věci rozhodnutí obecných soudů vycházela pouze z listinných důkazů, neboť nalézací soud nezahájil řízení ve věci samé z důvodu podání návrhu stěžovatele na zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilým a řízení o rozvod manželství u maďarského soudu a také z důvodu odročování řízení. Vzhledem k těmto okolnostem rozhodnutí soudu vycházela především z relevantních informací zúčastněných osob, včetně orgánu právní ochrany dětí (mj. z proběhlých pohovorů s nezletilými) a z opatrovnického spisu. Ústavní soud má za to, že rozhodnutí obecných soudů nepostrádají zákonný základ a jsou odůvodněna.

6. Odůvodnění nevyhovění stěžovatelovu návrhu na čtrnáctidenní střídavou péči je stručné a poukazuje se v něm na obecné okolnosti jako je věk nezletilých a časovou náročnost zaměstnání stěžovatele. Při posuzování náležitostí odůvodnění styku nezletilých se stěžovatelem Ústavní soud vzal především v potaz naléhavost a nutnost úpravy tohoto styku za situace, kdy rodiče nezletilých se nejsou schopni na tomto domluvit, s důrazem na zatímní charakter napadených rozhodnutí. Tvrzení obou stran sporu budou předmětem řízení ve věci samé před obecnými soudy, které budou vždy povinny svá rozhodnutí činit s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu nezletilých.

7. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecných soudů. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu